Land of Sinners

Ženy na terase kavárny
Degas, 1877, pastel
Tento obraz vyvolává dojem, že autor si výjev několika sedících žen vybral náhodně. Tuto nahodilost okamžiku sleduje umělec také rozmazanými postavami, které procházejí v pozadí. Na rozdíl od děl jiných impresionistů máme zde ale pocit, že čím déle se na obraz díváme, tím více nás nutí přemýšlet nad životy těchto žen a hloubat nad tím, co asi dělají takto vystrojené v pařížské kavárně. Nejnovější interpretace spojují tento obraz s Degasovou zálibou ve zobrazování prostituce.

Čekání
Edgar Degas, 1880-1882, pastel
Drobný a dojemný pastel tanečnice s její průvodkyní poukazuje na Degasovu schopnost naplnit jednoduché a neúprosné kompozice hlubokým pocitem a psychologickou nuancí. Póza tanečnice, která si masíruje bolestivý kotník, nás nabádá k tomu, abychom se vcítili do namáhavých a únavných nároků na její řemeslo. Samotná póza byla námětem mnoha jeho kreseb a objevuje se v několika formách v mnoha dalších vyobrazeních.

Tanečnice v modré
Edgar Degas, 1895, olej na plátně
V 90. letech 19. století začal Degas objevovat výrazové možnosti, které mohl propůjčit svým námětům použitím menších kompozičních úprav, odlišným provedením a barevnými schématy. Této volně provedené verzi s nepatrnými obrysy dominuje studená modrá, žlutá a zelená tonalita.

Tanečnice, zelené a růžové
Edgar Degas, 1890, olej na plátně
V této verzi tanečnic opakuje Degas kompozici Modrých tanečnic, ale spatřujeme zde změny v barvě, pozadí a uspořádání postav. Degas také přidal další postavu v pravém rohu, která zprostředkovává scénu mezi divákem a hlavní skupinou postav. Tato kresba je svěžejší a barevné schéma je rovněž živější – Degas staví vedle sebe červené a zelené odstíny, aby zvýraznil barevný efekt.

Malá tanečnice
Edgar Degas, 1881
Degas vždy dbal na tradici a ve své Malé tanečnici se ohlíží zpět k tradici naturalistického sochařství z barevného vosku pocházejícího z renesance a baroka, jehož sochy se v 19. století zachovaly pouze v malém počtu v Musée Grévin. Když byly Tanečnice vystaveny, jeden kritik je popsal jako ,,první vyjádření nového umění“.