Sklad

[Markýz de Carabas]

+jeho hněvu čelý s mírně přidrzlým seběvedomím úšklebkem+ Jistě, já jsem Carabas, kvalita. Proto jste za mnou přišel. +nakloní hlavu na stranu+ Jsem vážně zvědav, za kým jiným by jste šel zrovna v takovéhle situaci. +zvedne jedno obočí+ Můj čas je drahý. Musím zařizovat věci. A lidi. +rozmáchne ruce a promne prsty+ Považuji vás za člověka, který ví co chce. A jde i přes mrtvoly. +zadívá se na něj+ A moje výsledky jsou vždycky stoprocentní.

[Dorian]

+To tedy je, člověk, který jde i přes mrtvoly, když něco chce, no nahlas to neřekne.+ Takže říkáte, že tu informaci získáte? +Zeptá se opět, aby se ujistil, že to tak Carabas skutečně myslel.+ Znamená to teda, že přistoupíte na takovou dohodu?

[Markýz de Carabas]

Jistě. +přikývne+ Přistoupím. +mozek mu jede na plné obrátky, ale je mu jasné, že jednoduché to nebude, když mu v mysli zazáří myšlenka, jak umírající nova, zazubí se+ Platí. +natáhne k němu ruku+

[Dorian]

+Ten náhlý obrat a jeho ochota ho na chvíli docela zmate, tak si jej chvíli dost nedůvěřivě prohlíží, no zdá se, že Carabas na to opravdu přistoupí.+ Takže dva týdny, markýzi. Když najdete odpovědi, dostanete, co budete chtít. +řekne, i když se mu to moc nelíbí. Radši by mu dal jenom peníze. Natáhne svou pravici a stiskne tu jeho, aby zpečetil jejich dohodu.+

[Markýz de Carabas]

Skvěle. +usměje se jako veelky kocour a pustí jeho ruku+ Uvidíme se. +kývne na něj, sebere noviny a odejde do stínu které pokrývají zadní část skladu, sice tam žádné dveře nejsou ale pokud tak Dorian potom půjde taky tak zjistí že Carabas už tam není+

[Dorian]

+Jeho výraz se mu ani trochu nelíbí. Obzvlášť se mu nelíbí, k čemu se to vůbec upsal, každopádně, když dostane to, co chce, je mu jedno jaké budou Carabasovy požadavky. Chvíli ještě hledí do stínu, kam Carabas zmizel, ale nehodlá to zjišťovat. Je mu to v podstatě ukradený. Přehodí si přes hlavu kápi a odejde téma dveřma, kterými přišel. Cestou ven hodí barmanovi na pult nějakou tu minci za whisky a vytratí se do noci.+