Na cestách - Francie, Londýn, Finsko, L. A., Malaga, Napoli

[Viktor Lafayette]

+drží ji za ruce a pohledem se jí vpíjí do očí, sem tam sklouzne na její tělo, těžce a rychle oddechuje, jak se blíží vyvrcholení a před očima se mu dělají mžitky+ Lásko... +vydechne+

[Syriana Spinnel]

Lásko, +zamručí ochraptěle, hrdlo má zcela vyschlé, ale celá přímo hoří vášní, která ji spaluje zevnitř i zvenku. Očima se mu vpíjí do jeho a v jediném okamžiku se vzepne, hlasitě vykřikne a padne na vodu, nepřestávaje pohybovat pánví+

[Viktor Lafayette]

+pořád ji drží za ruce aby se nepotopila už poněkud křečovitě. Mezi zuby drtí její jméno když dojde k vrcholu a on se do ni dlouze vystrika+.

[Syriana Spinnel]

+Připadá si lehounká jako pírko, které se vznáší v oblacích, víčka jí rychle mžikají a když je opět otevře podívá se na Viktora je v nich neskuttečná něha. S jeho pomocí se na něj znovu posadí a jen se letmo dotkne svými rty jeho+

[Viktor Lafayette]

+prudce oddechuje a na obličeji má nalepene vlasy. Dlouze ji políbit a pam ji přitiskne k sobě v pevném obětí+

[Syriana Spinnel]

+Setře mu vlasy z obličeje, dlaň mu nechá položenou na krku a do kůže jí tepe jeho krev.+ Můžeme tak zůstat navěky? jen mi dva, v džungly, ztracení, svý... +ta představa je pro ni velmi lákavá+ zapomenout na všechny a všechno

[Viktor Lafayette]

+usměje se na ni+ ano lásko. Napořád. Zmizime tu a budem jen my dva. +kývne a jemné ji chová na klíně+

[Syriana Spinnel]

Dobře +usměje se a je vidět že je moc spokojená, šťastná+ to by byla krása +pořád si v hlavě uvíjí tu představu a moc se jí ty vzdušné zámky líbí+

[Viktor Lafayette]

Zůstaneme tu na pořád. +šeptá ji do krku a hladí ji po zádech pak se opře a usměje se+ bylo by to kraane že?

[Syriana Spinnel]

Neskutečně, ale... +hlas se jí ztratí, protože v tu chvíli se jí vzdušné zámky sesypou jako domečky z karet+ oba víme, že to nejde