Výměna manželek - Jade a Syriana - Pokoj Jadea

[Syriana Spinnel]

+Je jí v celku jedno, jestli si z toho něco dělá, nebo nedělá, jen mu prostě chtěla říct, jak to vidí, aby řeč nestála. Sám ji o to žádal.+ vážně mě mrzí, jestli jsi takový dětství měl, to si nezasoulží nikdo, ale neopravňuje tě to hrát si na pána Osudu. +Pak jen vrtí hlavou, protože ji vůbec nepochopil, což je vlastně normální + nedělej se ze mě blbku, já přece vím, co vedeš za podnik, nebo jsem to tušila, už jsme se spolu o tom bavili tuším při mojí poslední návštěvě tady. Jenom... +pokrčí rameny jak mu bohužel musí dát za pravdu, že do toho skočila možná až moc rovnýma nohama.+ Řekla jsem že o tvých obchodech nechci nic vědět, ale možná, možná kdybys mi občas něco řekl předem, a teď se fakt opakuju, bysme si tohle všechno kurva mohli odpustit. Prima, zbavil jsi svět dokonalý verze zmrda. Gratuluju, jsi prostě nejlepší. +Odmávne to a smutný na tom je, že kdyby tohle věděla asi by ho sejmula rovnou, jak se pokusil zdrhnout. Pak se zarazí a otočí se k němu, ve tváři překvapený výraz.+ Uhm... připomeň mi prosím, kdy přesně jsem tohle během včerejšího nebo dnešního dne řekla? Protože jsem si setsakramentsky jistá, že neřekla. +Tak zvědavě se na něj dívá. Stoupne si vedle něj a nalije si absinth.+ Mohl bys aspoň zkusit v tý svý šílený palici najít kontakt na komunikaci? Nepotřebuju znát to jak se zrovna cítíš, ale malý varování ohledně další podobné schůzky by bylo fajn. Pokud chceš, abych se toho zůčastňovala. Jestli ne, ok, ale řekni mi to.

[Jade]

O moje dětství přece vůbec nejde. +protočí oči, jednou udělá vtip on, a takhle to dopadá + Jo? Takže bys mu neustřelila hlavu, kdybys tohle všechno věděla? +zvedne obočí, že tomu přece sama nevěří+ Ale to přece vůbec není to, co říkám. +vydechne poněkud frustrovaně nosem, a v duchu si zopakuje, že zazdít ji do skříně není přijatelný řešení+ Je úplně jedno, jak moc velkej je to zmrd. Nejsem Social Justice Warrior, ani batman. +ušklíbne se+ Promiň, že si nedělám přesný přepisy tvýho dialogu, ale vybavuju si něco o tom, jak tě štve se pořád přesouvat z místnosti do místnosti, abys nezacláněla? +zavrčí sarkasticky, a napije se+ jestli se chceš bavit napřímo, tak ne nemohl. +vypálí na oplátku+ Zaprvé, tenhleten miloučkej sociální experiment brzo skončí, a já si musím rozmyslet, s jakýma informacema tě vypustím zpátky do světa. +odpočítá jí to hezky na prstech, nádhernej vzor komunikace + a za druhý, jseš prostě moc... nevypočitatelná, +dostane bonusovýho bludišťáka za vynechání slova vyšinutá? + na to, abych tě mohl brát jako partnera. +nakloní hlavu lehce na stranu+ pro některý z těhle věcí sem pracoval docela dlouho, a nehodlám je ohrozit tím, že dám až moc volnou ruku někomu, u koho si nemůžu bejt jistej reakcí. +poznamená, dopije svoji whisku, a dolije si další, protože to vypadá na dlouhej večer +

[Syriana Spinnel]

Nevím, sakra jsi spokojenej?! +naprosto a totálně lituje, že se do tohohole zasranýho sociálního experimentu, jak to nazval pouštěla, a to si myslela, že po tom všem přijde na jiný myšlenky.+ No batman teda rozhodně nejseš +zavrtí hlavou a sjede ho od hlavy až k patě a zase zpátky.+ Do Christiana Bale máš zatraceně daleko +rýpne si pro jednou.+ Tohle jsem přece vůbec neřekla! Jen to, jestli mám zůstat, nebo se odlifrovat někam jinam! o naštvání nebyla řeč! to jsou jen ty tvoje maniakální doměnky, než se radši zeptat, budu myslet za tebe. +A pak jí vyrazí dech, lehce prozatím.+ Mám ti taky podepsat doložku o mlčenlivosti a ráno už se nevzbudím? +povytáhne obočí, ale pak je to jako by ji kopl býk do hrudi. Ví že není zrovna ztělesněním vyrovnané mysli, ale tohle byla prostě pecka pod pás. Jak stojí vedle sebe, instinktivně jí vyletí koleno kousek nahoru+ Kreténe, tady máš tu mou reakci.

