Obývací pokoj

[Neferet]

[Neferet]

Tak pojď dál a udělej si pohodlí. +zářivě se usměje na sestru po svém boku a vtáhne jí za sebou do místnosti+ Posaď se a povídej. Ta poslední zpráva nebyla příliš příznivá. +zamračí se a vydá se ke gauči, na který se pohodlně usadí+ Nedáš si něco k pití nebo k jídlu? Vím jak můžou být průchody portály vyčerpávající. +nabízí starostlivě+

[Jasmine Clarvik]

+vcupitá za ní do pokoje zatímco se rozhlíží kolem sebe+ Máš to tady moc hezký. +usměje se a souhlasně pokývá hlavou+ Já no... +zatváří se trošku rozpačitě a padne na gauč vedle Neferet+ ... tak nějak nevím odkud začít. +ošije se, není hrdá na to, že úkol který dostala, zřejmě nezvládla+ Ne, děkuju. Najedla jsem a napila před cestou. +mírně se pousměje+ A tu starostlivost si nech od cesty, už dávno nejsem malá. +ohradí se s veselým jiskřením v očích před tónem v jejím hlase+

[Neferet]

+zlehka se pousměje+ Děkuju... ale velkou zásluhu mají také naši mistři. +zlehka zamyšleně přejede rukou po jednom z polštářů na gauči+ Tak... začni od začátku... mám takový dojem, že mi Marius neříkal všechno... +trochu se nad tím zamračí, ale vzápětí vykouzlí jemný úsměv, aby sestřičku neodradila od vyprávění+ Dobře... to je dobře, ale kdyby si měla hlad nebo... nebo tak, tak si řekni... +vesele se na ní zazubí, když se tak ohrazuje, v očích jasně vepsáno, že ona o tom ví své+

[Jasmine Clarvik]

No... ehmn... nejspíš neříkal... +ošije se a provinile sklopí oči k zemi+ Tak dobře, začnu od začátku. +pokývá nadšeně hlavou nad nalezeným začátkem svého vyprávění+ No, takže... když jsi odešla a nechala mě nastoupit na tvé místo.. tak jsem si myslela, že všechno bude naprosto super... víš, vždycky jsem ti tak trochu záviděla tu možnost rozhodovat se, tu moc a možnosti... ale když jsem nastoupila na tvé místo, uvědomila jsem si, že nebylo co závidět. +potřese nad tím smutně hlavou, nad tím vším, nejen nad svojí hloupostí+ Vlastně všechno vypadalo moc dobře... až do chvíle, než jsem přestoupila před Radu... varovala si mě, ale znáš je... +zvedne k ní posmutnělý pohled, i ty veselé jiskřičky z jejích očí zmizely+

[Neferet]

+zvedne se a dojde si pro skleničku něčeho ostřejšího. tak nějak jí napadlo, že by se to mohlo hodit. nalije i Jasmine a posadí se zpět vedle ní na gauč. pozorní jí poslouchá a zlehka přikyvuje. moc dobře si pamatuje na "rozhovory" které spolu kdysi vedly, a i když to čím musela její sestřička projít nebylo příjemné, je na jednu stranu ráda, že si uvědomila, jak bylo to všechno zbytečné+ Jistě... jsou to staří blázni, zastávající staré hodnoty a tradice... +zamručí podmračeně, nikdy je neměla příliš v lásce+ Marius mi o tom prvním setkání vyprávěl. Ovšem dalo se čekat, že to nebude jednoduché. Ne s nimi, ale myslela jsem, že si to s nimi nakonec zvládala lépe, než všichni očekávali.

[Jasmine Clarvik]

Jo, přesně... +důrazně přikývne na znamení, že s Neferet naprosto souhlasí v postoji hodnocení Rady jako starých senilních bláznů+ To ano... po tom dopise od tebe...apropo netuším, co jsi jim tam napsala, ale po jeho přečtení byli jak vyměnění... +zakroutí nad tím nechápavě hlavou+ Ale jak říkám, po tom dopise bylo všechno v relativním pořádku. Žádný rozbroje ani zbytečný dohadování. Došli jsme k jakési... dohodě, která nám všem vyhovovala... +odmlčí se, jak se zamyslí nad sletem událostí, kterých byla nejen svědkem+

[Neferet]

No, myslím, že není důležité co v tom dopisu stálo... hlavně, že pomohl... +culí se jak měsíček na hnoji při představě reakce míněných "staříků"+ Dohody... jo to je vždycky dobrá cesta... +pokývá souhlasně hlavou, než se na ní zkoumavě zahledí+ Ale něco se stalo že? +nakloní hlavu mírně na stranu+ Co to bylo? +vyzve jí měkce aby pokračovala ve svém vyprávění+

[Jasmine Clarvik]

+vesele se rozesměje, když si všimne jak se Nef tváří, al téměř vzápětí zvážní a posmutní+ Jo, všechno bylo skvělý... dokonce jsme si i určitým způsobem začali rozumět, ale pak... +povzdechne si a natáhne se pro skleničku, kterou jí sestra přinesla+ Vzpomínáš na Senderse? +loupne po ní opatrně očkem, je jí jasné, že už jen z toho jména nebude mít radost, natož pak z toho zbytku+

[Neferet]

+v očích jí nadšeně zajiskří, když se sestra rozesměje, ale zvážní a zpozorní, když tak najednou opět posmutní. zvedne sklenku ke rtům ve chvíli kdy zazní jméno, které ze srdce nenávidí. zakucká se a vyskočí na nohy+ Senderse?! +zaprská a sklenku prudce odloží na stoleček+ Jistě, že si na něj vzpomínám a to víc jak dobře. +začne přecházet po místnosti se vzteklým výrazem v očích+ Ale... +zarazí se a stočí pohled k Jasmine+ ...co ten s tím má společného? Řekli mi, že je mrtvý.