Remusův pokoj

[Styx Lupin]

+trochu se zarazí, že Remus na její volání nereaguje a jen zírá do lesa, jakoby tam viděl tančit nahé víly:D+ Remusi, děje se něco? +otočí se přes rameno, jestli za sebou neuvidí něco, na co tak překvapeně kouká, ale kromě té nadpozemské přírody za sebou tam není nic, co by ho mělo až tak zaujmout. Tedy kromě ní:D. Trochu ji to znepokojí a tak se vrátí k němu. Hned jak udělá krok z lesa, se před ním najednou zase objeví, jakoby právě prolezla bránou z jiného světa+ Remusi... jsi v pořádku? +zopakuje starostlivě+

[Remus Lupin]

*když se Styx objeví, chvíli na ni vyjeveně kouká, zároveň si ale oddechne* neviděl jsem tě...musí to být nějakým kouzlem...když jsi překročila hranici lesa, prostě jsi zmizela...podívej...*kývne, aby šla k němu a pak vejde s Romulusem do lesa a ztratí se jí z očí jako mávnutím hůlky:) Nia mezitím poletuje po lese u vytržení, ale je na dohled, tedy uvnitř lesa, zvenku ji vidět taky není*

[Styx Lupin]

(lach)

Jak nevidel? Stala jsem jen par metru od tebe a volala jsem na tebe +krouti nevericne hlavou a kdyz ji to Remus ukaze sam na sobe, ma uplne stejny vyraz jako on predtim:D+ Merline... fakt! +vstoupi za nim do lesa+ Tak proto jsme Niu predtim nevideli a neslyseli. Ten les je cosi jako brana do magickeho sveta... podivej +rozhledne se kolem sebe a otevira pusu uzasem+ Sem se dostanou asi jen ti, co maji v sobe magii. Pro mudly to bude nejspis jen obycejny les. Chces se jit podivat dal?

[Remus Lupin]

*pro změnu se užasle rozhlíží uvnitř lesa* Musí to být nějaká obrana...že ani kouzelníci ji nevidí, dokud neprojdou, nebo neví, co hledat...chráněný les uvnitř chráněného území proti mudlům...*otáčí se kolem dokola, stromy tady vypadají daleko čerstvěji se zářivými barvami* asi bude něco na tom, co jsi slyšela... že je ten les zakletý....*Nia se mu snese na rameno, spokojená, že konečně jsou tam všichni*

[Styx Lupin]

Tak teď už chápu, proč jsem sem nesměla. Ztratila bych se chůvě z očí a tady by mně nikdy nenašla +zažertuje se smíchem+ Ale je to tady jako v pohádce. Myslím, že ten les přece jen patří k našim pozemkům. Mudlovský určitě nebude +rozhlíží se s úžasem kolem+ Víš, co mně napadlo? Kdyby nebyla Vanessa tak divoká, tady by jí o úplňku bylo líp než za mřížemi. A ani by ji nebylo zvenku vidět ani slyšet +povzdechne si+ Asi se už pomalu vrátíme... ať jsme do večera doma. Sem se můžeme jít podívat kdykoliv, když o tomhle místě už víme +usměje se na něj+

[Remus Lupin]

No, to nenašla...opravdu je to dokonale chráněno před vnějším světem a nepovolanýma očima...A nemáme třeba někoho ze sousedů z kouzelnické rodiny? Třeba o nich ani nevíš...*napadne ho* To je dobrý nápad...ačkoliv...musela by mít v sobě lektvar...a i tak by mohla odtud utéct..nic ti nebrání z lesa odejít...už bychom ji nikdy nemuseli vidět. Ale třeba, pokud by se umoudřila v budoucnu...rozhodně je to krásnější místo než nějaká kobka pod zemí.*natáhne k ní ruku* tak pojďme...*přitáhne si ji k sobě, vtiskne ji na rty v tom kouzelném lese polibek a pak se vydají všichni čtyři zpátky. Když vyjdou z lesa, je to, jako by slunce zašlo, ochladilo se a svět zevšedněl*

[Styx Lupin]

+zavrtí hlavou+ Nevím široko daleko o žádné kouzelnické rodině. Ale není problém si zjistit, komu to tady skutečně patří +usměje se na něj+ Možná by utekla... ale kdybys byl tady s ní ty... +pohlédne na něj zkoumavě, ale pak zatřepe hlavou, jakoby se sama podivila, co ji to napadlo+ To je hloupost... ona patří do vězení a ne do pohádkového lesa +chvíli si se zavřenýma očima vychutnává jeho polibek+ Sem se budeme muset brzy vrátit. Ráda bych věděla, co je tam dál +ještě se naposled rozhlédne po lese a pak vystoupí z něj na mýtinu+ To už je taková tma? Zdálo se mi, že jsme tam byli jenom chvíli. Jakoby tam i ten čas ubíhal pomaleji +podiví se a pak se k němu přitiskne s Niou na rameni a Romulusem u nohou+ Nejvyšší čas přemístit se domů. Doufejme, že tam už není zítra +zavtipkuje se smíchem+

(magicky les si nechame na priste jako samostatnou akcicku;))

[Remus Lupin]

*zamýšlí se nad tím, co říká* Možná...a určitě by stálo za to zjistit, komu ta část opravdu patří...*přikývne a přemístí se zpátky do sídla* Nezdá se to, ale asi jsme v tom lese museli být dýl, než jsme si mysleli původně.*pustí Romuluse z vodítka* ale nikam mi neutíkej, musíme se postarat o tu srst...*brzdí psa. Nia jak to slyší, že se budou dělat úklidy, tak honem letí do bezpečné vzdálenosti, aby taky nebyla uklizena*

(:) to jo, jak Alenka v říši divů:))

[Styx Lupin]

Dobře, hned zítra zajdu do města a zjistím, komu to tam patří +převlékne se z karkulkovského kostýmu a seběhne dolů+ Romulusi, pojď sem +zavolá ho a když k ní přiběhne, sedne si k němu na zem a začne mu vybírat ze srsti bodláčí a jehličí+ No ty teda vypadáš... teď hezky drž, když jsi musel proletět každým roštím, které jsi potkal +kroutí hlavou s úsměvem+ A jak se cítíš ty? +zvedne při práci hlavu k Remusovi+ Pomohla ti ta procházka... anebo tě úplně dodělala? +culí se+ Až se postarám tady o tohle chlupaté klubko, tak nám půjdu připravit vanu.

[Remus Lupin]

Fajn...*taky jde ze sebe shodit to lesní oblečení a když se vrátí, Styx už odbodláčuje psa:d* no ten vypadá...*přidrží pséka, aby sebou nemlel tolik* Pomohla...ale taky docela vyčerpala...*přizná nakonec barvu* ale stálo to dneska za to...každý den se nepodívám do lesa s nefalšovanou Karkulkou...*cukne koutky*