Bucuresti, Romania

[Gabriel]

No ne, vážně? +podívá se na ni a v očích mu pobaveně zajiskří.+ Samozřejmě, co bych z toho jinak měl, samý povinnosti a žádná zábava? +zvedne obočí a koutky mu nepatrně cuknou. Když vyleze z koupelny a vypadá už trochu živěji, pousměje se+ A ne spíš jako vlčice? +popíchne ji a s neskrývaným pobavením pozoruje, jak se vrhla na jídlo a pak se zarazila.+ Jen si dej do nosu. +pokyne jí velkopanským gestem, na které ale stejně nečeká. Tiše se zasměje a pustí se taky do jídla. Když dojí, nechá talíře zase odnést a opře se v křesle, zvědavě čekajíc co z ní vypadne tentokrát.+ Ne, dnes už nic nemám. A neboj, nenechal bych tě tady samotnou. +pohladí ji pohledem+ Vezmi si ložnici, já zůstanu tady. +kývne k velkému rozkládacímu gauči+

[Jade]

+odfrkne si pod vousy, aby dal jasně najevo, co si o takovejch lidech myslí, a oplatí jí ten pohled vlastním, kterej říká nech si zdát + jo, to vytřískali. +ušklíbne se taky, tu zvláštní magickou energii si v sobě pořád poměrně ostře uvědomuje, a až bude sám, bude se víc věnovat tomu, co a jak s tím udělat+ oh, to se neboj. +roztáhne rty do širokýho úšklebku, a podle toho jak se tváří se na to nesmírně těší+ dám ti včas vědět, neboj se. +ujistí ji pobaveně. po náročnejch akcích je vždycky napjatej, jeho tělo se těžko vrací zpátky z tý vyšší úrovně fungování, neustále na hraně soustředění, jednu ruku na zbrani, v žilách cítí zbytkovej adrenalin, a uvolnění mívá různý podoby. protože je tak děsně blízko, postřehne tu změnu v rytmu jejího dechu a jeden koutek se mu sám od sebe zvedne; natočí hlavu na stranu, a putuje rty těsně nad linií její čelisti, výš, směrem k uchu, nadechne se vůně jejího těla, potu, železitosti cizí krve, a je to kombinace, která mu sama zrychluje krev v žilách. ucítí její dech, jak promluví, někde na hranici vlastních vlasů, a z hrdla mu to vyloudí tichý uchechtnutí, o něco hlubší zvuk, než předtím+ rozjedu. +přisvědčí tiše, a jak promluví, jeho rty se otřou o to citlivý místo pod jejím uchem, v tý měkký prohlubni mezi krkem a čelistí; protože tohle pro něj není jasný a neproniknutelný ne, tohle je záchvěv volání rozumu, a ty on moc rád dusí v počátku+ ale ne teď. +dodá s tichým pobaveným podtónem, a okmitne to místo špičkou jazyka, možná jen proto, aby věděl, jak moc je citlivý. rty sklouzne zpátky přes její čelist, dokud se neoctne nad rty, na dvě vteřiny nad nimi zastaví, a jen jí krade dech ze rtů, a pak se natáhne víc, zruší tu mezeru a vrhne se rty na ty její. jeho ruce se jí octnou na bocích, tak majetnicky je sevřou a přitáhnou blíž, k němu, aby tělem přilnula k tomu jeho, přes špinavý oblečení cítí jak to její hřeje, a líbá ji, bez ostychu a bez dovolení jí vklouzne jazyk mezi rty a dobyvačně si bere její ústa, hluboce a vášnivě; tak jak dělá všechno, soustředěně, trochu dominantně a trochu tvrdě, ale pořád je ve střehu, aby se vyhnul tomu kolenu do koulí, který mu hrozí +

[Rebecca Altamirano]

