Operace Russia

[Styx Lupin]

[Tony Dolohov]

+přemístí se do Obrtlé ulice nakoupit si nějaké zakázané věcičky, používané k mučení a zastaví se u Borgina&Burkese, kde si koupí nové vydání příručky k provozování černé magie. Zaplatí, nákup schová do tajné kapsy v hábitu a vyjde ven z obchodu+

[Dimitrij Radulov]

Aljoša:
+probudí se ráno v jednom z levných podkrovních pokojíků v Děravém kotli, se starou známou stěnou nepříjemně tupé bolesti vzadu v hlavě, na jazyku ještě cítí vodku, co vypil včera večer. Vstane z postele a natáhne si obyčejnou tmavou košili, z kapsy kalhot vytáhne kožený váček a vysype si jeho obsah na dlaň. Rozmrzele přepočítá zlaté galeony, které mu jeho zaměstnavatel dal na výlohy spojené s jeho úkolem, a je mu jasné, že vychází tak akorát na snídani a zaplacení pokoje za včerejší noc. Zamračí se a zváží svoje možnosti. Posledních pár dní strávil obcházením sídla muže, kterého se jeho práce týká, pokoušel se najít skulinku v obranách pozemku, a rozladěnost nad svým neúspěchem utápěl v čirém alkoholu s vůní domova. Předstoupit před svého zaměstnavatele s prázdnýma rukama a prosbou o další peníze si nicméně netroufal, nebyl sebevrah. Před šílenýma očima toho člověka se i Aljoša cítil poměrně nesvůj, a to nebyl v tomhle oboru žádný zelenáč. Nadešel čas přestat našlapovat okolo a přistoupit k tomu, proč byl vlastně tady. Oblékl si svrchní kabát, zahalil se do tmavých odstínů šedé, které mu pomáhaly splynout se stíny v uličkách, a zamířil ven+

[Neferet]

+od rána vymetá jeden krámek na Příčné za druhým, prohlídnout si novou kouzelnickou módu, zastavit se v cukrárně na svařáku a téměř vykoupit knihkupectví, nakonec se překoná a sejde z hlavní ulice. potřebuje knihy, které nesežene nikde jinde než na Obrtlé. zachumlá se do kabátu a sklopí hlavu k zemi, jen po očku sleduje postavy, které míjí a které si jí všímají víc, než by jí bylo milé. podvědomě přidá do kroku, ne že by se bála, ale je spíše nesvá z toho, že se kolem pohybuje více potencionálně nebezpečných lidí, než by si dobrovolně kdy vybrala. jen tak tak se vyhne postavě, která se jí postaví přímo do cesty a ohlédne se, aby se ujistila, že žena pokračuje dál nerušeně v cestě jako by před pár vteřinami nehrozilo, že se s někým čelně srazí. podrážděně zamručí a chce se věnovat cestě, kterou se ubírá, když neplánovaně do něčeho narazí+ Zatraceně, nemůžete... +spustí naštvaně, když je nucena ustoupit několik kroků zpět, aby udržela balanc. zvedne hlavu a zamračí se na svojí překážku v cestě+ Tony? +vypadne z ní velmi inteligentně, když v oné překážce rozpozná svého dobrého přítele, což jí vykouzlí široký úsměv+

[Tony Dolohov]

+jak vyjde ven z krámu, vrazí do něj zachumlaná postava, už si to chce s ní vyřídit, když zaslechne svoje jméno. Nakoukne jí do obličeje a ve tváři se mu objeví nepředstíraný překvapený výraz+ Šálí mně zrak? Nef? Co tady, promerlina, děláš v této nebezpečné zóně? +chytne ji za loket a stáhne ji trochu stranou do uličky+ Hemží se to tady samými zločinci a podivnými individui.

[Neferet]

+úlevně se na něj usměje a přikývne, že je to fakt ona+ Ale... +povzdechne si a odklopýtne kousek stranou do uličky, stáhne si z obličeje kožešinku a látku, aby jí lépe do obličeje viděl+ ...potřebuju nějaké knihy, které nikde jinde údajně neseženu. +pokrčí výmluvně rameny+ Jo podivná indiviua. +zazubí se na něj vesele a jak se cítí o dost bezpečnějí v očích jí vesele zajiskří+ Zdálo se mi, že si mě nějak divně prohlížejí. Nelíbí se mi to tu, ale co nadělam. +zavrtí nad tím hlavou+ Co tady děláš ty? +nakloní hlavu zvědavě na stranu+

[Tony Dolohov]

Máš opravdu štěstí, že se ti tady nic nestalo. Mohli tě tady okrást, znásilnit, zabít. Měla jsi mi říct, že něco potřebuješ +zaslouženě ji trochu pokárá+ Jaké knihy? Možná bych věděl, kde by se daly sehnat neseženitelné knihy +mrkne na ni+ Zrovna jdu odtamtud. Taky jsem tam sháněl jednu zakázanou literaturu +poklepe si šibalsky na kapsu na hábitu+

[Neferet]

