Westeros

[Wenai Lafayette]

Aeron: +spokojeně kývne a přitáhne ji k sobě, pak ji otočí, takže se jsou hrudí a zády k sobě, pohladí ji po ramenou, skoro něžně a pak na ně zatlačí, protože ji drží druhou rukou kolem pasu, tak nemá celkem jinou možnost, než se předklonit a strčit hlavu pod vodu, může cítit Aeronovu dlaň uprostřed svých zad, jak ji tam drží+

Wenai: To je zvláštní. +usměje se+ Protože ty se mi taky líbíš. I když ani jeden z nás není obvyklý typ krasavce. +stiskne jeho ruku+ Někdy... +začne a zvedne se do kleku, protože zatím seděla na patách, její dlaň vyklouzne z jeho a najde jeho tvář a zvedne hlavu k sobě+ člověk prostě nic nenadělá. +zašeptá a políbí ho+

[Syriana Spinnel]

Syr: +Nechá se otočit a uvědomuje si jeho těsnou blízkost, pod jeho pohlazením se zachvěje, nebo to je zimou? Než se ponoří pod vodu naposledy se zhluboka nadechne. Cítí tlak, jak ji Aeron stlačuje pod vodu. Slyší zkreslené hřmění moře, oči má vypoulené, ale nic nevidí. Chvíli se nic neděje, jak jí ještě zbývá kyslík, ale toho rychle ubývá a Syr má nutkání se zvednout a nedechnout se, ale v tu chvíli ji Aeron drží silněji a ona se nemůže zvednout. Do zvuků moře se začne prolínat zrychlený tep jejího srdce. buch buch buch, ozývá se jí v hlavě a před očima se jí dělají mžitky, jak se mozku nedostává kyslíku. Pud sebezáchovy ji nutí začít se bránit. Syr sebou začne škubat a několikrát si mocně lokne slané vody, která jí zaplaví plíce a plicní sklípky+

Locke: +váhavě se usměje jejím slovům a pozvedne k ní oči. Polibek tentokrát překvapí jeho, a tak mu chvíli trvá, než jí ho vrátí, nejprve stydlivě, ale když ho od sebe neodstrkuje, tak k ní klesne na zem, prsty jí jemně obtočí paži a polibek prohloubí+

[Wenai Lafayette]

Aeron: +tohle předpokládal a je na to připraven, drží ji pod vodou, pevně a bezpečně a počká, až se přestane cukat, pak ji vytáhne na břeh s černým pískem a jemně položí na záda a prsty jí přejede po hrudníku mezi ňadry, než začne s oživovacími pokusy, pak jí zmáčkne několikrát hrudník a dá jí polibek života+

Wenai: +usměje se do polibku, ale nepřestává, když ho ucítí jeho tělo blíž, tak se ho začne letmo dotýkat tělem, prsty mu sklouznou do vlasů a ty začne jemně prohrabovat, vevšech těch dotecích je její nevyslovená a skrývaná touha po něm+

[Syriana Spinnel]

Syr: +bojuje s mořem i s Aeronem, ale prohrává svůj život, z dálky k ní doléhá jen tiché pomalé buch, než uplně utichne a Syr zemře. Tělo jí zvláční, a je lehké, jako pírko ve větru. Syr prochází bránami k sídlu Potopeného boha, usmívá se a prohlíží si tu mořskou krásu. Starosti, trápení, boly i láska jsou zapomenuty, a není už nic, jen touha jít k Němu. Její tělo je jen mrtvou schránkou, která na pokusy o oživení nijak nereaguje, zatím+

Locke: +Jemně ji kousne do spodního rtu a pak ho vsaje do úst a polaská jej jazykem, dlaněmi přejede po pažích v košili a vykasá ji z kalhot, díky jejím dotekům má víc odvahy. Vklouzne svou štíhlou rukou pod oblečení a dlouhými prsty pohladí její kůži+

[Wenai Lafayette]

Aeron: +klekne si nad ni a pravidelně jí stlačuje hrudník a pak jí vdechne život, alespoň se o to snaží a pak znovu a ještě jednou+

Wenai: +nemůže si pomoct a tichounce zasténá, když se jí dotkne, odtrhne se od jeho rtů a rty zamíří na jeho krk, špičkou jazyka ho polaská na kůži, až sjede ke klíční kosti, kde vtiskne polibek, dlaní přejede přes záda v košili z hrubého plátna, až nahmatá konec a vklouzne pod něj a začne vychutnávat jeho svaly doteky kůže na kůži+

