Bucuresti, Romania

[Rebecca Altamirano]

Co? Co se nemám opovážit?! +zavrčí, nadvakrát zlomenou ruku jí pustí a škubnutím jí zvrátí hlavu dozadu.+ Nehraj si se mnou, ty zrádná čubko, nebo zjistíš, že doteď jsem byla vlastně dost milá. +když začne mluvit, pustí ji a kousek ustoupí. Pořád je ale dost blízko na to, aby jí zabránila udělat nějakou blbost. Poslouchá to její upravený přiznání, nespokojeně mlaskne, aby dala najevo, že se z toho už nevylže+ No a je to venku! +luskne prsty a zaměří pozornost na Gabriela, protože teď přijde ta zajímavá část. Na okamžik se podívá na Jadea a vidí, že se opravdu přímo královsky baví.+ No jo, vypadáš opravdu nesmírně zkroušeně. +zvlní jí rty podobně pobavený úsměv a tak se tam na sebe gebí, dva psychopati ve svým živlu. A když se přidá i ten třetí, začíná to mít pořádný grády:D+ Tak jsme konečně kompletní. Hmm, pěkná bouchačka. +obhlídne magnuma zálibně, jakoby byly někde na výstavě+

[Gabriel]

+ze všech těch útržkovitých informací si to postupně seskládá dohromady a vyjde mu z toho jediná věc+ Byla jsi moje alfa. Dokud jsi nezradila smečku. +pronese ledovým tónem, ale její další slova mu naprosto vezmou vítr z plachet.+ Co...cože jsi udělala? +ani neví, kdy se objevil těsně u ní, Becca mu galantně udělala místo a mírně vyšinutě se zašklebila na Jadea+ Jakou moji býva...+a pak mu to v jediném okamžiku dojde, využití cizí magie. Nejspíš by jí na místě utrhnul hlavu, kdyby se právě v tu chvíli neozval ten hlas. Celý ztuhnul a pomalu se otočil a zadíval se na tu známou, drobnou postavu, ale podstatně hubenější než si vzpomínal. Zpoza kapuce vykukovaly ohnivě rudé prameny, o pár odstínů světlejší než dřív.+ Syr... +je tak dokonale šokovaný, že z něj na okamžik vyprchá i veškerý vztek a jenom ji propaluje svýma bledě zlatýma, vlčíma očima. Pak se ale vzpamatuje a vrhne na Sianu zžíravý pohled, tak plný syrové nenávisti, hnusu a pohrdání, že by jím dokázal naplnit nejmíň tři olympijské bazény+ Mluv, nebo přísahám bohům, že ji nechám vyprázdnit do tebe celý zásobník. +pak se skloní a zadívá se jí do očí z několika centimetrů+ A možná, že ji to nechám udělat stejně. +zavrčí temně a zase se narovná+

[Syriana Spinnel]

Siana: +kdyby se mohla skrze to křeslo nějak protlačit, právě teď by zdrahala s větrem o závod. Ani nepostřehla kdy se před ní Gabriel objevil, ale takový strach z něj nikdy neměla+ Nikdy jsem smečku nezradila! +trvá si na svém zvráceném tvrzení, protože tomu opravdu věří+ Viděla jsem jak jsi byl slabý, když s tebou ta mrcha zametala... +v ten moment však ztuhne uprostřed věty a nevěřícně kouká, na živoucího ducha před sebou+ to není možný... +vrtí nevěřícně hlavou+ ty prostě nechcípneš +ujede jí, ale hned toho zalituje protože je jen takhle malinko od toho, aby ji tři, pardon čtyři lidi, když započítá i chlápka co se drží trochu v zadu, zabili+ Proč? Ty se mě ptáš proč? +z těch slov přímo kape nenávist+ podívej se na něj +vyštěkne najednou a kývne hlavou ke Gabrielovi+ protože miloval tebe a ne mě! protože tě pořád miluje, copak to nevidíš? Pokaždé když jsi ho odkopla, vykašlala ses na něj se vrátil a bylo to zlý, dělala jsem co jsem mohla, ale nikdy to nestačilo. Věděla jsem že dřív nebo pozdějc by ses k němu zase vetřela. Miluji ho!

