Výměna manželek: Rebecca a Enzo

[Rebecca Altamirano]

(pardoooon )

+zamyšleně na něj pohlédne a pak se podívá na spící Safíju+ Povinnosti? To je možná trochu silný slovo, ale...asi máš pravdu. Bude toho teď hodně a já vám to tady vážně nechci nijak komplikovat. +pokrčí rameny a když odejde, frustrovaně si povzdechne. Prohlédne Safíjina zranění a s úlevou zjistí, že se hojí skoro před očima. Když se ozve zaklepání, jde otevřít a vtáhne vězenkyni dovnitř.+ Počkejte tady, za chvíli vám ji vrátím. +oznámí jejímu doprovodu a zabouchne dveře. Drží ji pevně a rukou jí zakryje pusu, aby nevzbudila Safíju. Vtáhne ji do koupelny, zamkne dveře a kouzlem zajistí zvukotěsnost. Nijak to neprotahuje, prokousne jí žílu na krku a pije skoro půl minuty. Vyjde zase ven a trochu ji podpírá, protože ztráta krve jí ještě víc oslabila. Otevře dveře na chodbu a vrátí ji dozorcům+ Díky, můžete ji zase odvést. +a s tím zase zapadne do pokoje+

[Altair]

+téměř rituálně vyndává zbraně z pouzder a skládá je vedle sebe na stůl+ Nemám povinnost zpovídat se ti ze svých činů, Enzo +poznamená s chladným klidem+ Ale zřejmě je potřeba připomenout ti, proč jsem tak rozhodl. Oba víme, jak by ta dívka s největší pravděpodobností skončila, kdybychom ji tady neukryli. Zabila jednoho z našich nepřátel a já cítím jistou povinnost revanšovat se jí +pečlivě otře krev z jedné z dýk a vyleští ji+ Přes svůj nízký věk je odvážná... mohla by být z ní dobrá asasínka. Rád bych ji viděl při tréninku. Pokud v ní něco je, pozná se to, i když nemá zatím žádné zkušenosti.

[Enzo]

Teď už mi je to jasné, Mistře. Nejsme nic, když nedodržujeme Zákon asasínů +v Enzově hlasu převládne respekt a úcta. Jak mohl o svém veliteli pochybovat? Všechno, co Altair udělá, má totiž svůj řád a nic není náhodné+ Ty chceš z té křižácké holky udělat asasínku?

[Altair]

+odepne si zápěstní pouzdro a cvakne pojistkou, z pochvy vyskočí úzká dlouhá dýka, potřísněná krví, která ještě nestačila zaschnout+ Jsem rád, že jsi pochopil, o co tady jde +pohlédne na Enza už přátelštěji+ Jenom pokud to sama bude chtít. Řekl jsem, že by mohla být dobrou asasínkou. Má silnou motivaci... bojovat proti těm, co jí ublížili. Naši nepřátelé jsou i jejími nepřáteli. Rozhodnutí pomstít se jim bude čistě na ní +pečlivě vyčištěnou čepel zastrčí zpátky do pouzdra, které odloží do vitríny+

[Altair]

+Enzo nezaujatě sleduje Altairův rituál ohledně zbraní, vnímá to už jako každodenní rutinu+ Jaký bude můj úkol? +čeká na rozkazy+

Tvůj úkol jsem ti už přednesl +Altair si svlékne uniformu a přehodí ji přes židli+ Po zbytek pobytu si tu dívku vezmeš na starost. Tobě snad bude trochu důvěřovat, když jsi jí zachránil život. Dohlídneš na to, aby nepřišla do styku se žádným z mužů v pevnosti. Jednak to bude pro její vlastní dobro a jednak nestojím o to, aby se mezi asasíny rozkřiklo, že ji tady ukrýváme. Obě ženy budeš taky doprovázet na noční tréninky, aby se nepotulovaly v noci po pevnosti samy. A postarej se o to, aby přísně dodržovaly pokyny, které jim dáš. Nechci, aby se jejich přítomností jakkoli narušil chod řádu. Neseš za to plnou zodpovědnost. Důvěřuji ti a proto jsem ti tento úkol svěřil +konec rozkazu+

[Altair]

+Enzo na okamžik skloní hlavu na prsa v němém souhlasu+ Mám ji zasvětit a trénovat?

Nic takového +odmítne Altair důrazně+ Trénovat si ji bude Rebecca. Ty budeš jenom přihlížet. Máš přísný zákaz do toho zasahovat. Vím, že to bude pro tebe nesnesitelné +cukne mu koutek+ ale nejsi tu od toho, abys jim dokazoval, jak jsi dobrý. Pamatuj na třetí asasínskou zásadu +připomene mu zákon+ Není potřeba tu dívku do ničeho zasvěcovat. Jsem si jist, že ví toho o asasínech dost +jelikož bydlí nedaleko+ aby věděla, že máme společného nepřítele. Jestli je skutečně tak bojovná a jestli opravdu touží po pomstě, sama nás o to požádá. Jestli ne... spletl jsem se v ní +pokrčí rameny+ A teď už vypadni... potřebuji se trochu prospat.

