od Locke Lamora » 17 srp 2014 02:03
To není pravda, víš že to není pravda. Miluješ mě a já miluju tebe, měli jsme něco krásnýho a výjimečnýho, a to nezmizí takhle rychle, ani když si to přeješ. +zavrtí hlavou, a oči má moc smutný+ Protože si neumím představit žít bez tebe. +pokrčí rameny, jako by to přece bylo jasný+ Mrzí mě to. +řekne znova+ Budu to říkat každej den, tisíckrát, po zbytek života. Kleknu si, jestli chceš. +koukne na ni nešťastně, a taky to udělá+ Vím že to máš před očima kdykoliv se na mě podíváš. A vím, že žádat o odpuštění je pěkně drzý. +dodá, a nespouští z ní oči+ Vím, že mě za to nenávidíš, i když mě nemůžeš nenávidět víc, než se za to nesnáším já. +zavře na chvilku oči a nic neříká+ Udělal jsem chybu, a upřímně jí lituju. A ty se musíš rozhodnout, jestli mě miluješ víc, než nesnášíš to co jsem udělal. Ne teď a tady, ale... brzy. +koukne na ni prosebně+ A jestli ne... +zbledne trochu a kousne se do rtu+ Tak už tě nebudu obtěžovat. +slíbí jí, a jen tam tak před ní klečí+
Většinu mé váhy tvoří mozek!