Camorr

[Locke Lamora]

Proč by ses nemohla zeptat. Dyť o nic nejde. +pokrčí rameny, postěžoval by si, že s ním Sabeta nemluví, ale nepřijde mu to zrovna vhodná příležitost+ Jak jako zajímavý? Kreslíš nahatý lidi? +uculuje se+ No proč ne, to bejvaj lidi, co na to vypadají nejmíň. +zazubí se a nenápadně po ní střelí okem+ No jasně, já se ti na to mrknu. +zamachruje trochu+ No dovol? +koukne na ni poněkud uraženě+ Já nechci tvý peníze. O odměně se můžem pobavit pozdějc. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

+zazubí se na něj, vesele+ No... občas to jsou i nahatý lidi. +přizná nakonec+ Dobře, dobře. Vždyť jsem se jenom zeptala. +pokrčí rameny+ Můžeme najít nějakou jinou odměnu. +pousměje se+ Půjdeme na zahradu? +zeptá se ho+ Je tam hezky... +koukne z okna, kde zrovna zapadá slunce a šikmý paprsky rozzářily celou zahradu barevným listím+

[Locke Lamora]

Fakt? +vykulí oči+ A kdo ti jako stojí modelem? +přimhouří oči, připraven se případně nabídnout+ Já se na to mrknu a dám ti vědět. Necháme ji pořádně prolustrovat. +zazubí se+ Já bych se nebál, na něco přijdem. +uculuje se+ Jasný, půjdem kam chceš. +přikývne a jde tam za ní, ale na krásy přírody nemá moc kapacitu, nenápadně kouká spíš jak jí slunce barví vlasy ještě víc do oranžova, a jak jí světlo tancuje po světlý kůži, a přijde mu to děsně hezký+

[Wenai Lafayette]

+koukne po něm jen tak poočku+ Sochy, Locke. Nemám trpělivost s živým modelem, furt se vrtí. +povzdychne si tragicky, na půli cesty v zahradě se k němu otočí a chytne ho za ruce, v očích má takový zvláštní světýlka a uculuje se u toho+ Chceš něco vidět? +zašeptá spiklenecky+

[Locke Lamora]

No tak to jo. +přikývne a zazubí se, pač se mu představa, že by malovala cizí nahatý lidi moc nezamlouvá+ Co, co? No jasně že chci? +zazubí se na ni a stiskne jí ruce, napůl doufá, že se třeba svlíkne+

[Wenai Lafayette]

+uculuje se a za ruku ho vede přes zahradu+ Mám tu takový tajný místo. +mrkne na něj a dovede ho k takovýmu stanu+ No.. je to trochu dětinský. +připustí nakonec a vklouzne dovnitř a vtáhne ho k sobě+

[Locke Lamora]

+nechá se tam odvýst+ Mně to přijde hezký. +pokrčí rameny s úsměvema obejde ten bunkr kolem dokola, načež zaleze dovnitř natáhne se na záda a kouká, jak tam kolem světla krouží můra, zatímco venku se pomalu stmívá, ale rozhodně nemá v úmyslu se odporoučet, rozhodnutej tam sedět až do rána, a jestli bude chtít aby šel, bude ho muset vykopnout . V kapse u košile ho trochu tlačí ten zásnubní prsten, co furt nosí s sebou, a přemejšlí, jestli by ho poslala do háje, kdyby jí ho vrátil+

[Wenai Lafayette]

+natáhne se tam k němu, lehne si tak, aby si opřela hlavu o jeho hrudník+ Locke... +usměje se a sleduje jak se na látce vlní stíny listů a slunce+ Je mi s tebou fakt hezky. +usměje se na něj a natáhne se pro pusu+

[Locke Lamora]

+udělá jí tam u sebe místo a jemně se jí probírá ve vlasech, a nejradši by takhle zůstal napořád+ Hm? Mně s tebou taky. +usměje se+ Miluju tě, víš to? +prohrábne jí zlehka vlasy, a odpověď skoro ani nečeká+

[Wenai Lafayette]

+otočí se na břicho a nosem ho pohladí po tváři a rty přejede po lalůčku ucha+ Fakt jo? +uculí se na něj a rty mu lehce políbí tvář+ Já tě taky miluju, Locke. +pošeptá mu do kůže načež si obličej skryje do jeho vlasů a vdechuje jejich vůni+