Únos Styx

[Styx Lupin]

+zatímco mluví, vydrápe se ztěžka po mřížích nahoru a visí na nich jako hadr. Prostrčí ruce volně ven, aby se jí nepodlomila kolena a unaveným hlasem vypráví Vanesse o jejich rodném domě, ve kterém vlastně Vanessa jako malé dítě taky bydlela, než byla unesena. Její monotónní, odevzdaný hlas Vanessu na chvíli zbaví ostražitosti. Styxiny ruce se najednou vymrští dopředu jako útočící kobra, přitáhne si Vanessu a narazí ji zády na mříž. Paži bleskově ovine kolem jejího hrdla a vnitřkem loketního kloubu ji začne rdousit, tlačí jí ne na tepny, ale jen na žíly, aby jí do hlavy mohla stále částečně proudit krev, nepotřebuje, aby jí tam padla do bezvědomí dřív, než z ní něco dostane+ Řekni mi jenom, jestli Remus žije a pustím tě. Jinak tě tady zardousím jako hroznýš králíčka +sykne jí do ucha jako had a utáhne paži kolem jejího krku těsněji+

[Remus Lupin]

(lach, po několikadenním hladovění, mučení a zraněná...to je superwoman teda, že ju chytne a ještě má sílu škrtit, notabene když visí na mříži, a podlamují se jí kolena . A s tím stromem se Remus pěkně prokecl, ačkoliv, jak mohla Styx vědět, že se Vanesse třeba neozvali zahradníci? Když rekonstruuje a oni ten strom přece umisťovali...to jen tak uvažuju, je to asi stejně fuk, vzhledem k tomu, co přijde se Styx rychle dozví pravdu )

*zašije se stranou, někde, kde ho nikdo neuslyší...slunce je dávno pryč a na ztemnělou oblohu se vyšplhá úplněk. Světlo měsíce se krade ztemnělým nádvořím, ubikacemi, sklady, až dorazí k Remusovi. Jakmile se dotkne jeho kůže, proměna započne. Nechá si přes tělo prolétávat jednu bolestivou vlnu za druhou, dýchá mělce přes zaťaté zuby, aby nevydal ani hlásku, a tak se místností ozývá jen křupání lámaných kostí a trhání šatstva. V rozjitřené mysli mu jen probleskne myšlenka, že snad ho tady ted nikdo nenajde, kdy je nejzranitelnější, ale vzápětí mu tělo zkroutí další křeč. Šedivá srst se dere na povrch jako příboj...za okamžik je po všem. Velký tvor leží na podlaze, dechem víří zrnka písku na podlaze, jak oddychuje, vzpamatovává se z přeměny. Sebere se a postaví se na nohy, svit měsíce láká vlka ven, poslechne volání a opouští pokoj, běží pryč instinktivně se vyhýbá těm chodbám, kde slyší bít lidská srdce. Instinkt šelmě napovídá, že ještě nepřišel čas...nejdřív musí...co to musí? Vlk chce běžet, výt, lovit...tehdy si vzpomene...je na lovu. Obrátí kroky hlouběji do pevnosti, pryč od brány, tlapy neslyšně dopadají, jen drápy občas škrábnou o kámen.*

[Styx Lupin]

(superwoman? Všechno to, jak tam visí a podlamují se jí kolena, je unavená, rezignovaná, atd., je jenom taktická přetvářka a lest. A vidím, že zdařilá, když oblafla nejenom Vanessu, ale i tebe. Je to bojovnice, která se nikdy nevzdává. A proč by měla být hladová smrtijedka na odpis? Myslím, že na misích zažila mnohem horší. Nevidím důvod, proč by po psychickém mučení neměla mít sílu v pažích. Možná bude mít tiky nebo se bude v noci počůrávat ( ), ale kondici nemá o nic horší než Vanessa. No jo ale ona přece vůbec neví, jak to s tím stromem je a proto to z ní potřebuje dostat )

[Vanessa]

+Styxin útok ji překvapí, vůbec nečekala, že by ve svém apatickém stavu byla něčeho takového schopná. Teď už ví, že udělala velkou chybu, že ji tak podcenila+ Ty děvko! +stačí ještě říct, než se začne dusit. Snaží se odtrhnout její paži od svého krku, ale je to docela marný boj. Fialoví v obličeji, jak je její hlava nadmíru překrvená, ve spojivkách se jí vytvoří krevní výrony, začíná vidět rudě. Cítí, že každou chvíli omdlí. Pokusí se vymanit z jejího sevření levou ruku s vyskakovací čepelí a když se jí to nepodaří, v poslední chvíli sáhne druhou rukou na stehno, z pouzdra vyrve nůž a vší silou jej zabodne Styx do paže+

[Manori]

(jo lest? Tak to jo, já vycházela z toho, že tam nějakou dobu je a že ji opravdu to psychické mučení ala omáčka hrůzy v mozku + Remus poslalo na dno. Navíc nejedla, skoro nepila...Takže jasně, počítám, že něco na Vanessu hraje, aby toho mohla využít, ale přece jen pochybuju, že by člověk byl při stejné síle po tom všem, jako ten, komu se nic nestalo. Ale ok, pokud je jinak fyzicky teda nezraněna a psychicky se taky nesesypala /protože to by se na fyzičce podepsalo, pokud neprožívá zrovna nějaký zuřivý "atak šílenství", co by jí dodal sílu/ tak ok, jen se ujišťuju a čekám, co z toho teda vyleze a blbne mi zas net, tak to je k vzteku, načítám všecko natřikrát. )

