Středozemě

[Locke Lamora]

+locke se tváří obzvlášť odpudivě, aby nemohl bejt nařčenej z toho, že je elf, a dračí smrad ho neporazí, protože nějakej ten puch už zažil, horší je mít ty zuby a zlý oči přímo u ksichtu, tak se aspoň snaží moc očividně neklepat+ Jo, nebudem vás obtěžovat. +přikyvuje, a couvá směrem pryč+ Hele! +zařve poněkud vyděšeně, a je v něm malá dušička+ To je moje žena, najdi si svoji, ty přerostlá ještěrko! +vyhrabe se na nohy, a běží kus za ním+ Koukej ji vrátit! +pokřikuje po drakovi a zkouší po něm házet kamení, ale drak se brzo vznese moc vysoko a za chvilku mu zmizí z dohledu+ No to ne. +hlesne Lamora poněkud nešťastně+ Kurva. +kecne na zadek, a otře si oči+

[Wenai Lafayette]

+Wenai nejdřív trochu ječí, ale pak toho nechá. Z toho šoku se jí ani neudělá špatně, když letí a drží se dračího pařátu jako klíště, zachvilku, jak začnou klesat jí začnou poněkud týct slzy a říká si, co s ní asi drak udělá. Jestli ji sežere. Nicméně drak ji neseřere, ale zanese si ji do jeskyně, je tam kupa drahokamů a mincí a podzemní jezero, takže se vlnky odráží na stropě a na stěnách jeskyně+

[Locke Lamora]

+Locke chvilku sedí v trávě a neví co má dělat, a říká si, že kdyby měl aspoň koně, mohl by aspoň zhruba sledovat trasu dračího letu, ale pěšmo toho moc nezmůže, tak si otře obličej, zatne čelist a vyhrabe se na nohy, a pustí se tím směrem kudy drak zhruba letěl, doufajíc, že třeba dojde do nějaký vesnice, kde mu řeknou, že ten drak má někde hnízdo, a tak sveřepě kráčí po cestě, a krev mu buší v hlavě, že si ani nevšimne neklamnýho šustění a zvuků naznačujících, že ho někdo sleduje+

[Wenai Lafayette]

+tlupa elfů na koních se nakonec Lockemu zjeví a zastaví před ním, jsou veselí a vede je elfka. Zrzavá a velmi prsatá a velmi veselá+ Co se tváříš, jako by ti ulítly včely. +zasměje se+ Neměl by ses tu potulovat, jsi tu jak mezi kladivem a kovadlinou. +ukáže na les a na močál+

[Locke Lamora]

+drak vletí do jeskyně, a dosedne na zem, až se kamennej strop zachvěje, a vyšplhá na nejblížší hromadu pokladu; Wenai odloží na menší hromádku zlata vedle, nijak se s ní nemaže, ale dává si pozor, aby ji nepřefiknul drápem, rozprostře se ve svý plný délce, křídla si složí k tělu a ocasem zatarasí vchod do jeskyně, aby nemohla utýct, hlavu si položí na kupku rubínů přímo před ni a pozoruje ji těma svýma hadíma nevyzpytatelnýma očima, a občas vyfrkne z nozder sloupeček kouře+

+Locke se vleče po cestě, když se před ním objeví kupa elfů, tak v duchu zakleje, chviličku zírá elfici do výstřihu, ale pak zamrká a odlepí pohled+ Já tady lovím draka. +nadhodí jakože frajersky, a přidá úcul, s tím že to kdyžtak obrátí ve vtip+

[Wenai Lafayette]

+kecne tam na zadek a je ráda, že žije, opatrně a zvědavě se rozhlídne kolem, zkontroluje únikový cesty, který jsou asi žádný a pak koukne na draka+ Moje jméno... +začne+ Je Wenai. +a doufá, že když se pojmenuje, tak pro něj bude těžší ji sblajznout jako malinu+ Máte... ehm... nějaké přání? +koukne na něj tázavě a skoro vůbec se neklepe+

+ta na něj chvilku kouká, jakože jestli to myslí vážně, ale pak se rozesměje+ No jasně, Kor je možná starej, ale zas tak starej zase ne. A chceš s tím pomoct nebo to zvládneš sám, udatný rytíři? +zeptá se elfka s úsměvem a předkloní se a položí si předloktí na hrušku sedla+

[Locke Lamora]

+drak ji celkem trpělivě pozoruje, a když se mu představí, nakloní hlavu na stranu, ovšem zdvořilost jí neoplatí. na ten dotaz si pobaveně odfrkne, což v praxi vypadá tak, že mu v hrdle zabublá zvuk jako kdyby se sypalo kamení, a z nozder mu vystoupá oblak dýmu+ Nudím se. +oznámí jí jen tak mimochodem tím svým dunivým dračím hlasem+ Ovce umí akorát kličkovat, a skřeti se furt jen rvou mezi sebou. Ty jsi... nová. Uvidíme, jestli budeš... zajímavější. +příblíží se k ní tlamou a prohlíží si ji zblizoučka+ Jestli zkusíš zdrhnout, sežeru tě. +oznámí jí jen tak lehce+

