Christianovy pokoje - archiv

[Christian]

+když vidí, že už je jí líp, sveze se s ní zpátky do postele a přikryje je oba peřinou, a na ty dobré zprávy se povzbudivě usměje, a vypadá, že je vážně taky rád+ To nevadí, zase ho najdou. +prohlásí přesvědčeně+ Jestli je to vážně takový šílenec, nejspíš jim za podporu něco slíbil, a až se ukáže, že to nemůže dodržet, opustí ho. +rozhodně se nedá říct, že by rozuměl jejich společensko-politické situaci, spíš na to nahlíží instinktivně+ Vzkaz? +zamračí se, asi se připojil až moc pozdě na to, aby ho zachytil, ovšem rozhodně mu došlo, kdo ten muž s rudýma očima je+ Nech to na zítra, musíš si odpočinout. +přikývne souhlasně, ostatně taky by nebyl moc rád, kdyby omylem poslala sestře vzpomínku na to, jak ji osouložil tuhle na stole , otočí se, aby zhasnul a ještě předtím jí podá lahvičku s tmavě červeným lektvarem+ Našel jsem ti u sestry nějaký ten lektvar na bezesný spánek. +podá jí to, je mu jasné, že při těchnových zprávách by se jí noční můry nejspíš nevyhly+ Je to jeden ze slabších, neměl by ti ublížit

[Jasmine Clarvik]

+zachumlá se pod pokrývkou a natulí se mu k boku+ Jo určitě. Sestra je dobrý stopař a Marius také. +souhlasí s ním a dokonce se na něj i usměje+ To je možné. Vždycky byly jako časovaná bomba, jen to nikdo nechtěl vidět. +zamračí se trošku a pak nad tím zavrtí hlavou, nechce o tom teď přemýšlet, zítra je vlastně taky čas+ Hmn... +přikývne a chvíli to vypadá, že už nic neřekne, než se rozhoupe+ ...prý pokud se mu neozvu začne tam, kde předtím skončil. +sdělí mu, co jí bylo prostřednictvím vzpomínek sděleno a souhlasně pokyvuje hlavou, že si rozhodně musí odpočinout dokonce i zazívá a promne si očka. navíc rozhodně by nechtěla aby sestra něco takového viděla, nejspíš by jí tu měli hned druhé den a tak rozzuřenou jako parta válečníků z těch vzpomínek + Co to je? +vezme si od něj lahvičku a otočí jí v prstech jak si jí prohlíží a jak tak na něj kouká a co poslouchá co Christian říká pohled jí tak nějak zněžní a zároveň jí zaplaví vlna vděku a lásky, na což není absolutně připravená+ Děkuju. +hlesne a usměje se na něj, než se k němu natáhne a jemně ho políbí, než otevře lahvičku a přičichne k ní+ Divně to... voní. +zamračí se, ale pak se zazubí a vyklopí to do sebe až se sama diví jak moc mu věří+ Co tvoje práce? Stihl si to všechno přečíst? +zajímá se, když se přestane šklebit nad chutí lektvaru a stulí se mu na hrudi+

[Christian]

Bude to v pořádku, uvidíš. +usměje se, a chvilku čeká, jestli se sama rozhoupe mu o tom říct nebo ne+ Co to znamená? +svraští obočí+ Kde skončil předtím? Proč ti tvoje sestra něco takového vůbec posílá? +zamračí se, a potlačí vlnu nevole vůči Neferet, protože jí přece musí být jasné, že někdo jako Jasmine se o to v brzké době nepochybně pokusí, a to je to poslední co by on i její sestra chtěli, zvlášť když udělali tolik proto, aby tam byla v bezpečí, a ještě chce pokračovat o tom, co všechno v tom lektvaru je, nicméně to už to do sebe obrátí+ Co kdybych tě chtěl otrávit? ++zavrtí nad ní pobaveně hlavou+ Stihl, nebylo toho moc. +přikývne, i když to není pravda, ale momentálně na to nemá ani pomyšlení+ Jak ti je? +zkoumá starostlivě, jestli na sobě nepozoruje nějaké vedlejší účinky+

[Jasmine Clarvik]