[Jade]

A o to právě jde. jak to mám vědět já, když to nevíš ty? +zvedne obočí, aspoň si zase jednou připomněl, proč vztahy nejsou dobrej nápad + tos mi to nandala. +protáhne sarkasticky, moh by se pustit do debaty o tom, proč je pro něj daleko výhodnější vypadat jak vypadá, ale přijde mu to naprosto zbytečný+ no, aspoň teď máš pořádnej obrázeka, můžeš se kvalifikovaně rozhodnout. +neodpustí si popíchnutí+ to záleží, máš v plánu mi něco slíbit, a pak mávat bystrozorama? +opáčí stejným tónem. nějakou formu útoku čeká, i když spíš předpokládá, že mu půjde nehtama po ksichtě. Každopádně zatímco mu bolest projede až někam do nejzazších mozkovejch závitů, prchavě ocení tu ironii za podpásovku podpásovka. Prudce se nadechne nosem, a instinktivně se tak napůl zlomí v pase, jako podvědomá ochrana před další nechtěnou pozorností v tý oblasti. Ale bolest je dobrá, bolest je známá, s bolestí dokáže pracovat. Dovolí si asi tak tři vteřiny na to ji prožít, a pak se vůlí donutí ji spolknout a zamknout do nejvzdálenějšího kouta svojí mysli. Stačí mu necelej krok k ní, a další dva kroky ke zdi. Pak asi vteřina na to ji znehybnět; bokama přirazí ke zdi ty její, čímž zruší manipulační prostor pro jakýkoliv další kopání, rukama sevře její zápěstí, a přitiskne je na omítku z obou stran její hlavy. Jeho obličej je najednou jen pár čísel od jejího, nepříjemně hluboko za hranicemi jejího osobního prostoru. Veškerej sarkasmus, pobavení, nebo nadřazenost z jeho pohledu zmizí jako prásknutím bičem, zůstane jen ledově vražednej chlad, jako krusta v jeho očích. Sevře čelisti, pod kůží mu vystoupí obrys šlach na krku, jako by sám sebe vnitřně přesvědčoval, že by ji neměl na místě zabít+ Jak moc myslíš, že mi záleží na pravidlech týhle... věci? +zasyčí potichu, až trochu znepokojivě klidně, tak nepříjemně blízko, že se jí jeho horkej dech sráží na kůži, spolu se vším nevyřčeným, co jí tou větou řekne. víš vlastně, kdo jsem, a kde mám hranice? jsi si jistá, žes to odhadla dobře? +nakloní se k jejímu uchu, aby si už nestěžovala, že nepřesně komunikuje+ Ještě jednou zkus něco takovýho, a stáhnu tě z kůže. +vydechne jí do vlasů, skoro jako kdyby jí šeptal něco něžnýho+

[Syriana Spinnel]

Řekla jsem, že tě nepodělám, a za tím co, řeknu si stojím. Na bystrozory mám poněkud svérázný názor +křivě se usměje, když si vzpomene, na Man a Meg, ale no... kde byly že. Na okamžik, prachavý jako oka mžik má neskutečnou radost, že mu ublížila, a možná by byla schopná si to i užít. Jenže to by si nemohla uvědomit, jakou atomovku právě vypustila z klece.+ Kurva +Pomalu od něj začne couvat, nepřestávajíc ho sledovat očima, vědoma si toho, že ho prostě zastřelit nemůže. Ne, nemůže. Daleko se nedostane a Jadeovo tvrdé tělo ji přirazí na zeď, až jí vypustí z plic všechen vzduch. Přimáčkl ji tam jak lepačku muchu. Snaží se, a ruky ji sestakramentsky bolí od toho jak se snaží, ale je jí platný asi jako mrtvýmu zimník, a Jade ji má ve chvilce absolutně pod kontrolou. Do očí se jí vkrade stín strachu, jestli tohle vůbec přežije, ale stejně by to udělala znovu, kdyby bylo potřeba. Za tím si prostě stojí. Konečně najde hlas, možná trochu rozechvělý.+ Miluješ pravidla... +jo, taky si o něm pozjišťovala.+ Zničíš to, co ti dalo tolik práce? +naráží na to neskutečně lehké zničení těch kleteb co měla na sobě. Pak se k němu nakloní. Své rty jen pár od těch jeho.+ Tak do toho. +Jo, je to jasný, je prostě cvok, ale to on už přece ví, tak není třeba se divit. Možná, někde v koutku duše by si to opravdu přála. Prostě a jednoduše to jednou pro vždy zabalit, jako když se dočte kniha a desky se zavřou a nikdo nikdy ji už neotevře.+ Tebe si na seznam svých bubáků nepřidám +jeho výhružka jí steče po kůži, jako ledová kapka dusíku, a zanechá po sobě jasnou rýhu. Sakra jasně, že z něj má strach, ale strachu je třeba se postavit čelem. I když v tuhle chvíli to jde zatraceně těžko.+

