+zasmeje se+ myslím že mě precenujes. Moc toho neumím. +dykou odrizne kus upecene ryby a podá jí ji na lopuchu aby si nespalila prsty a pak si sama kousek vezme+
+Brienne si od ní z povděkem rybu vezme, nejprve ji trochu rozrýpe, aby vychladla, pak si oblíže prst, loket má opřený o koleno+ myslíš? myslím že můžeš být čímkoliv chceš. Ty ano. +dá si do pusy kousek ryby a vychutnává ho+
To bez pochyby. +pokyve hlavou a sní kousek ryby+ nejhorší je vymyslet co chci být. +bezradně pokrčil rameny+ ty už to víš. Máš poslání. Porad mi. +poprosit ji+
+Dlouze se na ni zadívá+ to já nemohu +pokrčí rameny+ já bych tě tipovala na no... +poškrábe se ve vlasech+ to je těžký já nevím, možná léčitelku +řekne bezradně+
+koukne na ni zamyslene a ten nápad se ji čím dál víc líbí+ Lecitelku... Ale to vůbec není spatnej nápad. +usměje se na ni nadšeně a v ocich ji zasviti+ Tak to muzu zkusit. +kývne hlavou+
Jasně, že budu skvělá. +usměje se na ni+ Ale myslím, že to se člověk musí někde učit, ne? My jsme na to doma teda měli školy. Kvůli bylinám a mastím a odvarům. Něco znám, ale ne všechno. +zívne a protáhne se+ Ale to má čas, nemůžu se všechno naučit hned+
Tady u nás, na to nemáme ty... školy? U nás léčí většinou Mistři, kteří se učí ve Staré Citadele a odtud pak putují do hradů sloužit lordům, ale jsou i takový, jako porodní báby a léčitelky, které se to učí z generace na generaci... Jsi unavená z cestování? +nakloní se k ní+
+Pousměje se a už už natáhne ruku že ji pohladí po tváři, ale nakonec ji stáhne a raději složí svůj plášť a dá jí jej pod hlavu a natáhne se vedle, téměř se dotýká její hlavy, je tam tak mezírka dvoucentimetrová+ hm?