Syriana: Dík Becs, taky se mi děsně líbí Konečně dojdu až ke skupince obklopující Sianu a na okamžik delší, než by byl potřeba spočinu na Gabrielovi a jeho šokovaném výrazu. Jo jsem to já, jsem celá, živá, a jsem tady. Gabrieli, byl bys tak laskav a kousek ustoupil, nerada bych tě nedopatřením střelila řeknu klidně a pak s pozdviženým obočí poslouchám tu neskutečnou plejádu keců Doufám, že si teď ze mě děláš prdel. řeknu nakonec nevěřícně i když nad slovy že mě Gabriel miluje se na chvilku zamyslím a koutkem oka na něj kouknu Kdybys jak říkáš, to udělala protože miluje mne a ne tebe, tak bys došla a prostě mě sejmula. Ale tys kurva obětovala dvacet osm lidí, ty zvrácená píčo, mezi kterými bylo 8 dětí - Vladimir, Sonja, Ekaterina, Dimitrij, Anton, Jelena, Alexandr a Michail. Cedím ta jména nebohých dětí skrze zuby Obětovalas životy nevinných dětí, kvůli žárlivosti sama slyším, jak můj hlas stoupá, a poslední slova už téměř křičím ty o lásce nemáš nejmenší zdání! Pak bez jakéhokoliv varování vystřelím a trefila jsem se, kulka jí roztříští koleno, páč nechci aby z toho vyšla lehce. Stálo to i za to, že zpětnej ráz magnumu mi vykloubil rameno, ale co je to oproti tomu, čím jsme si už dneska prošli To bylo za moje vzpomínky, které jsi mi kurva ukradla, mám pokračovat? na tváři se mi rozzáří zas ten psycho úsměv, a zrovna v tom okamžiku se Sia rozhodne, že když má umřít, tak mě prostě vezme sebou a nečekaně na mě skočí

[Jade]

Vysloveně mě bolí srdce. +ušklíbne se na Beccu pobaveně, a zahodí špačka, konečně to začíná nabírat na obrátkách+ Ding ding, hoří. +uchechtne se+ ti koudel u zadku. +dodá s úšklebkem směrem k Sianě, a všechno pozoruje. vyslechne si ty dětský jména, takže složky našla, šikovná holka, zašklebí se. odlepí se od svýho kamene, a pomalu dojde k Beccy, která se už odklidila z hlavní scény, a taky jen přihlíží tu antickou tragédii o třech partech+ to skoro stojí za ty démoní střeva. +protáhne pobaveně, a když Siana skočí po zrzce, nevkládá se do toho, od toho jsou tam ostatně jiný, a jestli si vlčák ty dvě neodtrhne, tak uklízet podlahu bude stejně muset on+

[Gabriel]

+na ten Sianin slovní průjem neřekne nic, jen ji sjede nadmíru znechuceným pohledem, plným dokonalého pohrdání+ Vždycky jsi věděla, že být družkou alfy není o lásce. Nebo většinou není. Kdybych mohl být alfou bez družky, věř mi, že bych jím byl. A možná je nejvyšší čas, změnit staré zákony a trochu je zmodernizovat. +krátce pohledem spočine na Syr+ Vždycky jsem k tobě byl upřímný a ty jsi se tvářila, že ti stačí být alfou. Být mojí družkou a požívat všech výhod a privilegií. Tak mě teď kurva ušetři nějakých tvých citových výlevů. +zavrčí tiše a kousek ustoupí, aby Syr udělal místo, jak ho požádala. Bez jakéhokoliv pohnutí přihlíží tomu, jak jí prostřelí koleno. Pak se ale Siana vymrští a skočí po Syr, během skoku ve vteřině změní formu, takže Syr k zemi srazí už těžké, vlčí tělo. Pak ji ale Gabriel popadne za kožich a brutální silou praští vlčicí o zem. Síní se rozlehne bolestné zaskučení a Siana se ale okamžitě skrčí do podřízené pozice, uši přitisknuté k hlavě, ocas stažený mezi nohama a přitisknutí až k břichu+ Tak a dost, to už by stačilo. +zavrčí hlasem sevřeným vztekem.+ Okamžitě se proměň zpátky. A je mi jedno, že budeš nahá. +probodne ji tvrdým pohledem, bez špetky slitování+ Za své zločiny budeš souzena před celou smečkou, protože tvé činy zapříčinily smrt tří členů smečky, včetně jednoho dítěte. Uděluji vyjímku a soudu se mohou zúčastnit i osoby mimo smečku. +kývne k Jadeovi a Beccy. Pak se podívá na Syr a jeho oči jsou jsou jako roztavené kusy zlata, přetékají vztekem a drtivou mocí alfy. Kolem nich se náhle znovu objeví ostatní lugaru, jakoby se prostě zhmotnili ze zdí kolem, jak je Gabriel povolal zpátky skrz své spojení s každým z nich+ Jako jediné přeživší oběti je ti uděleno právo navrhnout trest a alespoň z části ho vykonat. Využiješ tohoto práva? +zadívá se jí do očí, z těch jeho teď nejde vyčíst žádné emoce nebo myšlenky, je to dokonale prázdný a nečitelný výraz, přesto jakoby na okamžik probleskl záblesk něhy, nebo radosti, že ji zase vidí. Pak je ale zase pryč a jen ji vyčkávavě pozoruje+