+poněkud zmateně zamrká, když jí tak začne kárat+ Nechtěla jsem tě otravovat. Sám máš spoustu práce a starostí. +vysouká ze sebe trošku zaraženě+ Navíc, okrást ještě beru, ale znásilnit a zabít? +zvedne mírně obočí+ Nejsem malá holka, Tony. +koukne na něj vážně, ale zlehka ho pohladí po paži, aby zmírnila ostrost svých slov+ Jo tak zakázanou... +zvedne pobaveně obočí+ ...ty se teda nezdáš. +zazubí se na něj vesele+ Potřebovala bych něco o vaší "odvrácené" straně magie. Prý existuje kniha... jak jen se... +zamyslí se+ ...Od počátku po budoucnost temných čar... nebo tak nějak. +koukne na něj jestli mu to něco říká+

[Dimitrij Radulov]

Aljoša:
+vyjde ven z Děravého kotle, zvedne si límec kabátu víc do obličeje, a čepici si stáhne do čela. Rozhodne se koupit si láhev vodky k tomu nekonečnému čekání a vyrazit zpátky na hlídku na Eagle Rock, počkat do tmy a pokusit se proniknout dovnitř. Rozhlédne se, kudy se nejlíp vmísit do proudu lidí ženoucích se několika směry po Příčné, když tu koutkem oka spatří cosi, co ho donutí otočit hlavu tak prudce, až mu lupne za krkem. Kousek od něj davem lidí kráčí vysoký muž v tmavém plášti, jehož tvář je Lajošovi víc než povědomá, možná proto, že ho posledních pár dní vídal na fotografii, kterou dostal, aby si zapamatoval podobu svého cíle. Nevěřícně za ním pár vteřin zírá, neschopný uvěřit, že se nad ním Gospodin a Merlin slitovali, ale pak se vzpamatuje a vrhne se do davu, aby mu muž v plášti nezmizel. Drží se na dohled, ale dostatečně daleko aby nevzbudil podezření, a když muž zahne do Obrtlé, Aljošovu tvář zkřiví ošklivý úšklebek. V Obrtlé je mnohem víc stínů, které mu pomůžou splynout se stěnami, a náhodně přepadenému člověku se tam na pomoc nikdo nepožene. Zkontroluje, jestli nikdo nesleduje pro změnu jeho, a zatočí do tmavé ulice za svojí budoucí obětí. Chvilku se za Tonym plíží podél stěn budov, díky dlouhým rokům praxe je nenápadný jako stín, a těžký oblak dozvuků včerejší vodky se mu z hlavy dávno vytratil. Teď má myšlenky čisté jako sklo, vyčíhá si moment, a už sahá po hůlce, když ho z míry vyvede cizí žena, která Dolohova osloví. Mohl by ji smést taky, ale to by dalo nepříteli vteřinu času navíc, vteřinu, která by se podle všeho, co o Smrtijedovi ví, mohla Aljošovi stát osudnou. Ne, nebude riskovat, a počká, až spolu ti dva domluví. Když se ale dají do řeči, a očividně se k sobě chovají s určitým stupněm důvěrnosti, znejistí. Ukrytý ve stínech pečlivě sleduje, jak žena pokládá jeho oběti dlaň na paži, jak se na sebe dívají, a pokouší se číst řeč jejich těl. Hlavou mu problesknou všechny informace, co mu jeho zaměstnavatel o Dolohovovi poskytl. Bylo tam něco o jakési ženě, vzpomene si. O ženě, která je Smrtijedovi velice drahá, znají se snad už od jejího raného mládí, bývala jeho chráněnkou. Aljoša svraští obočí a přimhouřenýma očima ty dva sleduje. Tato žena mu skutečně připadá o něco mladší než jeho oběť, a způsob jakým se na ni Tony usmívá naznačuje, že nejsou jen známí. Žena, kterou miloval, žena, která je jeho slabým místem; tak mu to jeho zaměstnavatel řekl. Nedal mu její popis ani jméno, ale Aljoša si je téměř jistý, to musí být ona. Jak se žena pohne, zahlédne v záhybu jejího pláště, kde má ruce, záblesk zlata - možná náramek, ale možná prsten. Že by se necitelný Smrtijed rozhodl svoji náklonnost k té ženě legalizovat? Aljošovi se rty zvlní v krutě spokojeném úsměvu. Dolohov a k tomu jeho žena, svatý Vasil a Merlin jsou dnes skutečně na jeho straně. Jeho zaměstnavatel mu za dvojnásobný úlovek jistě připlatí. Během chviličky se rozhodne, žena nevypadá, že by představovala velké nebezpečí, a Dolohova překvapí, ano, vezme je s sebou oba. Opatrně se rozhlédne, a když se ulička vylidní, rozhodne se jednat+

[Tony Dolohov]

(tak chráněnka:)...to tedy ví o Tonym nebezpečně hodně:D)

+když vidí, jak je Nef zaražená z toho kárání, tak si uvědomí, že byl na ni možná až moc přísný a tak si ji k sobě přitáhne a obejme v náručí (trošičku zblbneme Aljošku:D)+ Omlouvám se, Nef, trochu jsem to přehnal. Ale pochop, že mám o tebe strach. Mohlo se ti tady vážně něco stát a nikdo by tě nenašel +chlácholivě ji objímá+ Na tu knihu bychom se mohli pozeptat u- +v tu chvíli zpozoruje na konci uličky nějakého muže, který se k nim rychle blíží. Je to ten samý muž, kterého si povšiml už v Příčné a taky ho zahlédl před chvíli potulovat se u Borginova krámku. Příliš mnoho shod okolností, aby to byla jen náhoda. Pustí Nef, aby měl volné ruce a nenápadně pozoruje cizího muže, ruku mimoděk posune blíž ke kapse s hůlkou+