Land of Sinners

Koala medvídkovitý (Phascolarctos cinereus)

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: vačnatci (Marsupialia)
Řád: dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď: koalovití (Phascolarctidae)
Rod: koala (Phascolarctos)

Koala medvídkovitý, známý také jako medvídek koala, je jedno z nejznámějších australských zvířat. Přestože vzhledem skutečně připomíná medvěda, je to ve skutečnosti vačnatec. Je jediným známým zástupcem čeledi koalovitých.

Výskyt: Koalové se vyskytují v pobřežních oblastech východní a jižní Austrálie. V oblastech s dostatečnou vlhkostí, která je podmínkou růstu vhodných lesů, jsou populace koalů také výrazně rozšířeny do vnitrozemí. Koalové se nevyskytují v Tasmánii a Západní Austrálii.

Popis: Koalové jsou zavalitá zvířata, mají delší uši a končetiny. Jejich srst je hustá a měkká, v odstínech od popelavě šedé k hnědavé. Břicho a dlouhé chlupy, vyrůstající na ušních boltcích jsou bílé. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce z jihu Austrálie a 5 kg u drobné samice ze severu. Při šplhání ve stromech jim pomáhají velké, ostré drápy. Na každé končetině mají pět prstů, přičemž na předních končetinách jsou dva palce stojící proti ostatním třem prstům, které umožňují lepší uchopení větve. Na zadní končetině je protistojný palec pouze jeden. Koala je jeden z mála savců (kromě primátů), který má otisky prstů. Zuby koaly jsou přizpůsobeny býložravému způsobu obživy. Ostrý pár řezáků, určených k uštipování listů je oddělen od stoliček širokou mezerou.
Koala je obecně tiché zvíře, ačkoli samci v období páření vydávají velmi hlasité volání, které je slyšet až do kilometrové vzdálenosti. Samicím toto volání umožňuje odhadnout, zda bude samec vhodný k páření – obecně dávají přednost větším samcům. Pokud se koala ocitne ve stresující situaci, může vydávat hlasitý nářek, o kterém se říká, že je podobný pláči lidského dítěte. Existuje jen málo spolehlivých informací o délce života koaly, ale v zajetí se dožívají až 18 let.

Potrava a chování: Koala se živí téměř výhradně listy blahovičníků. Tyto listy mají nízký obsah proteinů, zato mají vysoký podíl nestravitelných látek a obsahují fenolické a terpenové složky, kvůli kterým jsou pro většinu živočišných druhů jedovaté. Stejně jako vombati a lenochodi má i koala v porovnání s ostatními savci velmi pomalý metabolismus a tráví 16 až 18 hodin denně bez pohnutí, přičemž většinu tohoto času prospí. Koalové mohou být vůči příslušníkům svého druhu agresivní (přední tlapou si protivníka přidrží a koušou jej), ačkoli většina agresivního chování jsou pouze krátké roztržky.
Koala tráví kolem tří z pěti hodin své aktivity krmením. To může probíhat v jakoukoli denní dobu, ačkoli k němu obvykle dochází v noci. Koala sní průměrně 500 g eukalyptových listů denně. Před spolknutím je důkladně rozmělní silnými čelistmi na velmi jemnou kaši. Toxické složky jsou játry zneškodněny a později vyloučeny. Koncové střevo (obzvláště slepé střevo) je značně zvětšené, aby bylo schopno využít co největší množství živin v chudé potravě.

Rozmnožování: Samice dosahují dospělosti mezi druhým a třetím rokem života, samci mezi třetím a čtvrtým. Páření obvykle probíhá od prosince do března, kdy je na jižní polokouli léto. Zdravá samice může mít jedno mládě ročně a to přibližně po dobu dvanácti let. Březost trvá 35 dní.
Mládě koaly je holé, slepé, bez uší a v době porodu měří pouze 2 cm. Po porodu vyšplhá do vaku na matčině břiše, kde se přisaje na jednu ze dvou bradavek. Vak samic se otevírá směrem dozadu (k řitnímu otvoru) a může být matkou libovolně uzavřen pomocí svalu, který se podobá stahovací šňůrce.
Prvních šest měsíců setrvává mládě ve vaku, kde se živí pouze mateřským mlékem. Za tuto dobu se mu vyvinou oči a uši a naroste srst. Později začínává prozkoumávat svět mimo vak a konzumovat malá množství matčiny „kašičky“ (dříve považována za exkrement, ale pravděpodobně pocházející ze slepého střeva), díky které se do střev mláděte dostanou mikroby nezbytné k trávení listů blahovičníku. Dalších přibližně šest měsíců mládě zůstává s matkou. Když už je na vak příliš veliké, vozí se na matčiných zádech. Živí se mlékem i listy blahovičníku až do úplného odstavení, k němuž dochází kolem 12. měsíce života mláděte. Mladé samičky se tou dobou vydají pryč a usídlí v okolí, zatímco samečci často zůstávají v teritoriu matky až do věku tří či čtyř let.

Zajímavosti: Jako u mnoha dalších vačnatců je penis samců koal na konci rozeklaný; samice mají dvě boční vagíny a dvě oddělené dělohy, což je charakteristické pro všechny vačnatce.
Mozek koalů je jedním z nejmenších mezi vačnatci (pouze 0,2% tělesné váhy). Mozek předků koaly původně vyplňoval celou dutinu lebeční, ale postupně se zmenšil pravděpodobně kvůli specializaci na energeticky chudou potravu. Koala je jediným zvířetem na Zemi s takto drasticky zmenšeným mozkem.
Koala nemusí pít, vystačí si s vodou obsaženou v potravě.