[Jade]

jo, výstižný. +ohodnotí to její kurva, a chvilku si vychutnává strach v jejích očích, aby si pořádně uvědomila, jak přesně jsou rozdaný karty+ Pravidla, který si stanovím sám. +opraví ji pořád stejně varovným, tichým tónem, a neuhne ani o kousek, dívá se jí přímo do očí, a pak zvedne koutek v úšklebku+ To má být prosba? +protáhne docela pobaveně, jednu ruku jí pustí a přejede prsty od zápěstí přes paži a holý rameno, protože má pořád ten korzet. chvilku to vypadá, že zamíří rukou dolů na dekolt, ale pak jí přejede přes klíční kost na krk, a prstama jí obemkne hrdlo, ne tak pevně, aby ji to škrtilo, ale dost pevně, aby to cítila. Palcem se usídlí na tom místě, kde cítí splašeně bušit její tep+ To bys chtěla? +protáhne skoro mazlivě, jeho úšklebek se ještě prohloubí, a nakloní se k ní tak blízko, že musí cítit jeho dech na rtech. Uvolní stisk na jejím zápěstí. Mohl by to udělat, nebyla by první, kdo by po něm něco takovýho chtěl. Asistovanejch sebevražd už za život pár proved+ Moc snadný. +ušklíbne se tiše, tak nějak má pocit, že život je pro ni momentálně větší trest+

[Syriana Spinnel]

+Pokrčí rameny, jak jen to jde. Možná, že na životě zatím ještě nelpí tak moc, jak by mělo. Což je prostě smutné. Srdce jí tluče těsně pod kůží, až je vidět jak se hrudník pod tím buch buch buch zvedá. Okamžitě jí zas naskočí husí kůže a mísí se v ní spousta divných pocitů, od strachu, přes lhostejnost až po vzrušení. Sklopí víčka, a zadívá se na ruku jež jí tiskne hrdlo, stačilo by málo. Uvolněnou rukou sevře jeho zápěstí a vydechne. A pak si zas musí zahrát na osud.+ Když myslíš +hlas má trochu zhrublý, možná emocemi, možná tím jak na okamžik ztratila dech. Chce si zapálit cigaretu, ale ruce se jí lehce chvějí.+ To je z hladu +Jasně, z hladu. Akorát si tak nějak není jistá, jestli tahle jejich malá etuda je už u konce.+

[Jade]

Ne během tohohle. +zavrtí hlavou definitivně, a uvolní její hrdlo, možná po něm zůstanou lehký bílý otlaky+ jestli to budeš pořád chtít, přijď za mnou potom. +protáhne, dobře si vědomej dvojsmyslný povahy tý věty; koneckonců on fakt není ten typ, kterej by ji přemlouval a předestíral jí krásy života. Její život, její smrt, její rozhodnutí. Odtáhne se, dobře ví, že pocit jeho těla na svým si bude pamatovat, podvědomý vzrušení s nádechem nebezpečí. A taky si možná rozmyslí, jestli ho fyzicky napadne nebo ne. Bezstarostně se vrátí ke svý předchozí činnosti a dolije si whisku+ příště se toho účastnit nemusíš. +dodá, jako kdyby to malý intermezzo vůbecc neproběhlo, prostě to nechá na ní+

[Syriana Spinnel]

Fajn. +Udělá si poznámku někde do pomyslného bloku... sebevražda... volejte Jade. Na nějaký dvojsmysly zrovna teď nemá absolutně náladu.+ Fajn. +Podotkne jen znovu, rozhodnutá od teď užívat stejných komunikačních toků jako on - tedy omezit je na minimum. Víc už si ho nevšímá, když on může dělat že se nic nestalo, ona to dokáže přímo dokonale. Posbírá si z knihovny náruč knížek, vezme si láhev absinthu, svoje cigarety a bez jedinýho slova se zavře vedle v pokoji. Hodlá totiž zjistit víc o jedné věci, na kterou narazila.+

[Jade]

Fajn. +zopakuje po ní, zjevně konečně našel způsob, jak umlčet ženskou, ušklíbne se pro sebe, a dává dobrej pozor na to, který knihy si vzala. když zmizí, přinese si whisku na stůl, chvilku se jen tak dívá na to osmimístný číslo, co získal, a myslí na dveře, který mu odemkne. Pak si vezme notebook, a pustí se do práce, což mu vydrží pěknejch pár hodin+