+trochu překvapeně na něj kouká, než jí dojde, že si dělá srandu a rozesměje se spolu s ním, přičemž vesele vrtí hlavou+ Kdyby něco, tak... tak stačí zavolat. +ujistí ho měkce, že tu pro něj bude když bude potřeba, ani neví kde se to v ní bere. naposledy se na něj jemně usměje, než se k němu otočí zády a pomalu vyrazí pryč. nechce se jí odejít, nejraději by tu zůstala do rána a povídala si, smála se. takhle hezky jí nebylo ani nepamatuje. nepospíchá, čím dřív bude pryč, tím dřív tenhle večer skončí a to nechce. zatočí za roh, ponořená ve vlastních myšlenkách a pocitech, které neumí pojmenovat. vyjekne, když jí někdo sevře zápěstí a donutí ji tak se otočit, aby vzápětí pohlédla na Christiana. pootevře rty, aby se zeptala jestli se něco stalo, což jí není ani v nejmenším umožněno. překvapeně zamrká, když ucítí jeho rty na svých, ale nemá šanci ani přemýšlet nad tím, co se děje. nemyslí na nic a poddá se tomu polibku, než se přitiskne k tělu před sebou. ruku mu obtočí kolem pasu a hruď jí naplní takový zvláštní pocit štěstí+ Christiane. +vydechne tiše, když se může opět nadechnout. otevře oči a zahledí se mu do očí a lehkým pohybem hlavu mu nabídne své rty. nechce aby tahle chvilka skončila. nikdy+
(to je dobře, holka je v sedmém nebi
)