+má trochu pocit deja vu, přesto je jí jasné, že tohle je jiné. Pohybuje se na té tenké hranici sebeovládní, jakoby stála na okraji propasti a váhala udělat ten poslední krok do prázdna, kterého bude hořce litovat a přesto ho chce udělat. Krev jí divoce bouří žilami a když promluví, jeho hlas jí zavibruje na kůži a když se dotkne toho citlivého místečka za uchem, je to jakoby jí přes ten okraj propasti postrčil. Tělem jí projede zrádné zachvění a když se jeho rty ocitnou jen kousek od jejích, nepatrně se pohne a zlehka se dotkne svými rty těch jeho, jen zlomek vteřiny před tím, než na ně zútočí v dobyvačném polibku, bere si ale i dává a Becca mu polibek stejně vášnivě opětuje. Tlumeně mu zavrní do rtů, je to zvuk syrové vášně a chtíče, trochu se odtáhne a otevře oči, v kterých jí hoří jantarový oheň. Dnes ale nejsou zamlžené žádnou otravou stříbra, dnes je plně při smyslech+ Do hajzlu se vším. +zavrčí jen několik milimetrů od jeho rtů a sám může vycítit slabý úsměv, který jí zvlnil rty před tím, než znovu přitiskla své rty na jeho; ve stejné chvíli mu vklouzne rukama pod tričko, dlaněmi mu přejede přes boky na záda a nehty sjede zpátky, až k okraji kalhot+

[Syriana Spinnel]

No jako vlčice... vsadím se, že dneska bych kteroukoliv z tvých v boji o jídlo trumfla . S poklidem a systematicky likviduju ty dobroty, až tam zbyde jen pár kousků zbytečný zeleniny. U Merlina, jsem neskutečně přežraná. Spokojeně se poplácám po břichu jestli ses rozhodl, že ze mě vykrmíš kouli, začíná se ti to dařit zakřením se a spokojeně si natáhnu nožky na stůl, když už jsme v té domácké atmosféře Takže co děláš, když zrovna neděláš hrůzu pouštějícího pána a vládce? jsem vskutku zvědavá, halt ženská no to chceš spát na tomto? podívám se na gauč, pak na Gabrielovu skulpturu, pak zas na gauč a zavrtím nekompromisně hlavou tak to jen přes mou mrtvolu jo, mistryně černýho humoru, to jsem já. Uchechtnu se Vážně si cením tvý galantnosti, ale nebudu riskovat, že se zítra nebudeš schopný postavit před svoje pohůnky rovně, no jak by to vypadalo, že jo předstvím si to a začnu se smát Ne, tady budu spát já, pro mé tělesné proporce je to královské lože a navíc loupnu po něm očima nechci spát v posteli, kde jste s tvou budoucí bývalou ex dováděli ušklíbnu se a ta představa se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. Tak si začnu prohrabovat vlasy a jo, jsou furt rovný, kurva! Hele, nechci ti tu nějak překážet nebo, komplikovat věci nebo tak, ani zneužívat tvýho pohostinství... jak se dám trochu dohromady, tak se mě zbavíš usměju se na něj povzbudivě a opět dovolím svým očím se popást na neskuetčně žhavým exemplářem chlapa, ale dřív než mě stihnout napadat samý prima věci, tak zívnu

[Jade]

