Obývací pokoj

[Cairo]

Jen jsme si povídali, *snaží se to zahrát do autu. Mrkne po ní a usoudí, že to jí asi nezbaští. Povzdechne si* Fajn, tak to asi nebyl obyčejnej rozhovor, já za to nemůžu, že vypadá tak, jak vypadá. Přísahám bohu, že byly chvíle, kdy jsem měla chuť si sednout na ruce, abych je udržela u těla, *ušklíbne se, ale pak to nevydrží a rozesměje se* Asi je dobře, žes přišla, kdo ví, jakou blbost bych vyvedla. *Pak zvážní a na okamžik se zatoulá v myšlenkách* Takže vlkodlak... *zamumlá tiše. Pak otočí hlavu k Nef a zadívá se jí do očí* Předpokládám, že tys o tom věděla.

[Neferet]

No jistě, jen povídali... +zazubí se na ní vesele a je zcela jasné, že jí nevěří ani slovo a jen jí pobaveně poslouchá, než zvážní a měkce se na ní usměje+ Myslím, že by mu ani v nejmenší nevadilo kdyby sis na ně nesedla. +zazubí se na ní vesele+ Ále on by to přežil. +zasměje se při představě jak šťastně by Garett vypadal+ Cože? On ti to řekl? +zamrká překvapeně a zmateně+ Jistě, že jsem o tom věděla. Vim co za lidi se mi producírujou po domě. +zakření se na ní+ Jen jsem nechtěla abys ses ho třeba začala bát navíc je to jeho rozhodnutí komu to tajemství svěří. +pousměje se měkce+

[Cairo]

Myslíš? *nakloní hlavu na stranu* On ti něco říkal? *zjšťuje se zájmem.* Samozřejmě, nemyslela jsem tím, žes mi to měla říct, *pousměje se* On mi to vlastně původně asi ani říct nechtěl, spíš se tak jako podřekl, *zasměje se* Mluvili jsme o vlcích, pak o vlkodlacích ve vašem světě a když jsem se ptala, jestli jsou jako ti u nás, najednou to bylo samé MY sami sebe neztrácíme, NÁŠ vnitřní vlk, a tak dál. Chudák vypadal sám zaskočeně, ani si to neuvědomil. *rty jí zvlní schovývavý, skoro něžný úsměv* Ale jsem ráda, že to vím. A popravdě, neumím si představit, že bych se zrovna jeho bála, ať už by z něj vylezlo cokoliv.

[Neferet]

Ne, ale to mi vůbec říkat nemusel. +zasměje se vesele, jelikož jí je naprosto jasný, jak to s Garettem ve skutečnosti je+ Jo, no to by se mu dost podobalo. +zazubí se vesele+ Ale nečekala jsem, že ti to řekne tak brzo, i když jen čirou náhodou. +vrtí nad tím nechápavě hlavou+ Skutečně nejsou jako ti vaši... moc dobře si uvědomují sebe samu, jen je otázkou jak moc jsou v souladu se svým vlkem a podle toho mají nad ním vliv. +pousměje se měkce+ No, to si ho měla vidět, když se svým vlkem v souladu nebyl. +zasměje se+

[Cairo]

Vyváděl, když byl mladší? *zajímá se* Podle toho, co říkal, jsem měla pocit, že má svoji vlčí stránku rád, *nakrčí zamyšleně čelo* Navíc, když odmalička vyrůstá s tím, že bude vlkem, měl by s tím být srovnaný, ne? *uvažuje* Docela mě mrzí, že mi toho nestačil říct víc, napadá mě asi milion otázek, *podotkne zklamaně*

[Neferet]

Jo, dalo by se to tak říct. +pokývá souhlasně hlavou+ To ano... jen... to nebylo tomu i dřív. +pokrčí zlehka rameny+ Tak jedna věc je vyrůstat s tím, že se v tobě jednou může probudit vlčí stránka a druhá věc je, když se to skutečně stane. Spousta vlků má problém s tím jí pak přijmout, jelikož si zvyknou že jsou ve svém těle sami a vlk je pro ně příliš velký vpád do soukromí. Navíc se často vstává, že má trošku rozlišné názory než on sám. +povzdechne si tiše a usadí se do křesla+ Neboj se, brzo ho určitě zase uvidíš. +zazubí se na ní vesele+

[Cairo]

A jak vypadá takové vlčí vyvádění? *ptá se s rozpustilým úsměvem* To je pravda, asi to musí bejt dost šok, i když člověk ví, že to přijde. Neumím si představit, sdílet najednoiu svoje tělo ještě s něčím. *Na její zmínku ohledně brzkého shledání jen pokrčí rameny a nevinně se zašklebí, ve smyslu "nojo, já vim, ale já za to nemůžu". Natáhne se pro skleničku a dopije zbytek džusu.* Tak co, zahrajem si ještě něco? *navrhuje a vezme do ruky zapomenutý ovladač* Třeba bowling, to je taková nenáročná oddechovka, *usměje se*

[Neferet]

Hodně zajímavě, ale myslím, že o tom ti řekne jednou sám. +usměje se na ní+ Ne s něčím. Spíš s někým. +pokývá souhlasně hlavou, že si to taky neumí představit+ No jasně. Ještě není tak pozdě, abychom museli jít spát. zazubí se na ní vesele a zase vyskočí na nohy+ Bowling? Proboha ten jsem nehrála ani nepamatuju. +zasměje se vesele+ Ale souhlasím. Roznesu tě na kopytech. +zazubí se na ní vesele+

[Cairo]

To se uvidí, *nasadí zákeřný úsměv a postaví se vedle ní* Předveď se, *vyzve ji.*

*O hodinu a půl později se vyčerpaně svalí na gauč* Fajn, fajn, vzdávám to, *směje se. Levou ruku přitiskne na srdce, pravou zvedne, dva prsty zdvižené, jako by skládala přísahu* Slavnostně přiznávám, žes vyhrála. Ale jenom o jednu hru, *dodá rychle, aby uvedla na pravou míru, jak těsně to bylo* Ale příště ti to vrátím, *směje se*

[Neferet]

+snaží se seč jí síly stačí, chvílemi válí a chvílemi to stojí za nic, ale celkově se moc dobře baví+ Jooo! +vykřikne nadšeně když Cairo porazí a padne vedle ní na gauč+ Jasně. Odvetu si dát musíme. +zasměje se vesele a vypne televizi+ Ale teď bych šla už skutečně spát. Jsem utahaná a zítra nás čeká návštěva u Jasmine a Chrise. +zamrká na ní vesele+ Doufám, žes na to nezapomněla. +usměje se a znaveně se vytáhne na nohy. natáhne k ní ruku, aby jí pomohla na nohy+ V jedenáct hlásím odjezd. +zazubí se vesele+