Camorr

[Locke Lamora]

Co? +překulí se k ní na bok a dává si bacha, aby nerozlehnul marmeládovej chleba, ke kterýmu už mravenci pořádaj maraton+ No... jsme oba tak trochu cvoci, a kašlem na pravidla. A ujíždíme na tom vzrušení, který dává perfektně provedenej plán a ukázková, maličko drzá zlodějina. A máme parádní sex. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

No jasně, Locke. +usměje se na něj+ Já vím. +dá mu pusu a stulí se do klubíčka s hlavou na jeho mužné hrudi a konečky prstů mu jen tak hladí hruď+ No... +protáhne+ I když já do těch zlodějen zas tak ulítlá nejsem. +odtuší+

[Locke Lamora]

+uculuje se do sluníčka a jemně se jí prohrabuje vlasama+ Jako... jako že tě to nebaví? +přimhouří nechápavě oči a úsměv mu pomalu zmizí z obličeje+ No... tak proč něco neřekneš? +pokrčí rameny, a najednou má v puse nějak sucho a v žaludek poněkud na vodě+ Proč se mnou teda seš? +zeptá se nakonec potichu, a kouká na svý prsty zapletený v jejích kudrnách+

[Wenai Lafayette]

+s obavama na něj koukne a skousne si ret+ No, protože jsem do tebe blázen. A tebe to baví. Líbí se mi jak seš nadšenej, když nějakou takovou zlodějnu provádíš. +lehne si vedle něj a opře si čelo o jeho+ Promiň, že jsem ti to neřekla dřív.

[Locke Lamora]

No teď abych přemejšlel, cos mi ještě všechno neřekla. +poznamená, překulí se na břicho a strašně soustředěně si prohlíží, jak mravenci lezou v zástupech po marmeládě, a na chvilku ho napadne, že ji vlastně vůbec nezná+ A co tu teda budeš dělat? Máme se vzít a strávit tady spolu zbytek života. +položí si hlavu na spojený ruce a zadívá se na ni, ale ne naštvaně, spíš tak měkce a smutně+ a co až ti to mý nadšení přestane připadat roztomilý? +zeptá se nakonec, a pohladí ji po ruce+

[Wenai Lafayette]

Nevim, Locke. Co až ti já přestanu přidapdat roztomilá? +koukne na něj s otázkou v očích a prsty mu začne prohrabovat vlasy+ Co? Tady? Zbytek života? Ale o tom jsme ještě vůbec nemluvili. +koukne na něj zmateně+ Nemám tu nikoho, rodinu, žádný kamarády. Všichni jsou... no tam. +mávne rukou+

[Locke Lamora]

Toho bych se nebál. +uculí se a pohladí ji po pasu+ No... +kouká teď zas dost zmateně on, a má na jazyku, že tam zas nezná nikoho on, ale nakonec neřekne nic, přitáhne si ji blíž a dá jí pořádnou pusu+ Nějak to zmáknem, neboj Kůstko. +usměje se na ni+

[Wenai Lafayette]

Budem potřebovat být na pomezí dvou světů... No prostě uděláme dveře z chrámu do Tvrze. Nějak to vymyslim. +usměje se na něj a dá mu pusu+ Nech taky něco na mě. Prosím. Já mám pocit že všechno je vždycky podle tebe.

[Locke Lamora]

No s kouzelnýma dveřma ti stejně nepomůžu. +pousměje se a jen tak lehce ji hladí po zádech+ To přece není pravda. +brání se trochu chabě+ Svatba je na tobě. Kdy bude a jak bude. A všechno. +pokrčí rameny+ Já se snažím. +dodá a přitulí ji k sobě blíž+

[Wenai Lafayette]

Locke... +zaknoura trochu a koukne na něj+ Já mám prostě ten pocit... Že je všechno ... No. Po tvým. +pokrčil rameny jak to jen v její poloze jde+ Taky mi přijde že tu svatbu trochu trpis. Že by ses bez ty na tvrzi obešel. Když chceš vědět co si myslím. +řekne nakonec+