+ani on se neubrání hodně silnýmu pocitu, že tohle už tu bylo, ale tentokrát je to úplně o něčem jiným, nehledě na to, že oproti minule má mnohem víc manévrovacího prostoru, když jí nemusí držet ruce ; lítost se ho netýká a nezajímá ho, bere si co se mu nabízí tady a teď, a s tím ostatním se musí srovnat sama. Vnímá její váhání, k prasknutí napjatý sebeovládání, a velice rád ji s sebou do tý propasti stáhne, to je ostatně jeho nejoblíbenější činnost. Zachytí každou reakci jejího těla, každej záchvěv, a musí se pro sebe mírně samolibě uculit, protože přes to, co říká, a já se snaží, ho chce, a její tělo to nedokáže popřít. Když zruší tu mezírku mezi nima první, na okamžik si lehce ješitně vychutnává ten vítěznej pocit a polibky jí divoce oplácí, je to trochu animální potřeba a trochu boj o dominanci; a když ucítí její nehty na kůži, zavrčí jí do rtů, protože si zahrává s ohněm. Sevření jeho dlaní na jejích bocích na okamžik zesílí, kousne ji do spodního rtu, ne moc bolestivě, ale tak aby to rozhodně cítila, jako varování, provokaci, výzvu; chytne ji za zadek a trochu stiskne, a natiskne si ji tak klínem do vlastního klína, přirazí svoje boky k jejím, měkkost jejího těla zkopíruje to jeho, a na podbříšku může přes kalhoty cítit jak rychle tvrdne. Jindy by si dal víc na čas, víc by si ji vychutnal, ale na to teď není ani místo ani čas. Vklouzne jí dlaní pod triko, na jednom místě to přischlý musí odtrhnout od kůže, a něžnej zrovna není, vyjede jí prsty po páteři a rovnou k zapínání od podprsenky, jednou rukou ho rozepne a hned jí sklouzne rukou přes boky dopředu a na prsa, dlaní pod uvolněný košíčky prádla, palcem přejede přes bradavku a zakrouží po ní, trochu netrpělivě, otře se o ní boky a vydechne jí do rtů. Na chvilku je opustí, jazykem přejede po čelisti a níž na krk, skousne to místo, kde jí posledně udělal cucflek, a s určitým pocitem zadostiučinění jí jeden výstavní udělá znova, ušklíbne se pro sebe, ten pohyb jeho rtů musí na kůži cítit, a pohmožděný místo přejede jazykem. Když mu bradavka ztuhne pod prstama, lehce ji přejede nehtem, jako náznak toho, jak by si s ní pohrál, kdyby na to bylo víc času a prostoru, ale teď ne, teď moc chce, kalhoty ho poněkud tlačej a krev mu buší ve spánkách v tom prastarým, odvěkým rauši, kterej miluje, a ona taky, podle toho, jak na něj reaguje; sjede jí rukama k pasu a rozepne jí kalhoty+

[Rebecca Altamirano]

+na jeho varovný zavrčení se mu jen slabě usměje do rtů a když ji kousne, tiše zavrní, aby dala najevo, že pochopila, ale řídit se tím nehodlá:D Rty lehce sjede přes hranu čelisti a špičkou jazyka okmitne místo, pod kterým mu divoce buší tep a ve své vlastní verzi varování mu na zlomek vteřiny opře o kůži tvrdost svých drobných, ale jako břitva ostrých špičáků. Nijak kůži neporuší, je to jen vzkaz, že dnes není žádná napůl omámená a se vším svolná subinka. Vzrušeně vydechne a promyšleně pohne boky proti němu a když jí začne dráždit bradavku, tlumeně zasténá, ale vzápětí ten zvuk plynule přejde do naštvaného zavrčení, když jí znovu vyrobí cucflek.+ Bastarde. +zavrčí mu do ucha a zlehka sevře mezi zuby lalůček a špičkou jazyka ochutná slanost jeho kůže spolu se zaschlou krví. Pak se odtáhne a trochu se zakloní a když jí nehtem přejede přes ztuhlou bradavku, dech se jí na okamžik zadrhne v hrdle a vzrušení, které jí to vyšle do celého těla, vytvoří tvrdý, pulzující uzel v podbřišku. Ruce jí sklouznou k zapínání kalhot ve stejném okamžiku, jako ty jeho k jejím, přímo bleskově je rozepne a pak plynulým pohybem vyjede dlaněmi vzhůru po jeho bocích a stáhne z něj tričko, které pak hodí na druhou stranu výtahu. Ruce se jí samy rozběhnou po jeho štíhlém, ale šlachovitém a vypracovaném těle, bříšky prstů zlehka přejede po každé jizvě, na kterou při svém průzkumu narazí, občas jen zlehka přejede po kůži nehty, nijak silně, jen jako drobné připomenutí, že jeho hry na bolest můžou klidně hrát dva... Na okamžik k němu zvedne oči, planoucí jako studně roztaveného jantaru a věrně zrcadlící jeho vlastní divoký chtíč a vášeň+

