Pokoje bez výhledu

[Viktor Lafayette]

+chytne ji za ruku a vtiskne jí krátký polibek na rameno+ Jsem. Jsem nesmírně šťastný. +usměje se na ni a v očích mu to je vidět+

[Syriana Spinnel]

To je dobře +broukne poněkud unaveným hlasem a dokonce zapomněla že kouří+ to je moc dobře +usíná mu tam+

[Viktor Lafayette]

+přitáhne si ji k sobě a něžně ji hladí po kůži, dokud neusne a pak ji něžne, aby se nevzbudila položí na postel, obleče se, sedne si do křesla a čte si, při čemž po ní každou chvilku pokukuje+

[Syriana Spinnel]

+Spí hlubokým sladkým spánkem jen občas něco zamumlá ze sna, ale spí dál. Nad ránem se překulí a přikrývka se jí zhrne, přehodí ruku přes Viktora, kterej tam není a to ji vzbudí+ Viktore? +zamžourá rozespale+

[Viktor Lafayette]

+Viktor tam není, za to tam nechal lístek:
Miláčku, šel jsem se trochu projít, nebudu pryč dlouho. Nechtěl jsem tě budit.
xxx Viktor

[Syriana Spinnel]

+protože se jí neozývá vyhrabe se z postele a najde lístek, přejede ho očima, pousměje se a jde si zase lehnout, tentokrát jí však usnout trvá celé věky+

[Viktor Lafayette]

+premisti se do pokoje k Syriane a ponekud zavravora a prerazi se o kreslo+ Lasko? Ja jsem se asi trochu opil.

[Syriana Spinnel]

+Hned je vzhůru, protože už nemohla pořádně zabrat. Rozsvítí a přejde k němu+ To nevadí +usměje se mile, podepře ho, aby jí tam nespadl a pomůže mu k posteli.+ Vysleču tě jo? +rozepíná mu košili+

[Viktor Lafayette]

Jo tak jo. +kývne a posadí se na kraj postele a .nechá ji aby ho svleklá a trochu nejistou rukou ji pohladit po tváři+ Ty jsi tak hezká.

[Syriana Spinnel]

+stáhne mu košili z ramen+ Blázínku +vtiskne mu polibek do jamky na krku, klekne si a začne mu sundávat kalhoty, než mu zbydou jenom spodky, které mu nechá. Pak vstane+ pojď si lehnout, lásko +jemně ho táhne do postele, protože kdyby jí tam odpadnul, tak s ním asi nepohne+