[Beatrix]

+Na postel jen tak nenápadně spadne jedna z výš zapíchlých pohlednic z Alp... +

[Rebecca Altamirano]

+Safíja se probudí krátce před západem slunce a vypadá o dost líp. Většina podlitin v obličeji splaskla a přešla do stádia ošklivé, nažloutlé barvy. Už ale vidí na obě oči a Becca s úlevou konstatuje, že zrak poškozený nemá. Pomůže jí do sprchy a nechá ji, aby ze sebe všechno smyla; ví moc dobře, jak je právě tahle horká, až vařící očistná koupel důležitá. Prozíravě tam nechá i hrubou houbičku. Když pak po půl hodině vyleze ven, je celá červená, jak se drhla po celém těle, aby ze sebe dostala všechnu "špínu". Oblékla si jedno z Beccyiných upravených bílých tílek a černých plátěných kalhot a pak ji posadila ke stolu a postrčila k ní tác s jídlem, který nechala přinést, zatímco se sprchovala.+
B: Jak se cítíš? +zeptá se po chvíli a zkoumavě se na ni zadívá+
S: Docela dobře. +usměje se a se spokojeným povzdechem se opře v křesle a odloží příbor+ Vlasntě hodně dobře. +viděla se v zrcadle i před tím a je jí jasné, že takhle rychle by se její zranění hojit neměla+ Vyléčila jsi mě? +zeptá se zvědavě a nakloní hlavu na stranu, pozorně si ji prohlížejíc+
B: To jsem ráda. +opětuje její úsměv a pak přikývne+ Ano, vyléčila. Myslím, že už v tom domě jsi pochopila, že nejsem obyčejný člověk. +je si tím docela jistá+
S: Jo, napadlo mě to. Ten skok z okna...to bylo něco. +zvedne jeden koutek v úsměvu+ Takže co jsi zač?
B: Jsem upírka a čarodějka. +nemá smysl chodit kolem horký kaše+
S: Aha. To vysvětluje tu ženu, kterou sis odvedla do koupelny a pak ji trochu pobledlou zase vyvedla ven. +pokýve hlavou, jakoby o nic nešlo+ Jo, viděla jsem ji. Asi jsem se na chvíli probrala, ale pak zase usnula. +odpoví na její tázavý pohled+
B: Fajn, jsem ráda, že to bereš tak v pohodě. +usměje se na ni+ V tom domě...řekla jsi, že se chceš naučit bojovat. Zabíjet. +pohlédne jí upřeně do očí a neujde jí, jak jí zablýsklo v očích a trochu se napřímila+ Pořád to chceš? +zeptá se a nepřestává ji skenovat pohledem+
S: Rozhodně. Ano. +odpoví tlumeným hlasem, zabarveným emocemi+ Kdy začneme? +ptá se okamžitě+
B: Nono, brzdi trochu. Ještě nejsi úplně v pořádku, i když se cítíš líp. +krotí její nadšení, z kterého má ale velkou radost+ Myslím, že dnes v noci ještě raději ne, ale zítra bych ti už nějaké základy ukázat mohla. Dobře?
S: Ale mě je už opravdu úplně dobře! Vážně! +snaží se ji přesvědčit, ale její neústupný výraz jí brzo utvrdí v tom, že možná vypadá mile a přátelsky, ale její slovo platí.+ No tak jo, až zítra. +podvolí se neochotně a loupne po ní vzdorným pohledem+
B: +její pohled zachytí, ale udělá jí radost. Je v ní ještě spousta ohně. Není zlomená. Spokojeně se usměje, přitáhne si notebook a křeslo vedle ní a začne pracovat na výuce jazyka. Naštěstí umí číst i psát, což všechno dost usnadňuje a s potěšením zjistí, že je po informacích a vědění jako divá a všechno do sebe doslova nasává a dělá pokroky doslova před očima+

[Enzo]

Podle rozkazu +přikývne Enzo, že je mu vše jasné+ Nezklamu tvoji důvěru, Mistře +otočí se ke dveřím a už chce opustit Altairovu celu, když ze zdi spadne pohlednice z Alp. Oba assassíni se na ni překvapeně podívají+ Asi teď musí slečna Stein na tebe intenzivně myslet +rýpne si Enzo a se zachechtáním rychle zmizí za dveřmi před letícím nožem, který se zabodne do dveří+

+a protože je teprve horké odpoledne, takže Becca bude ještě několik hodin zalezlá v pokoji, Enzo se vydá do mešity k modlitbě, pak si dojde na oběd do jídelny a až do večera stráví čas na cvičišti. Poté se vysprchuje, převlékne a jak se setmí, vyrazí za Beccou a zabouchá na dveře jejího pokoje+

[Altair]

+jak zůstane v cele sám, vezme do ruky pohled, posadí se na postel a přejde prstem po obrázku Alp. Když se mu tam objeví ta správná fotka, chvíli si ji zaujatě prohlíží a kochá se jí a myslí na Beu. Pak pohled zase přilepí zpátky na zeď, odejde do sprch a po návratu se pár hodin prospí, aby byl na noční akci opět fit+