[Gabriel]

Asi by mě to vůbec nepřekvapilo. +cukne koutky+ Jo, rozhodl. +přikývne+ Protože jak jsem tě nesl, pěkně jsem se popíchal o ty tvoje kosti. +dodá s vážnou tváří, ale v očích mu vesele zablýskne+ Co dělám? Tak různě, samý nudný věci. Proháním svoje fáro městem, dohlížím na svoji palírnu absinthu, sem tam svedu nějakou tu nevinnou pannu...+vyjmenovává s vážnou tváří, ale koutky mu znovu pobaveně cuknou. Trochu si z ní utahuje no:D+ No jo, proč ne. Je pohodlnější než vypadá. +ujistí ji, ty důvody, proč by tam měla spát ona ho celkem pobaví, ale po tom posledním se překvapeně zakucká+ Hmm jo, asi máš pravdu, že to nebyl ten úplně nejlepší nápad. +přikývne nakonec. Chvilku se baví tím, jak ho nápadně - nenápadně okukuje, ale když zívne jako kotě, vstane a zamíří do ložnice. Když ale prochází kolem ní, zastaví se a skloní se k ní a svýma temně hnědýma očima se vpije do jejích modrých+ Mojí pohostinnosti můžeš zneužívat jak dlouho budeš chtít. +ujistí ji tiše, ale důrazně a jak je blízko, jeho horký dech jí sklouzne po kůži+ Kdybys cokoliv potřebovala, jsem hned vedle. +pousměje se a zlehka jí pohladí po tváři. Pak se narovná, skoro jakoby se k tomu musel nutit a zmizí v koupelně pro změnu on+

[Jade]

+když se dotkne jeho krku zuby, sevře jí na okamžik rukama boky o dost pevnějc, možná tam bude mít bílý otlaky, jen aby jí připomněl, že jestli kousne, nejenže by si nejspíš už moc neužili, ale ani jeden z nich by z toho výtahu nevyšel s hlavou na ramenou Líbí se mu, že je tentokrát při smyslech a mnohem divočejší, a taky ho to vnitřně dráždí, jak se přetahujou, kdo koho donutí zavzdychat, ztratit kontrolu, na just toho druhýho donutit cítit vzrušení . Spokojeně se uchechtne do její kůže, když zanadává, označí si ji, takže minimálně ona na něj bude muset myslet, když se podívá do zrcadla; koutek se mu zvedne, a pak tlumeně zavzdychá, když ucítí její jazyk na uchu. triko si nechá stáhnout v klidu, a pak ji chytne za bradu a podrží si ji tak, aby se na něj musela dívat, a teprve teď si může všimnout, že jeho stříbrný prsteny někam zmizely; nicméně nejspíš nebudou daleko. přimhouří oči s ušklíbne se, jeden koutek výš než druhý a oči zastřený divokou touhou, netvař se, že nemiluješ každou vteřinu. pak jí vplete prsty do vlasů a přitáhne si ji za temeno a políbí ji, a promítne do toho všechen svůj chtíč, ruku má v jejích vlasech sevřenou v pěst a drží ji tak, aby to moc nebolelo,ale musela mít obličej zvednutej k němu; s tělem přitisknutým k jejímu udělá ten krok, kterej jim chybí, a přitiskne ji zpátky ke zdi výtahu. ta volná podprsenka mu tam dost překáží, takže ji prostě kouzlem pošle do kopru a přitiskne se k ní holou hrudí, a přes tenoučkou látku jejího trika cítí tvrdost jejích bradavek na kůži, tiše jí zavrčí do rtů, a jeho boky se párkrát pohnou proti jejím. vrátí se dlaněmi k jejím kalhotám, a nezapomene přitom přes látku prsty zavadit o citlivý kopečky ňader. aniž by ji přestal líbat, vjede konečně rukou do jejích kalhot, a rovnou i pod kalhotky, nezdržuje se, protože na to už ani jeden nemají dost trpělivosti, prstem vklouzne mezi závojíčky a musí se jí poněkud samolibě uculit do rtů, když ucítí, jak je vzrušená. Nějak ji nešetří a rovnou se usadí bříškem prstu na hrbolku touhy a začne ho laskat, nijak něžně, zato pěkně intenzivně a rovnou k věci, dokud z ní nevyloudí pár zasténání, pak sklouzne trochu níža vklouzne dvěma prsty do ní, zasténá do polibku, když ho pohltí vlhký horko, a palcem se usadí zpátky na klitorisu, aby jí dopřál ještě pár vteřin, než si ji konečně vezme; sám už je skoro bolestivě tvrdej, a krev mu v žilách přímo burácí+

