Kuchyně

[Cairo]

*Vážně pokývá hlavou.* Vsadím se, že pěkně řádil, když na to přišel. Když se mu nelíbil Aljoša, dovedu si představit, jak se tvářil na chlapa, co tohle s holkama provádí. Doufám, že ti to vymluvil, *vrhne po ní přísný pohled, který se ale rozplyne, když poslouchá její další vyprávění. To se jí na tváři objeví něco mezi pobaveným a vědoucím výrazem.* Takže abych si to ujasnila. Dostalas do postele pěknýho mužskýho, kterýmu navíc leží na srdci tvoje bezpečí. Navíc bych řekla, že sis to víc než užila, co si budem povídat, ten chlap je vážně kus, takovejch se moc nevidí, *významně zahýbá obočím.* Takže mi prozdraď, co přesně je na tom všem špatně? Protože zatím to až tak zle zezní, *podívá se na ni s tázavým výrazem.*

[Neferet]

Jo, tak nějak se mu to vůbec nelíbilo. +pokrčí zlehka rameny+ Ale jo, slíbila jsem mu, že dokud mě osobně neohrozí, tak po něm nepůjdu. +pokývá podmračeně hlavou+ No... +protáhne, když tak poslouchá její rekapitulaci a v tu chvíli si není úplně jistá na co všechno si to potřebuje postěžovat. Cairo má pravdu, strávila úžasnou noc plnou sexu s nejvíc sexy chlapem na planetě, tak proč se cítí tak mizerně?+ ...jo byla to nejlepší noc kterou jsem kdy zažila. +prohrábne si ztraceně vlas+ Nevím... já... když jsem do toho šla věděla jsem, že půjde jen o jednu noc a jen o sex. Řekl mi to... řekl že mi může slíbit jen jednu noc plnou sexu a možná pár dalších když to bude fakt dobrý, ale až tady skončí, tak si zabalí a vrátí se do New Yorku. Souhlasila jsem s tím, tak nevím proč se teď cítím tak mizerně. +povzdechne si tiše+

[Cairo]

*Účastně se na ni zadívá.* Protože se ti dostal pod kůži. Tyhle záležitosti "jen o sexu" se většinou nakonec stejně zvrhnou v něco víc, *nevesele se usměje.* Kdo ví, kam vás to nakonec zavede, ta scéna s vykopnutýma dveřma nevypadala na to, že mu jde jen o teplý tělo do postele. A ta záležitost s Aljošou taky. Minimálně má o tebe starost a to je pro začátek lepší, než nic, *povzbudivě se pousměje a pohladí ji po paži. Chvíli je ticho.* Řekni mi jedno, *ozve se po chvíli.* Kdybys věděla, co víš teď, šla bys do toho znova? *nakloní hlavu na stranu a zadívá se na ni.*

[Neferet]

+tiše si povzdechne a pokusí se na ní usmát, když konejšivě pohladí po paži+ Nic z toho nebude. Chytí toho vraha a vrátí se do NY a všechno se vrátí do starých dobrých kolejí. +vypadá to, že tomu skutečně chce věřit+ Nechci aby se mi dostával pod kůži. +zakňourá smutně a na chvíli schová tvář do dlaní+ Hmn... +zvedne k ní pohled a zamyšleně se na ní zamračí+ ...myslím, že šla. +rozhodí bezmocně ruce+ Och bože, jsem naprosto ztracený případ. +zaúpí a padne hlavou na desku stolu+

[Cairo]

Pokud jde o chlapy, jsme ztracené všechny, *tiše se zasměje.* Dostanou se nám pod kůži ať chceme nebo ne. Podívej na mě, *rozhodí rukama.* Stačilo pár dní a je ze mě zamilovaná histerka, co chodí po domě a fňuká, že jí kluk na pár dní odjel. Někdy si říkám, jak jsem mu mohla pdlehnout tak rychle. Jenže on pak něco řekne nebo udělá, nebo se na mě podívá těma svejma čokoládovejma kukadlama, a já naopak přemýšlím, jak by mu kterákoliv mohla nepodlehnout. *zarazí se, načež vyprskne smíchy.* Vidíš? Přesně o tom mluvim, podívej, co plácám za hlouposti, *se smíchem kroutí hlavou. Po chvíli se ale smích vytratí.* Achjo, jak mám bez něj vydržet celý týden? *povzdechne si a taky schová tvář do dlaní.*

[Neferet]