+tiše si povzdechne a zvedne k němu zrak+ Myslím, že mi to sestra nechtěla poslat. Zvuk byl zkreslený, takže to spíš vypadá, že chtěla vzpomínku přerušit ve chvíli, kdy ho našli. +pohladí ho konejšivě po hrudi, nechce aby se mračil+ Na jednu stranu jsem ráda, že to vím. Můžu se tak pokusit odhadnout kde bude příště. Když se poprvé na sebe pokusil upoutat pozornost dostat mě ven z domu, tak začal zabíjet. Dlouho jsme v tom neviděli systém, ale pak mi došlo, že všechna ta místa... o všech jsme spolu mluvili nebo tam byli. Přestal s tím, když se mu povedlo mě unést, takže myslím, že vím kde přibližně by mohl příště být. Každopádně to zužuje výběr míst. +o té části ve které se zřejmě pokusí něčemu takovému zabránit se nezmiňuje, jelikož jeden dva dopisy jí nepřijdou nebezpečné+ Tak bych byla otrávená. +ušklíbne se vesele+ Ale si si jistý, že to není jedovatý. Má to nějakou divnou chuť. +šklebí se a dělá obličeje, ale oči září veselým+ Tak to je dobře. Nerada bych abys kvůli mě zanedbával svojí práci. +usměje se a zavře očka naslouchajíc tlukotu jeho srdce+ Myslím, že docela dobře. Jsem jen trošku unavená. +odpoví po chvíli přemýšlení a dlaní mu přejede po boku přes hruď a zpět na jeho paži a tak dokola ho jemně ohlazuje, nejspíš jí trošku chytají roupy. zavrtí se, protože župan pod dekou v jeho blízkosti působí jako kamínka, takže se na chvilku odtáhne, aby se ho zbavila a uloží se zpátky k němu+

[Christian]

+všechno to poslouchá, a mračí se čím dál víc, protože je mu jasný, že ona to být nenechá+ Poslouchej. +vezme ji potom kolem ramen a otočí si ji v náručí aby na ni viděl+ Nebudeš ho nijak kontaktovat. +řekne pomalu, ale jednoznačně, hlas má klidný a snaží se kontrolovat výraz svojí tváře, aby nevyletěla, že jí chce něco přikazovat, což by upřímně nejradši udělal+ Nejenže je to nesmírně nebezpečný, ale taky je to něco, na co on čeká. Řekni ty věcí svojí sestře a nech ji se o to postarat. Chci, abys mi slíbila, že neuděláš nějakou blbost. +kouká na ni naléhavě+ Slib mi, že se s ním nepokusíš nijak spojit. +sevře ji v náručí pevněji, jako by měl strach, že ze zdi vyskočí upír a bude mu ji tahat z náruče+

[Jasmine Clarvik]

+trošku zmateně na něj koukne, když začne tak vážně a skutečně ho poslouchá. to co jí říká a jak jí to říká. nakrčí čelo v zamračení a nakloní hlavu krátce na stranu, otevře ústa, aby zaprotestovala. aby mu řekla, že něco takového neměla v plánu, ale byla by to lež, a kdyby na to přišel tak riziko ztráty jeho důvěry je příliš nežádoucí na to, aby se mu pokusila lhát+ Já... +hlesne a rty zase zavře, jak polyká lži. stočí pohled na jeho hrudník a najednou si naprosto pečlivě prohlíží jeho košili a zejména ty prťavý knoflíčky, co na ně není v tom přítmí moc vidět+ ...neudělala bych blbost. Vždyť dopisy ještě nikoho nezabily. Chce jenom abych se mu ozvala, nestanovil formu ani čas a to mi dává možnosti. Nechci aby kvůli mě zemřel někdo další, už takhle stačí, že do toho šli moji blízcí, moje sestra a hrozí že někoho z nich zabije. +zvedne k němu zoufalý pohled, jak bojuje sama se sebou. se svojí touhou mu slíbit vše co chce s tím, že by ho obelstila a touhou mu vše okamžitě odkývat a slíbit i modré z nebe+ Christiane. +zasténá zoufale, když jí tak obejme a sama kolem jeho zad obtočí paže a přitiskne se k němu. ví, že jestli mu to slíbí, tak svůj slib neporuší, i když jí to bude stát hodně. chce protestovat, vyskočit z postele a třeba se i jen vztekat, ale v jeho náručí nemá na nic z toho sílu, zejména, když cítí jeho naléhavost a snad i strach, není si jistá+ Tak dobře... +vydechne roztřeseně a kousek se od něj odtáhne, aby mu viděla do tváře+ ...slibuji, že se s ním nepokusím spojit. +slíbí naprosto vážně a v očích jí je znát kolik sil jí takové rozhodnutí stálo a to jen kvůli němu. ovšem neslíbila, že mu neodpoví pokud kontaktuje on jí, i když upřímně doufá, že k tomu nikdy nedojde+