[Syriana Spinnel]

Syr: +Už jé témeř u poslední brány, když ji něco nedovolí vstoupit, Syr se otočí, zamračí se, ale to už ji proudy táhnou zpět k pevnině, až je najednou ve svém těle, které leží v černi písku. Dávivě se nadechne a vykašle slanou vodu z plic, v hrudi ji pálí jako tisíc řezajících nožů a je jí tak strašná zima, že necítí palce u nohou. Poněkud vytřeštěně se dívá do Aeronovi tváře a v hlavě jí hučí+

Locke: +Sykavě se nadechne a stiskne jí rameno, jak moc se mu to líbí. Pomalu, knoflík po knoflíku rozepíná vestu, co má Gerryn na sobě a i druhou rukou vklouzne pod košili, pohladí bříško a obě ruce jako dva hadi se jí plazí po těle, dokud obě dvě zaráz nenajdou její ňadra a sevřou je v dlaních. Oba palce najednou obkrouží bradavky a Locke se k Wenai mimoděk víc přitiskne+

[Wenai Lafayette]

Aeron: +přidržuje ji, aby se mu tam nezhroutila a pak jí odhrne vlasy z tváře+ Vrátila ses. +řekne měkce+ Tvrdší a slinější. +usměje se na ni a obejme ji+ Jsi statečná. +zašeptá jí do vlasů a snaží se ji uklidnit, dlouhými pomalými tahy jí hladí záda+

Wenai: +přitiskne se k němu klínem, dlaně jí sjedou po přímce jeho zad až k pasu, chytne cípy košile a sundá mu ji přes hlavu, neodolá a koukne se na jeho tělo a zatají dech+ Pane de Ferro. +zašptá a okouzleně mu hledí do očí+ Jsem unešena. +načež ho začne znovu líbat+

[Syriana Spinnel]

Syr: +v hrdle ji škrábe, srdce jí tluče jak po maratonském běhu+ Tvrdší a silnější +zaskřípe a opře si hlavu o jeho hrudník. Hroty ňader se o něj otře+ Jsem Syriana +řekne hrdě, ale tak nějak to postrádá ten glanc, přece jenom právě se utopila. Ledovýma rukama se dotkne jeho zad a tak nějak ho objímá, neobjímá, každopádně jak nad ní klečí je mu setsakramentsky blízko a drkoce mu zubama na prsou+

Locke: +následuje jejího příkladu a stáhne z ní tu její košili. Na rtech se mu objeví rošťácký úsměv, prsty jí projede žlábkem mezi ňadry a hned na ta místa vtiskne polibky. Uchopí ji za boky a přitiskne si ji ke klínu+ Dechberoucí sere Ventoso +olízne jí bradavku a jemně ji zkousne zubama+

[Wenai Lafayette]

Aeron: +ještě víc ji k sobě přitiskne a snaží se ji zahřát+ To jsi. +usměje se a přejede jí dlaněmi po pažích, aby ji zahřál, skloní k ní hlavu, jednou dlení si ji k sobě zvedne a políbí ji, jako by se jí snažil vrátit teplo a klid+

Wenai: +přitiskne se k němu klínem a obejme ho kolem ramen a zakloní se do zadu, tiše vydechne, oči zavřené a bradavky jí ztvrdnou vzrušením, zakrouží boky, aby zjistila, jestli Lockemu taky něco tvrdne+

Jean: +sleduje svého přítele zpoza plachty a ruka mu sjede do klína, kde uchopí naběhlého ptáka a palcem přejede přes fialovou hlavu žaludu

[Syriana Spinnel]

Syr: +vůbec netuší, že ji nelíbá jako líbat, ale že ji uklidňuje a zahřívá a polibek mu vrátí a jazykem vklouzne do jeho úst, kde je tepleji:). Tiskne se k němu a dlaněmi mu z ramen sjede po zádech+

Locke: +A Locke tvrdne, panstvo, tvrdne! Pánví vyrazí proti ní v jasném gestu, Obejme ji paží kolem pasu, a jak na něm sedí, tak ji strhne pod sebe a tělem ji přišpendlí k dřevěné podlaze, prsty začne rozšněrovávat Gerrynovi kalhoty, nepřestává si rty hrát s bradavkami a pak se rty vrátí přes krk k pootevřeným rtům, ke kterým s toužebně přitiskne+