Remusův pokoj

[Remus Lupin]

Remusův pokoj v přízemí s výhledem do zahrad, aby měl přírodu hned za okny.

[Styx Lupin]

+přemístí se z Walesu do Remusova pokoje a setřese ze sebe zvěř+ Tak tady bydlí váš páníček, takže chovat se slušně. Ne že mu tady z toho uděláte kůlničku na dříví, než se vrátí +poučí je s úsměvem a pak otevře prosklené dveře na terasu, aby se mohla zvěř proběhnout do zahrady. Na terasu jim připraví misky s jídlem a vodou, někde v koutě jim udělá nové pelíšky a jde připravit něco k jídlu, než se Remus vrátí od Munga. Určitě bude mít hlad jako vlk z té nemocniční stravy+

[Styx Lupin]

*Romulus pobíhá po celé zahradě, nos od hlíny, oči navrch hlavy, jak musí všechno prozkoumávat, tolik nových pachů a věcí....postupně má jazyk až na vestě a nakonec sebou plácne do trávy. Nia poletuje mezi záhonky, evidentně ji přitahujou pestré barvy...nakonec se usadí na pomerančovníku a rozhlíží se na okolí pěkně shora.*
*o něco později po poledni se před domem s lehkým prásknutím objeví Remus, trochu rozježený a neoholený, ale už má lepší barvu, než měl v nemocnici...nadechne se mírného vzduchu jižní Francie... to už se k němu žene Romulus s štěkotem a velkým vrtěním jde přivítat páníčka, chvíli to vypadá, že na něj skočí* Ale no tak! Žádné skákání...bys mě dneska položil...*krotí psa, který se mu v podstatě vyplázne na nohy, břichem nahoru*

+vezme do ruky dnešní vydání Denního Věštce, co jí zrovna doručila sova z LoSu (a že v neděli pošta nechodí:D), sedne si do zahradní židle a začte se. Občas zvedne oči k Romulusovi, který tam rozrývá Remusovi záhonky se zeleninou a vytahuje mu česnek, ale jen se usměje, jen ať si hraje:D. Zacloní si ruku a hledá Niu a teprve po chvíli ji zahlédne schovanou mezi pomeranči, prostě šťastná rodinná idylka:D, tak se zase věnuje čtení. Vyruší ji až Romulusův nadšený štěkot, tak rychle odloží noviny a vstane, ví, koho tak zběsile vítá a jde Remusovi s úsměvem naproti+ Ahoj +chytne ho za ruce a políbí na strniště+ Tak jak se dnes cítíš? Vypadáš mnohem líp než včera. Co zranění? +spustí na něj příval otázek+ Pojď si sednout +přisune mu na terasu židli+ Máš hlad?

[Remus Lupin]

Ahoj...*nechá psa psem, který se kolem nich motá a políbí ji* Jo, je to o dost lepší...zásobili mě ještě nějakými léky a pustili domů. Hurá. Z toho pachu desinfekce se mi už dělalo zle*zašklebí se a jde si s ní sednout na terasu* Za chviličku... *usměje se* Nejdřív mi pověz, nedělali ti ti dva tady problémy? *kývne hlavou k psékovi a neomylně zahlídne dráče na stromku, které ostentativně sedí zadkem* trucuje...*poznamená, jak vidí Niu*

[Styx Lupin]

To jsem ráda, že ti je líp. Včera jsi mě trochu vyděsil +zvedne se a přinese jim alespoň pití, když na jídlo zatím nemá chuť+ Ti dva? +otočí se po nich, Romulus mírně natočí hlavu, kouká na ni těma svýma nevinnýma očičkama, jestli to na ně práskne a čeká, co Styx odpoví (chytrej psék no)+ Ne, vůbec ne. Jsou moc hodní. Hned jsme se skamarádili, že? +pohladí Romuluse po hřbetu a potajmu se usměje, když si vzpomene na ten cirkus Humberto v Remusově chatě+ Proč trucuje? Najíst i napít dostala +poznamená trochu starostlivě+