[Christian]

Ale ty nevíš, na co ten kontakt potřebuje. Co když mu pošleš dopis, a on díky němu dokáže nějak magicky přejít do našeho světa? Co když tě dokáže podle toho najít, a přijde sem, do domu kde žije moje dcera? +zvedne obočí, ne že by si myslel, že je to dvakrát pravděpodobné, ale doufá, že když trošku zahraje na city, netroufne si žádné dopisy posílat, v jeho hlavě je od dopisu jenom krůček k setkání+ Já to chápu. +zmírní pak trochu tón+ Já vím, že nechceš, aby kvůli tobě umírali lidi. Ale s těmi informacemi o útocích, co máš, bude mít tvoje sestra výhodu. Já vím, že je to těžký, ale je to to nejlepší, co máme. +přitáhne si ji blíž a políbí ji do vlasů, a trochu napjatě se na ni divá, jak se to v ní pere, chtěl by jí s tím pomoct, ale ví, že to si musí rozhodnout sama+ Dobře. Děkuju. +uvolní se trochu, a oddechne si+ Stačí mi tvůj slib. Nejsi malá holka a já tě nebudu hlídat, jestli mi náhodou nelžeš, chci ti věřit. +pohladí ji po tváři+ Jestli se rozhodneš ten slib porušit, je to tvoje volba, ale potom budeš taky muset přijmout následky. +koukne na ni vážně, jestli tomu rozumí, a pak jeho oči trochu změknou a usměje se na ni+ Prostě pořád mysli na to, že tím riskuješ životy dvou lidí, na kterých mi záleží nejvíc, hm? +pochopitelně tím myslí ji a Van, pohladí ji po vlasech a vtiskne jí pusu na čelo+

[Jasmine Clarvik]

Samozřejmě, že bych ho neposílala odsud. Nejsem hloupá a za žádnou cenu bych neohrozila Van ani tebe. +v očích se jí zaleskne, trocha ublížení a vteku nad tím, že ho jen mohlo napadnou, že by je ohrozila a nad sebou, že by někdy mohla+ Nedovolím, aby se k vám přiblížil a ublížil vám. To se mu raději dobrovolně vydám. +slova řečená bez rozmýšlení, ale naprosto pravdivá. až se sama diví jak málo stačilo k tomu, aby si ty dva zamilovala, aby pro ní znamenali víc, než její vlastní život a bezpečí+ Asi máš pravdu. Zítra Neferet pošlu všechno na co si vzpomínám. Snad se jí ho podaří dostat dřív, než ublíží někomu dalšímu. +připustí, že s tou výhodou má pravdu a na jednu stranu si umí představit jak upír bude bez sebe, když bude čím dál tím déle bez kontaktu s ním, i když si není jistá jestli je to víc dobře než špatně+ Já svoje sliby držím. Zejména ty, které dám svým nejbližším. +prohlásí s naprostou chladnou vážností, myslíc na to, jak moc blízkým se stal. až jí to trošku děsí, ale těší zároveň. ale pak její výraz zjemní a roztaje, pousměje se z části vesele a z části smutně, když se k němu přisune blíž usídlujíc se mu na klíně, tulíc se k jeho hrudi. obtočí si jeho paže kolem těla a schová se v jeho náručí+ Chci abyste byli s Van v bezpečí, nezvládla bych kdyby se vám něco stalo. Máš pravdu. Bylo by příliš riskantní ho kontaktovat a i sebemenší riziko je nepřípustné. +šeptá tiše, jak nad tím přemýšlí s chladnější hlavou, hlavu uloženou na jeho rameni+ Ale udělej pro mě jednu věc. +kousek se od něj odtáhne aby se mu mola podívat do tváře+ Drž mě a nepouštěj. +zašeptá tiše, protože to co potřebuje je jeho blízkost, která se stává lékem na její poraněnou duši a zahání strach i obavy, nevítané myšlenky a vzpomínky+

[Christian]

