Land of Sinners

Z ložnice vedou dvoje dveře. Naproti posteli vedle krbu se nachází koupelna



a vlevo u okna prosvětlená šatna s toaletním stolkem

Takže to byla pracovna, obývák, jídlena, tělocvična a salonek... +vypočítává když míří chodbou k jejímu pokoji+ Nezapomněla jsem na něco? +promne si na oko zamyšleně bradu a zastaví se u dveří. trošku dramaticky a s veselým svitem v očích+ Jo! Ještě je tu jeden pokoj. Doufám, že se ti bude líbit. +usměje se na ní a otevře dveře od jejího pokoje+

*Následuje ji, oči navrch hlavy, a je sídlem uchvácená* Teda, tohle je doslova dům snů... *rozplývá se. Zasměje se jejímu šaškování a pak nakoukne do ložnice. Strne na místě.* Páni... *nemá slov. Udělá pár pomalých kroků do pokoje a rozhlíží se kolem. Zaregistruje dvoje dveře. Ze jedněma objeví šatnu jako z pohádky, za druhými tu nejluxusnější koupelnu, jakou kdy viděla.* To je nádhera, *vydechne* Je to větší, než celý můj byt v Londýně, *zasměje se. Přitočí se k Neferet, obejme ji a líbne ji na tvář.* Děkuju, sama bych nezařídila nic, co by se mi líbilo víc.

Myslíš? +usměje se na ní+ Je dost velký to ano i víc luxusní, řekla bych. Ale každý máme svůj dům snů. +pokrčí nakonec s úsměvem rameny a baví se tím, jak je netrpělivá a je pomalu v sedmém nebi, když sleduje její nadšenou reakci+ Takže se ti líbí? +ujišťuje se a vesele se rozesměje, když jí obejme+ Říkala jsem si, že když si chtěla změnu, že by se ti taková mohla líbit. Je to tu jenom pro tebe a vedlejší místnosti jsou nepoužívané, takže kdyby si s nimi chtěla něco udělat. +nabídne s úsměvem+ Chceš se zabydlet?

Líbí se mi moc, *přikyvuje a otáčí se kolem dokola, aby si to všechno prohlédla* Já myslím, že tohle bohatě stačí, *zasměje se v odpověď na nabídku dalších prostorů* Ale děkuju. Skočím do sprchy a vybalím si a tak za hodinku seběhnu dolů, dobře? *navrhuje* Zatím můžeš vybrat, na co se podíváme *vesele se na ni usmívá*

Ani nevíš jak moc jsem ráda. +usměje se na ní a nadšeně jí sleduje jak se rozhlíží po svém pokoji+ Dobře, ale kdyby někdy něco. +pousměje se a souhlasně pokývá hlavou+ Jasně, v pohodě. Nemusíš pospíchat. +pokývá souhlasně hlavou+ Tašku máš támhle. +ukáže na křeslo, kdo ví kde se tam taška vzala, ale skutečně tam leží+ Jdu zatím do obýváku. Kdyby něco tak volej. +zazubí se na ní a nechá jí o samotě+

*přikývne, že zavolá, a zavře za Neferet dveře. S blaženým úsměvem sebou plácne na postel. Konečně po nějakých dvou letech má pocit, že může nechat minulost za sebou a otevřt se tomu, co přijde. A ten pocit je k nezaplacení. Chviličku leží a pak se zvedne a zamíří do sprchy. Doslova si vychutnává ten luxus. Zabalí se do měkoučké osušky, do ručníku si zamotá vlasy a vrátí se do ložnice. Zvětší zavazadlo do původní velikosti a oblékne se do pohodlných domácích kalhot a bavlněného trička.
Nějakou půl hodinku věnuje rovnání oblečení do polic v šatně a připadá si trochu jako popelka, která se najednou ocitla na zámku. Škoda jen, že tu nemá i svého prince, napadne ji, ale hned tu myšlenku zaplaší. Ten se už nevrátí a to je dobře. A to pomyšlení už ani nebolí tak, jako dřív. Rychle pověsí poslední blůzku na ramínko, rozčeše vlhké vlasy, vklouzne do lehké mikiny a zamíří dolů za Nef.*

*Skrz sídlo to vezme div ne poklusem, vpadne do svého pokoje a zabouchne za sebou dveře. Ještě pár kroků a sveze se na postel. Sedí na jejím okraji, čelem ke dveřím, srdce jako by jí chtělo vyskočit z hrudi. Tak jo, co to zatraceně mělo znamenat? Myšlenky jí víří hlavou. Na hřbetu ruky stále cítí dotyk těch měkkých a hřejivých rtů, jako by si ji tím lehkým políbením ocejchoval. Bezděčně po tom místě přejede prsty druhé ruky. Jaké by asi bylo, kdyby... Ne, stop. Moc špatný nápad, okřikne se v duchu. Přece sem nepřijela, aby hned první večer padla k nohám prvnímu chlapovi, kterého tu potká. I když její tělo má zřejmě na věc zcela opačný názor. A navíc, on do jejího světa nepatří. Tuhle lekci už jí život uštědřil. Jednou jí to stačilo.
Zavře oči. Okamžitě se jí za víčky vyjeví pár čokoládových očí. Se zoufalým zasténáním se svalí na záda a obličej si zakryje dlaněmi. Do čeho se to proboha zas namočila? Zatracenej chlap, proč na ni musí takhle působit?*

+počká až Garett opustí pozemky sídla, vezme lahev a sklenky a vydá se nahoru za Cairo. tiše zaklepe na dveře a když jí pozve dál tak opatrně strčí hlavu do dveří+ Jak je? +zajímá se a ukáže jí víno+ Myslela jsem, že bychom ho mohli dopít. +nabídne+