[Remus Lupin]

Tak hrozně jsem snad nevypadal...*s poděkováním si vezme pití* Tak hodní? To je až k neuvěření...*usměje se a Romulus vypadá, že bude mít za chvíli i svatozář* Protože jsem ji tam nechal a pak jsi pro ni přišla ty a odnesla ji, místo abych se vrátil...je strašně vztahovačná...z toho vyroste. Doufám...je hrozně tvrdohlavá a na tak malé dráče i neobvykle inteligentní...*upije* jen ji nech, ona se odrazí a pak ještě ráda přijde....a co ty, všechno v pořádku, žádné další nechtěné návštěvy nebo tak něco? *pohladí ji po ruce*

[Styx Lupin]

Ty ne... ale ta rána docela jo. Musela tě kousnout pořádně. Takže dneska budeš jenom odpočívat a já se budu o tebe starat +usměje se na něj+ Tak to mě tedy mrzí, že je uražená proto, že jsem ji odtamtud vzala. Tak jsme s tím přesunem měli tedy ještě počkat, až budeš v pořádku. Myslela jsem to dobře, aby tam nebyli sami +vypadá dost nešťastně+ Ne, naštěstí už žádné nezvané návštěvy... je to tady všude kolem zabezpečené zaklínadlem, nevlítne sem ani lísteček ze sousední zahrady. Dostaneme se sem jen my dva +stiskne mu jemně ruku, jak jí ji pohladí+ Vanessu jsem včera odvedla na Orlík a zařídila jí tam takové... pětihvězdičkové vězení +uculí se+

[Remus Lupin]

To zní dobře...ale zas není to třeba přehánět, zas tak nemohoucí nejsem...*směje se* Jen ji nech, ať si zvyká..nemůže být pořád jen po jejím...pak vyroste ještě víc a už s ní nehneme..*vyslechne ji* Tak to je dobře...*přikývne* i s tou Vanessou...když nic, nemůže říct, že by strádala..*uchechtne se* narozdíl od ubytování, které poskytla ona tobě.. *zamračí se* což mě napadá, že bychom si přece jen mohli dát ten oběd...*napadne ho*

[Styx Lupin]

Že nejseš? Hm, tak to se o tom moc ráda přesvědčím +mrkne na něj s úsměvem a pak koukne na Niu, která s nimi pořád nemluví a položí na kraj stolu dračí pamlsek (co jí drak?), jen to tam jakože zapomene+ Měla jsem s ní dlouhý rozhovor +oznámí mu a pak se zvedne a vzdálí se do kuchyně. Po chvíli se vrátí s kouřícím pekáčem+ Tentokrát to není žádná francouzská specialita... jestli to nevadí +uculí se a když odkryje poklop, čeká ho tam voňavé překvapení+

http://fresh.iprima.cz/sites/default/fi ... 20x349.jpg

[Remus Lupin]

No jasně, na umření se necítím...*mrkne na ni..(Drak, jak který..obecně maso, asi hlavně, ale jsou i takoví, co můžou i ovoce a tak, podle druhu...) Nia stále otálí na pomerančovníku, ale jak zmerčí pamlsek, tak se nenápadně otočí. Když se Styx zvedne, neváhá a přiletí ke stolu, za letu sebere pamlsek nadhodí si ho, trochu očudí plamínkem a pak polkne. Usadí se vedle na zábradlí a zas se tváří neúčastněně, ale dává velký pozor, co to nese pod tím poklopem v pekáči za vonící dobrotu* Žádní šneci? *přehnaně na oko vydechne úlevně, pak nasaje vůni a natáhne se, stejně jako Nia na zábradlí* ty na to ani nekoukej...*pohrozí dráčeti* vypadá a voní to krásně...tos pekla?