[Rebecca Altamirano]

Je to vidět. +cukne koutky a stáhne se taky ze scény. Stojí vedle Jedea v jakémsi tichém, psychopatickém souznění a pozorují to malé inefrno, jakoby seděli někde v divadle, nezúčastněně. Becca se nepohne dokonce ani tehdy, když se Siana vymrští a skočí po Syr. Ví, že tohle je už v Gabrielově řežii, udělat si pořádek a prokázat, že své postavení je schopen si udržet i přes zradu své družky+ Hmm, jo. Skoro. +ušklíbne se a štítivě si z ruky odloupne kus přischlé tkáně+ Fakt jen skoro. +nakrčí nos a když jim Gabriel udělí právo zúčastnit se soudu, jen krátce přikývne, že pozvání přijímá+ Nesnáším tyhle politický kecy a průtahy. Jakoby jí prostě nemohl ufiknout nějaký ty končetiny, pak hlavu a jít domů. +zavrčí otráveně a ignoruje pár nasupených pohledů od členů smečky+ Jo a ty složky fakt vidět nepotřebovala. +dodá ještě, aby si nemyslel, že na tenhle podraz zapoměla+

[Syriana Spinnel]

Syriana: kur-va vyheknu přidušeně, jak mě k podlaze přimáčkne těžké vlčí tělo. Musím říct, že je dobrá, vůbec jsem to nestihla registrovat, asi jsem dneska už unavená. A některé ta křehká žebra to opět nevydržela, Mám vyražený dech, a pak najednou ta váha zmizí, jak s ní Gabriel smýkne pryč.
Sia: +promění se v nahou, docela hezkou ženu, tohoto času schoulenou na podlaze a po tvářích jí stékají slzy, slzy ponížení, studu, hrůzy... když poslouchá ortel smrti+
Syriana: V levičcce držím Magnum a mám neskutečnou chuť ji zabít, ale tak nějak vím, že kdybych to udělala, vyselo by to mezi mnou a Gabrielem navždy. Proto jsem ráda že mi dal právo volby. Koutkem oka zaragistruju jak se objevila smečka. No páni, jako duchové. Jen zběžně je obhlídnu a zase se zadívá na tu trosku před sebou. Načež si stoupnu na malý stupínek, páč jsem fakt malá, tak aby mě bylo vidět.
Děkuji ti pokynu hlavou Gabrielovi věřte mi, že si nepřeji nic jiného než ji prostě zabít, ale nechci aby to měla tak zatraceně jednoduché. Proto se svého práva vzdávám, a přenechávám Smečce aby se se zrádkyní vypořádala tak, jak náleží. Pod jedinou podmínkou. Teď se podívám na Sianu a v očích mi zaplane všechna ta nenávist Během lovu se nebudeš moci proměnit a budeš lovena jako obyčejný člověk. Pokud některý z tvých vlků projeví vůči Sianě jakékoliv milosrdenství, můžu ho zastřelit. Pokud se během lovu Sia promění bude na Rebecce a Jadeovi aby vykonali její popravu stoupnu si před Gabriela a podívám se mu vzhůru do očí souhlasíš?
Sia: +štkavě se rozpláče a tím ztratí i poslední zbytky důstojnosti před smečkou, možná v koutku doufala, že pár vlků, kteří stáli za ní v pokusu o převrat by jí pomohli, ale teď to nikdo z nich neudělá+

