od Jasmine Clarvik » 10 zář 2013 21:38
To jsi, ale ne tolik jako teď. +usměje se vesele+ Tak o tom vůbec nepochybuju. +odkývá mu tu speciální pomstu+ Otázkou je, jestli bys vůbec poznal, že něco takového provedla, aby ses mohl mstít. +zazubí se na něj vesele+ Ale jo myslim, že půjdu s tebou jestli chceš. +pousměje se a ještě dojídá zbytky, protože se v tom doteď nimrala, ale čím víc jí tím víc si uvědomuje jaký měla hlad+ Ah, předpokládám, že je pekelně tajný a nechceš se o něj podělit? +koukne na něj zvědavě+ Cože? Já a neposlouchat? Není možná. Jistě, že tě poslouchám. +vrtí zamítavě hlavou, ale usmívá se+ Není to nic důležitýho. +povzdechne si a zavrtí nad tím hlavou+ Já jen... když jste byli s Vicky pryč, tak jsem měla s Alex menší... rozpravu. +odloží příbor a odstrčí talíř kousek stranou+ A ona prostě... řekla pár věcí, který mi leží v hlavě. Vím, že to jsou všechno nesmysly a jen se mi snažila ublížit, ale... část mě se prostě bojí, že by mohla mít pravdu... i proto, že jsem jí to nemohla nijak vyvrátit. Trápí mě jaký postoj ke mě zaujala a já nejsem schopná ho změnit, protože její logika a přesvědčení je tak neochvějný, že mě samotnou nutí přemýšlet nad věcma, který mě nikdy nenapadly. +obejme se bezděky pažemi, jak to ze sebe sype na jeden zátah+ Sakra, vždyť tě znám. Já jsem tady byla poslední měsíce ne ona, já jsem součástí tohohle vztahu, tak proč mam najednou pocit, že nejsem dost dobrá... že jsem jen záskok na období, než se budeš muset vrátit do Francie a najít si vhodnou ženu, aby Van měla klidný život a dospívání? +koukne na něj naprosto ztraceně, smutně a zdrceně+