Camorr

[Locke Lamora]

To náhodou není vůbec pravda, já si tě přece chci vzít. +zamračí se+ Neangažuju se v tom, protože neznám tradice tvýho světa, tak to nechávám na tobě, abys to měla hezký a podle sebe. To tak přece holky chtěj, ne? +pokrčí nejistě rameny+ Mít svatbu podle svejch představ. Jestli chceš, tak můžem mít jen jednu. Já to bez tý Camorrský taky přežiju, dyť na tom nesejde. +prohrábne jí vlasy+ Stěžuješ si, že je všechno po mým, a když ti teda nechám volnou ruku, tak se málo zajímám. +stěžuje si+

[Wenai Lafayette]

Ale ne, o to nejde, Locke. +povzdechne si a zavrtí hlavou+ Pro mě za mě ať ty svatby vezme čert. Jednu i druhou. +přejede si dlaní obličej a promne si oči+ A moc by mě potěšilo, kdyby jsi ze mě nedělal věčně si stěžující blbku. +zamumlá+ Já ti nerozumím, Locke. +povzdechne si+

[Locke Lamora]

Jako úplně? +vykulí oči a zvedne se na loktech+ Ale já si tě chci vzít. Fakticky. +koukne na ni tak zkroušeně+ Chci aby to taky bylo podle tebe a líbilo se ti to, ale fakt nevim, co chceš. +povzdychne si+ Měl bych se vrátit do chrámu, a taky jít říct Cappovi, že teďka je garrista Jean. +řekne potom a posadí se+ Přijdu zas večer... jestli chceš? +koukne na ni+

[Wenai Lafayette]

No, občas mě to napadne. +připustí a skousne si rty+ Dobře, tak běž. +přikývne+ Máš svý povinnosti. Ale přijď večer, prosím. +koukne na něj prosebně, přitiskne se k němu a něžně ho políbí+ Přijď. +zašeptá ještě+

[Locke Lamora]

Aha. +přikývne a je mu z toho vevnitř smutno+ No, nutit tě nemůžu. +pokrčí rameny+ Přijdu. To víš, že přijdu. +usměje se, pohladí ji ještě po těle a chvilku jí oplácí polibky+ Vždycky přijdu, dokud to budeš chtít. +uculí se, vyskočí na nohy a obleče si košili a kalhoty, co se tam někde válí, ještě se skloní pro pusu, cestou ven se zazubí na služebnou a zmizí v uličkách+

[Wenai Lafayette]

+chvilku se na něj kouká, jak odchází a tak nějak je jí to líto, že se úplně nepohodli. Ale nakonec jí je jasný, že si ho fakt chce vzít. Tak vstane, obleče se a začne chystat svatbu. Služebná vaří, jak pro regiment, zdobí zahradu, protože je tam krásně a Wenai zatím nenápadně dá vědět Jeanovi i klukům, pak se obleče i učeše, kluci teda přijdou, chvilku si z ní dělaj vtípky, než je všechny zpacifikuje ať někam zalezou a nedělaj ji ještě nervóznější. A čekaj až přijde Locke+

[Locke Lamora]

+Locke chvilku dělá něco v Chrámu, sice je mu trochu divný, proč se na něj kluci tak culí, ale počítá že to je furt efekt toho, že se o něj hádaj dvě holky, pak zaskočí za Cappou a přetrpí kázání, a cestou do domu sežene nějakou kytku a chystá si omluvy, ale když dojde do Wenaina domu a ona nikde, je mu to divný, a v obýváku potká kluky nastrojený jak na svatbu, dokonce mají i jeho oblek, co si strašně tajně chystal na obřad, tak vyvalí voči+ Co tady u Perelandrovejch koulí děláte? +zvedne obočí, i když někde hluboko v hlavě mu začne klíčit takovej nadějnej červíček+

[Wenai Lafayette]

+kluci se na něj jenom zazubí+ Nic, chlape, to neřeš. +zamávaj nad tím rukou+ My jsme jenom došli na návštěvu. +kývej hlavou a už se kolem něj točí, svlíkaj mu oblečení a ať chce nebo ne, tak ho navlíkaj do toho obleku+ A hlavně se drž. +plácaj ho po zádech+ A ve správný chvíli si nespleť jména, to by nebylo moc dobrý. +neodpustí so Calo, nebo to možná byl Galdo. Nakonec, když je nachystanej, tak ho dovedou na zahradu, kde už pomalu zapadá slunko a čeká tam Wenai. Ta se na něj usměje+ Tak jdeme do toho, ne? +zeptá se ho s úsměvem a natáhne k němu ruku+

[Locke Lamora]

Kurva kluci, já se umím oblíct i sám. +zazubí se, protože teď už je mu to všechno jasný, a nedovede smazat z obličeje ten mírně nablblej úsměv, natáhne ruce, aby mu mohli oblíct kabátec+ Ty seš debil. +šťouchne Cala nebo Galda do žeber, ale culí se. vylezou na zahradu a Locke zamžourá do sluníčka, jak je to tam pěkný a nazdobený, koukne na stůl s jídlem a uloupne tam kus nějakýho masa, a pak ho dovedou za Wenai, načež mu trochu zaskočí, ale zamaskuje to kašlem+ No nekecej. +vypadne z něj akorát, usmívá se, a má pocit, že se asi vznese, jak je šťastnej, chytne ji za ruku a pevně ji stiskne, odhodlanej už ji nepustit+ Děsně ti to sluší. +zazubí se na ni a přemejšlí, jestli už ji může líbat nebo ještě ne+

[Wenai Lafayette]

No, ty taky nejsi k zahození. +špitne a uculí se na něj, když si před ně stoupne Jean a pokyne všem, aby se utišili, odkašle si a začne+
Milí snoubenci,
právě stojíte na začátku cesty, od které si nejspíš oba slibujete něco trochu jiného.
Žena si vezme muže a doufá, že se časem změní. Leč marně.
Muž si vezme ženu a doufá, že se nezmění. Také marně...

+když schytá pohled od Wenai, která se stejně ale trochu uculuje, tak teda zvážní+

Na vaše spojení dohlíží samotný třináctý, pod jehož ochranou jsme žili a žijeme. Perelandro, jež napomáhá přetvářce a klamu, krádežím a podvodům. Ten nad vámi bude bdít.
André Maurois říká, štěstí je mozaika složená z nepatrných malých radostí. Klíčem k němu je však především trvalá láska a vzájemná úcta.

Tedy... Locke Lamoro bereš si ve jménu Třináctého bezejmeného Wenai Hildegardu Lafayette a budeš s ní v každé krádeži či podvodu. Dělit se s ní o spravedlivý zisk?
+koukne na něj tázavě+