Ne, ne, ne, ne... já nejsem ztracená. Rozhodně ne takhle. +dá se do vehementního kroucení hlavou, rozhodně není zamilovaná, nemůže být, nechce+ Jenže ty si to můžeš dovolit víš? Vy dva k sobě prostě patříte a máte před sebou naprosto úžasnou budoucnost. +usměje se na ní a jemně jí pohladí po paži+ Hlouposti? +zasměje se+ Mě se to nezdá jako hlouposti. Jsi zamilovaná a to je hezký. Jsem moc ráda, že ste se vy dva našli, opravdu. +usměje se na ní+ Neboj se ono to nebude zase tak těžký. +zasměje se vesele+ Co kdybychom zítra vyrazili na celý den do města? Zajdeme na nákupy, do kina a večer zakončíme v baru? +navrhne jí se šibalským zajiskřením v očích+ Takový dámský tah. +zamrká vesele+

[Cairo]

*Koukne na ni napůl pobaveně a napůl účastně, jak ze všech sil popírá, že v tom lítá.* Neříkám, že jsi zamilovaná, ale rozhodně mi nenamluvíš, že ti na něm vůbec nezáleží, *jemně se na ni usměje.* Však ono se to nějak vyvrbí. A kdyby ne, je to jeho smůla, když si tě nechá utéct. A pořád máš aspoň tu jednu noc. *Je to slabá útěcha, ale nic lepšího jí v tuhle chvíli nabídnout nemůže.* Asi patříme, ale to neznamená, že musíme bejt siamský, *zasměje se.* To je tím, jak je to teď čerstvý, ono se to asi časem usadí. *Nad jejím nápadem se nadšeně usměje.* Páni, to zní skvěle, *souhlasí radostně.* A co kadeřník? Potřebuju zastříhnout konečky. A masáž! Necháme se chvíli rozmazlovat, zasloužíme si to, *horlivě spřádá plány a už se moc těší.*

[Neferet]

Zamilovaná? +vykulí na ní oči+ Ještě toho trochu. +zděsí se, to je to poslední co by potřebovala, skutečně se zamilovat, jako by toho dosud neměla už dost+ Záleží mi na spoustě lidech. +pokrčí výmluvně rameny+ Jo a že byla fakt dobrá. Lepší jsem snad nikdy nezažila. +zazubí se na ní a při té vzpomínce tak nějak zazáří+ Tak jo. +zasměje se+ Zajdeme si ke kadeřníkovi a na masáže a taky na něco zatraceně dobrýho a taky hříšně sladkýho a necháme ve městě mailant. +pokyvuje nadšeně hlavou+ Ale až zítra jo? Dneska navrhuju xbox a nebo nějakej pěknej film a spát. Celou noc jsem sepisovala dopisy a účty a všechno možný, jsem docela utahaná. +zazubí se na ní vesele+

[Cairo]

*Tak jo, souhlas, *zakření se a téma zamilovanosti už radši opustí.* Hlasuju pro xbox, *a už se zvedá a pádí do obýváku, protože kdo je první, vybírá hru. Cestou ale stihne uklidit zmrzlinu a hodit lžičky do dřezu. Hrají asi dvě hodiny a pak se rozejdou do svých ložnic.*

[Isaac Walker]

*Dorazí do kuchyně a dělá, že si jejích rukou na svém zadku ani nevšiml, ale opak je samozřejmě pravdou, vnímá je víc než zřetelně.* Opravdu? Tak to ti ten výhled nebudu brát, *zasměje se a posune si ji tak, aby ji mohl držet jenom jednou rukou a rozhlíží se po kuchyni. Najde konvici, po zotvírání několika dvířek objeví i hrnky a sklenici s kafem. Všechno to, trošku neobratně jak dává pozor, aby mu nespadla, vyskládá za pomoci jedné ruky na linku.* Tak co? Pořád dobrý? *Mrkne na ni přes rameno a zkusí ještě pár šuplíků, než objeví lžičky. Pustí vodu, vezme konvici, strčí ji pod kohoutek, a když je plná, postaví ji na podstavec a vodu vypne. Pak zapne konvici a nějak se mu podaří odšroubovat víčko od kafe a nasypat ho do hrnku.* Vážně by ti beze mě bylo smutno? *Nadhodí konverzačním tónem, ale pod ním je znát, že mu není tak úplně jedno, co se dozví. Když se voda začne vařit, zaleje oba hrnky, postaví konvici zpátky a pak usoudí, že už toho bylo dost, a opatrně ji posadí na linku. Stoupne si těsně k ní a oběma rukama jí odhrne vlasy z obličeje dozadu. Takhle rozcuchaná a zčervenalá, jak se jí krev nahrnula do hlavy, je doslova úchvatná. Zadívá se na ni, z očí se mu vytratí rošťácké jiskřičky a nahradí je vážný pohled. Chvíli jen zamyšleně pozoruje její tvář, ruce zabořené v záplavě vlasů, palcema ji hladí po tvářích* Co já s tebou jenom budu dělat? *povzdechne si nakonec.*