[Syriana Spinnel]

Se zaujetím sobě vlastním se na něj zadívám, když mi vylíčí ty volnočasový aktivity. Prznitel nevinných pannen, ty jo, to se ještě nosí jo? jsem myslela že se toho mladý holky teď zbavujou jak v obchoďáku aby byly in oplatím mu s úculem ty vtípky. No vidíš, měla jsem pravdu pomyslím si, a jsem ráda, že se nebudem přít o to, kdo kde bude hajat. Už už se chystám nachystat pelíšek, když se u mě zastaví. Oh my... utopit se v něm, v jeho náruči, v jeho očích, v jeho teplu... ehm... jsi velmi laskav vydechnu ze sebe přiškrceně. Jak je to možný že na mě působí jak magnet. Dotek ruky na líci skoro pálí Dobře Přikývnu a jak zapadne do koupelny šlohnu si z ložnice polštář a deku, doufaje v čistý povlečení. Natáhnu na sebe nějaký triko, co mi Gabriel přinesl, a jelikož cizí prádlo prostě nosit nebudu, zůstanu tak. Triko je i tak dostatečně velký. I přes veškerou svou snahu jsem v koupelně neutekla zrcadlu a viděla jak jsem vychrtlá, skoro žádný prsa, boky, Dachau hadr. Zapadnu do provizorního lože a na chvilku zavřu oči, jak poslouchám šumění sprchy. Sakra. Jsem mu vypatlala všechny ručníky. To ode mě bylo hnusácký. TAk se zase vypeleším, podruhé a naposled navšítím ložnici, kde z komody vezmu čisté. KLEP, KLEP
Ehm, to jsem ještě já zavolám aby mě slyšel, přinesla jsem ti čistý ručníky, můžu?

[Rebecca Altamirano]

+každý jeho zasténání nebo vzdychnutí je jako další olej do ohně jejího vzrušení, stejně jako jeho doteky. Veškeré racionální myšlenky se jí dávno vypařily z hlavy. Když ji chytí za bradu, nebrání se a ten jeho výraz dešifruje celkem přesně. Zvedne koutek v duplikátu jeho úšklebku a opře se mu do ruky jako kočka, která si přišla pro pomazlení, ale v příští vteřině může klidně začít zase kousat. Jednou rukou mu zajede do vlasů a pak nehty zlehka sklouzne dolů vzadu po krku, opětujíc jeho polibek se stejnou dravostí, až je s podivem, že se dosud ani jednou neškrábnul o její špičáky. Tlumeně zasténá, když náhle ucítí jeho ruku v klíně a boky podvědomně zvedne proti tomu tlaku. Tiše vrní rozkoší do jeho rtů a když ucítí jeho prsty v sobě, zachvění jí proběhne celým tělem. Ani sama neví, kdy k tomu došlo, ale ruku mu pevně tiskne k tvrdé erekci a je jen kousek od toho, aby na něm ty kalhoty prostě roztrhala. Frustrovaně zavrčí, protože kožený kalhoty jsou v tuhle chvíli zhmotnělý zlý sen. Cílevědomě mu začne stahovat kalhoty z boků, když sebou výtah najednou jemně, téměř neznatelně trhne a rozjede se nahoru.+ Ty jsi spustil ten výtah? +vydechne mu do rtů, tónem, kterým se spíš říkaj prasečinky, jakoby si náhle obživnuší výtah zasloužil jen okrajovou pozornost+