[Jade]

brzo tě toho zbavíme. +zvedne koutek směrem k Beccyiným omíchovatělým šatům, a pozoruje tu výměnu před nima+ moje řeč. +uchechtne se, a úkosem po ní koukne, tak nečitelně, ale nic neřekne a vrátí se očima k těm třem+ musí to udělat, držet si vůdcovskou pozici není žádná prdel. +poznamená s očima upřenýma na alfu+ ostatní musí jasně a zřetelně vidět, co je čeká, když se proti němu postaví, a že je neochrání ani sebeprivilegovanější postavení. +dodá s jistou dávkou pochopení+ umře, samozřejmě, a fakt hnusně, ale když to udělá správně, nikdo proti němu už nikdy nepovstane. +pokrčí rameny, a zamračí se, když se okolo začnou zhmotńovat ostatní členové smečky+ bože těch je jak malejch psů. +zamumlá si s despektem, a ruka se mu mimoděk usadí u pasu, blízko pouzdra se zbraní. mlčky to sleduje, a když Zrzka zmíní je dva jako potenciální popravčí, na rtech se mu usadí širokej úšklebek, a oči se mu zalesknou asi jako kdyby právě uslyšel svoje jméno na oscarech+ to by měla bejt sranda. +prohlásí pobaveně, a vymění si s beccou pohled+ Potřebovala. +zavrtí hlavou rozhodně+ Akceptovat je první krok k zahojení. +řekne prostě+ popření není moc zdravej způsob jak se s věcma vyrovnat. +koukne na ni a ušklíbne se+ proto jsme ty a já takový sráči. +dodá s tichým podtónem smíchu+

[Rebecca Altamirano]

Ale nepovídej. +loupne po něm pohledem+ Myslím, že to zvládnu sama. +ušklíbne se pobaveně+ No jo, vždyť já vím. +povzdechne si a mávne rukou, jakoby odháněla dotěrný hmyz+ Ale někdo jí v tom podporoval. Ne snad přímo v té věci s démonem, ale v pokusu o vzpouru proti Gabrielovi. +konstatuje tiše+ Mohla by je stáhnout s sebou. Možná, že to ještě udělá. A nebo v ní přece jen špetka nějakého charakteru je. Poslouchá Syrianin proslov a překvapeně zvedne obočí. Na rtech jí vykvete úsměv děsivě podobný tomu Jadeovu a když se na sebe podívají, musí se ze všech sil držet, aby se nezahihňala nahlas.+ Hmm, mohla by. +přikývne s mírně zasněným úsměvem na rtech+ Ale třeba se dokáže ovládnout a nepromění se. +pokrčí rameny a pak ji napadne, jestli by ji s pomocí své vlčice nedokázala k proměně přinutit. Na okamžik se nad zamyslí, jestli to už není trochu extrém i na její poměry. Možná jo. Nejspíš.+ Jenže ona se nezahojí. Bude si to jen dávat za vinu. +zavrtí odmítavě hlavou+ Tak proto? +zasměje se tiše+ A copak jsi popřel ty, hm? +zadívá se mu do očí, koutek zvednutný v náznaku úsměvu+ Já na to mám větší právo než ty. Dvěstě křížků na hřbetě už omlouvá spoustu věcí. +uculí se+

[Gabriel]

+poslouchá Syr, jak promlouvá ke smečce a spoustu svého sebeovládání vkládá do toho, aby ji prostě neobjal, protože to je to, co chce udělat od chvíle, kdy prošla dveřmi+ Souhlasím. +přikývne krátce a rozhlédne se po členech smečky, jestli někdo nebude mít nic proti. Zároveň pozorně zkoumá jejich výrazy, pokouší se odhalit, kdo z nich mohl v pokusu o převrat Sianě pomáhat. Když se nikdo neozve, kývne na dva muže+ Odveďte ji do sklepa, dejte jí oblečení odsouzených, vodu a nějaké jídlo. Rozsudek bude vykonán při příštím úplňku, tedy za tři dny. +muži beze slova zvednou Sianu ze země a odvedou pryč.+ Setkání je u konce, můžete jít. +propustí pak i ostatní a když se místnost vyprázdní zhluboka se nadechne a pomalu vydechne, aby se uklidnil, ale vztek stále číhá pod povrchem, tohle bude asi rozdýchávat dlouho+ Díky. Vám oběma. +kývne Beccy a Jadeovi+