[Styx Lupin]

(tak jasně, že nebude v takové formě jako před únosem, není stroj . Psychické týrání se na ní pochopitelně muselo podepsat, hlavně Remus, ale spíš na psychice (neboj, ono to na ni teprve dolehne, až bude po všem ). Ale určitě je na tom lépe, než předstírá, síly v rukou má dost, hlavně díky Postrachovým kýblům . A v extremnich situacich clovek dokaze ze sebe dostat opravdu maximum. Ne nic už z toho nevyleze, v podstatě tam není naděje na nic, jen holky nějak zabavuji, aby se nenudily, než tam vtrhne Remus. )

+jak se jí hluboko do svalu zabodne nůž vykřikne bolestí, že to musí slyšet všichni vlkodlaci široko daleko ( ). Povolí sevření a Vanessa jí vyklouzne z rukou jako úhoř, stranou lapá po dechu a svírá si krk. Styx toho bleskově využije, s bolestivým syknutím si vytrhne nůž z ramene a hodí ho po indisponované Vanesse. Jelikož její ruka není kvůli zranění dost přesná, netrefí se a nůž Vanessu jenom škrábne, o to víc ji ale rozzuří až k nepříčetnosti+

[Vanessa]

+rudá v obličeji přiskočí k mříži, sevře v ruce její vlasy a přinutí ji zaklonit hlavu, pod krk jí přiloží ostří vyskakující čepele, až Styx zteče po bílém hrdle pár rudých kapek+ TOHLE MI UŽ NIKDY NEDĚLEJ! +zasyčí Vanessa vztekle a kdyby ji ještě nepotřebovala, asi by ji teď hned podřízla jako jehně+ Nebo tvé přátele potká stejný osud jako tvého přítele. Ten ti už nepomůže. JE MRTVÝ! Přijmi to už konečně!

[Remus Lupin]

( lach, pár kýblů a co to udělá To je třeba říct Postrachovi, jak je dobrý trenér...to se těch kýblů už nezbaví ok, tak jak se čeká na Remuse a už nebude žádné sesterské intermezzo, tak fajn, jen aby jim nepřerušil rodinný moment )

*dosud se mu vedlo vyhýbat se ostrému zraku stráží, pár z nich si možná všimlo mihnutí ve stínech, ale než se lidské oko naděje, je vlkodlak pryč. Právě se rozhoduje, kam dál, když se chodbami přenese přidušený výkřik. Zarazí se na místě, srst rozježenou jako drátěný kartáč. V tom hlase pozná svou Karkulku...vlk v něm se vydere na povrch a k ozvěně bolestného výkřiku se přidá táhlé vlčí zavytí, nešťastné a zároveň plné zloby, že ten, kdo ho způsobil, za to zaplatí nejvyšší cenu. Vlk se rozeběhne a pranic si nedělá z toho, že zavytí zburcovalo okolní stráže. Když na schodiště, které vede někam do nižších pater s celami vskočí první asasín, je nachystán na zvíře z hor, to co se přes něj přežene a utopí ho ve vlastní krvi z prokousnutého hrdla má do obyčejného vlka daleko. Jak velikostí, tak zuřivou myslí, ve které se vznáší v rudém mraku vzteku jediná myšlenka. Zabít všechny, kteří mu stojí v cestě. Pevností se rozléhá série výkřiků, praštění těžkých dřevěných dveří, ti co po zvuku běží svých bratrům na pomoc, ale nacházejí pouze spoušť, která po běsnícím netvorovi zbyla, ti, kteří se setkali s ostrými drápy a zuby jen bezmocně umírají v tratolišti vlastní krve a krve svých spolubojovníků. Ten mezitím dorazí na správnou úroveň podlaží...chodbou k celám se nese zlověstné vrčení a zvuky boje...*

[Styx Lupin]

+když ji Vanessa ujistí, že Remus skutečně nežije, zavře oči a řasy jí zvlhnou, ta drobná jiskřička naděje náhle pohasla. Oči zase prudce otevře, když se venku na nádvoří ozve táhlé vlčí zavytí, při kterém jí ztuhne krev v žilách. Instinktivně pohlédne ke stropnímu oknu, odkud se ten děsivý zvuk nese. Lehce se přitom škrábne o ostří, ale to už ji Vanessa pustí a tak odstoupí od mříže. Zvedne hlavu nahoru a tvář jí osvítí jasné světlo úplňku, deroucí se dovnitř stropním oknem. Napjatě poslouchá, co se to venku děje, slyší výkřiky bolesti, zmatek, hluk, křik, jakoby pevnost přepadla armáda nepřátel. Tiše stojí pod oknem a naslouchá zvukům zvenku a z toho hrozivého vrčení, které se k nim plíží sklepením poprvé za tu dobu, co tady je pocítí skutečný strach+

[Vanessa]

+otočí hlavu k oknu, stejně jako Styx a zaposlouchá se do toho zmatku venku+ Co se to tam sakra děje? +zamračí se, ztratí náhle zájem o Styx a rozeběhne se ke dveřím, dýku pořád vysunutou, připravenou zabíjet. Obezřetně otevře dveře sklepení a nakoukne do chodby a najednou spatří to monstrum, které jí zatarasilo cestu ven. Hrůzou málem zkamení, ale sebere sílu a rychle couvne zpátky dovnitř a zabouchne za sebou masivní dveře+ Merde! +kleje, francouzsky, anglicky a arabsky dohromady a rychle se rozhlíží, kudy by unikla+