No, ss někým jako já se ještě nesetkal. +ušklíbne se vesele+ Příjemná společnost se odmítá těžko, a mariáš si taky sám nezahraju. +připustí pobaveně+ Máte cestu stejným směrem? +zajímá se nenápadně, a doufá, že třeba zjistí, kterým směrem jako ten drak vůbec je, ale oči mus klouznou zpátky k elfčinýmu poprsí, když mu ho tam tak nastavuje+

[Wenai Lafayette]

Nová... +vydechne po něm+ Zajímavější... +zopakuje taky a má pocit, že to s ní sekne. Načež se tedy vzpamatuje a pohodlně se usadí na té hromadě zlata+ Bylo tady už víc dam? +koukne na něj tázavě+ A čím bych tě mohla zabavit? +pokusí se na něj usmát, ale povede se jí to jenom tak napůl+ Co tě baví? Třeba nějakej příběh, hm? +koukne na něj tázavě+

Tak mariáš... +zasměje se a pokýve hlavou a narovná se+ Na draka se sice nechystáme, ale máme namířeno stejným směrem. +prozradí mu s úsměvem, nakloní hlavu na stranu a koukne na něj, jako by ho odhadovala+ A radím ti, abys ty taky neměl. +řekne a myslí to upřímně+ Pojedeš s náma? +mávne na někoho dozadu a ti Lamorovi dovedou koně, osedlanýho+

[Locke Lamora]

Prozatím. +zaduní mu vesele v hrdle, jako náznak hrozby, že by si měla rozmyslet, jak zajímavá bude, nebo by to taky nemuselo dopadnout dobře+ Většinou mě rychle přestanou bavit... +odfrkne si+ Pokřikují a pokouší se o útěk, a honit je po jeskyni je zábava jen chvilku. +zamručí a rozvalí se+ Překvap mě. +ušklíbne se pobaveně+

Tak to se k vám můžu na nějakou dobu připojit. +přikývne vesele, na koně naskočí, a poplácá ho po krku+ S tím se nedá nic dělat, máme spolu nevyřízený účty. +ušklíbne se, a oči mu blýsknou+ Vzal si něco mýho, něco co mu nepatří, a já to chci zpátky. +pokrčí rameny a zařadí se s koněm vedle ní+

[Wenai Lafayette]

+přikývne+ Prozatím. Tak dobře. ++narovná se a odkašle si+ Budu ti vyprávět příběh ... o dracích. +oznámí mu, trošičku napjatě, ale jak mluví, tak má klidnější hlas a když začne s příběhem, tak najede na klidnej melodickej tón, tak trošičku uspávací+

Hory by mohly vyprávět, ale neumějí. Jezera, jejichž hladina je roztřesena hrůzou z doby, kdy se v ní zrcadlily kříže plachtících dračích nestvůr. .. Sírové jeskyně pod vulkány a nejztracenější hlubiny moře, na jehož dno klesly mršiny netvorů, a dodnes se zubí k hladině obnaženými žebry. ..
Ti svědci jsou němí.
Divoké šelmy z nichž šel strach, se krčily v kopřivách a celé dny se neodvažovaly na lov, když k nim vítr přinesl nakyslý pach dračího potu. .. Jeleni a koně řičely hrůzou v nelítostných spárech létající smrti a dobytek se hnal údolími, šílený strachem z nejstrašnější smrti…
I tihle svědci jsou němí…
Panny přikované ke kůlům zkropených dívčí krví a unavenýma očima mžourající do slunce se modlily, aby smrt přišla rychle. Rytíři zakutí v železe a bronzu, které dračí dech uškvařil v jejich kovovém brnění. Pasačky, skučící strachem v posvátné bázni a prchající po horských úbočích, když se ze zapomenutých jeskyň ozval řev probuzené, polozapomenuté hrůzy.
Ani tito svědci nic nevypoví.
To samy draci svěřili svá slova vichrům, ženoucím se nad zemí a nad sprškami oceánských vln. Zurčení vody v kalcitových kaskádách v tmavém lůnu jeskyní přezpívávají písně, jež byli svěřeny vodě. A rozžhavená láva se sněhovými poli na sebe syčí hlasem bojovných dračích ság.


+elfka chvilku Lockeho pozoruje a pak se ho zeptá+ Jak se jmenuješ? Budeš muset do jeho doupěte a kolem se to hemží skřety. +odtuší+ Mohli bysme ti pomoct, ale znáš to... zadarmo ani kuře nehrabe. A s drakem sám nic nesvedeš. +usměje se+ Já se jmenuji Veasse. +představí se mu nakonec+