Já vím, že bys to neudělal úmyslně. +pohladí ji po paži+ Kdybych ti s malou nevěřil, nikdy bych ti nedovolil se s ní seznámit. +dodá, když vidí, že to zřejmě potřebuje ujasnit+ Sice jsem ti ji představil poměrně brzo, ale to neznamená, že k ní pouštím ledaskoho. Naopak, dávám si moc dobrý pozor na to, koho s ní nechám trávit čas. +koukne na ni, jestli si uvědomuje, jak velký je to vlastně od něj kompliment, protože na Van mu záleží nejvíc na světě, akdyby si myslel, že to mezi nimi bude jen nějaký krátký povyražení, nikdy by do toho svoji dceru nezatahoval+ To jsem si přesně myslel. +povzdychne si+ Myslíš, že vydat se mu, by něčemu pomohlo? Lidi, kterým na tobě záleží, by se stejně nepřestali hnát po stopě, a ohrožení jejich životů bys tím nijak nezmenšila, naopak možná zvětšila, protože by je poháněl strach a nepřemýšleli bychom racionálně. +bezděky přejde do první osoby, protože se očividně mezi tyhle lidi počítá+ Vydáním sebe bys jen zvětšila jeho výhodu. +pohladí ji jemně po vlasech, prostě se nezapře, že jeho prací je všechno ukecat + Tvoje sestra a všichni ti lidé tam dokážou napnout všechny svoje síly a vrhnout maximum do stopování jen proto, že vědí, že jsi tady v pořádku a v bezpečí. +mluví do ní jak do dubu + Myslím, že to bude nejlepší, co můžeš udělat. +souhlasně přikývne+ Dobře, já ti věřím. +přikývne vážně+ Vidíš, sama tenhle pocit znáš, a stejně bys byla ochotná nechat mu nás na pospas. Jak myslíš, že bychom se cítili my, kdyby tě dostal? Přesně takhle. +pronese závěrečnou řeč a má sám ze sebe poměrně dobrý pocit + Držím tě. +usměje se jí do kůže, přitiskne ji k sobě blíž a občas jí vtiskne polibek do vlasů+

[Jasmine Clarvik]

Vážně? +hlesne neschopná uvěřit tomu co slyší, znatelně jí poklese brada pod tíhou takové důvěry, která jí těší naprosto novým způsobem, ale přesto má obavu. obavu z toho, že ho zklame, že selže+ Poslední dobou si říkám, co jsem udělala, že si něco takového zasloužím. +zašeptá tiše dávajíc tak najevo jak moc je to pro ní nové a neznámé, jak moc se cítí zmatená ze svých vlastních pocitů, ale přesto šťastná, že je má a že jsou s ní. a pak jen kouká jak se rozmluvil a pokaždé když otevře ústa aby něco řekla jí utluče dalším argumentem. tak jen mrká, otvírá a zavírá ústa, a tváří se jako by před ní právě tančil nahý čaču ale jeho slova jí donutí přemýšlet, dlouho jen sedí a nic neříká a div se jí nekouří z toho všeho uvažování z hlavy+ Lidé by přestali umírat. Ti nevinní lidé, kteří ani netuší, co se skrývá ve tmě. Celé rodiny... já... je tak těžké se srovnat s tím, že zítra může přijít další zpráva, ve které se dovím, kolik jich zemřelo. A kdybych se mu vydala... dostala bych se dostatečně blízko na to, abych se ho mohla pokusit zabít. Já prostě... asi jsem prostě sobecká, ale to že žijete pro mě znamená víc, než fakt, že byste se trápili tím, že jsem pryč. Protože něco takového jednou přebolí, ale člověk znovu neoživne. +upře na něj svá zelená očka jak se mu to snaží vysvětlit, i když moc dobře ví, že její slova nejsou tak pevná jako předtím+ Ale jak jsem slíbila... nepokusím se s ním spojit. Sakra... vždyť já vím, že máš pravdu. Nemůžu vám zabránit abyste nás nehledali, můžu jen zabránit tomu abyste nás vůbec museli hledat. +připustí, že jeho argumenty jsou opravdu silné a i proti její vůli jí ovlivňují víc, než by chtěla + Neměla jsem si nabalit právníka. +povzdechne si na oko tragicky, ale vzápětí jí zajiskří v očích a usměje se, když ho líbne na tvář a uloží se na jeho klíně k odpočinku+ To je moc dobře. +zašeptá tiše a jen mu sedí na klíně a naslouchá jeho dechu, vnímá tlukot jeho srdce, který jí uklidňuje až se jí začnou pomalu zavírat očka+ V kolik, že to ráno vstáváme? +zajímá se tiše na hraně spánku a bdění, v jednom z posledních záchvěvů vědomí+