Obývací pokoj

[Victoria]

+kouká na ni děsně zblízka a culí se, a pak na ni zašilhá směrem k nosu+ jen mě to tak napadlo. +zasměje se a rozcuchá jí vlasy+ ale pak bys měla někoho s kým by sis mohla hrát i doma, že jo. +usměje se a jak ji má blízko, vtiskne jí pusu na čelo+

[Byron]

+ještě chvilku na ni vejrá a pak si sedne+ Tak jo. +přikývne+ Tak já chci holku. Kdy ji pudeme koupit? +zajímá se a tahá byrona za prsty+

[Victoria]

+schová úsměv do byronova ramena a uculí se+ my se s tátou domluvíme a uvidíme, jo? +zazubí se na ni a přitáhne si ji do náruče, přitulí si ji k sobě a polechtá ji+ ty seš moje láska malá, víš to? +směje se a koukne přes její hlavu na byrona+ chce holku, slyšíš. +šeptne a culí se+

[Byron]

Jo, ale copak si můžeme vybírat? +zazubí se na ni a dá Vicky rychlou pusu, než je malá plácne+ A taky este obina. Koupíme. +rozhodne Sophie a koukne na ně, že jako jo+

[Victoria]

ono to nějak dopadne. +zasměje se+ no, toho už kupovat nemusíme, ten už je náš, a bydlí s náma. +uculí se, a trochu ji u sebe pohupuje+ ten tě hlídá, když spíš, aby tě nikdo neukrad. +usměje se a voní si k jejím vláskům, a opírá se o Byrona+

[Byron]

Este obina! +zadurdí se Sophie+ Este! +dupne si a Byron se jenom uchichtává+ Jeden ti nestačí, prďolo? +směje se+

[Victoria]

jakože bysme měli dva robiny? +zazubí se+ to je trochu hodně, nemyslíš? +uculuje se na ni+ uvidíme, jo? +pousměje se, chytne byrona za ruku, a sophie jí tu ruku zase vyndá a odstrčí a chytne byrona za ruku sama+ hele, ty prďolko. +zazubí se+ budeš se muset podělit, sice je to tvůj táta, ale taky je můj, jasný. +směje se a šimrá ji+

[Byron]

+Byron se jenom směje+ Holky, holky, však jsem vás obou, jak říká máma, jo? +usměje se a obě je obejme a stulí je k sobě a taky je obě zlechtá, aby si nemyslely, že to s ním budou mít tak lehký+

[Victoria]

jo, jak říká máma, slyšíš. máma má dycky pravdu. +zašilhá a uculí se, a uhýbá před jeho rukama, a lehctá ho nazpátek+ my se rozdělíme, vid. +uculí se+ hele, každá se vejdem na jednu ruku. +usměje se a vklouzne mu pod paži, a sophie se mu usadí na klíně+ pustíme si noční můru před vánoci, co? +usměje se+

[Byron]

+odstrkuje jejich ruce, aby ho taky nezlechtaly a směje se děsně moc+ tak jo, pustíme, že jo. +přikývne+ A pustíte mě, abych to mohl pustit, nebo mě tu máte jako rukojmí? +zajímá se+