od Rebecca Altamirano » pát dub 06, 2012 11:54 am
(to mi povídej, je mi z toho docela ouzko:(( )
Hmm, to ano...myslím, že po chvíli tady s Aubreym se budeš modlit, aby tě už konečně zabil. Usměje se mile. Pak pohlédne na J-C. Jistě, Jean-Claude. Usměje se a pak zas obrátí pozornost k Aubreymu, kterému už svítí oči nad povolenou zábavou. Dojde blíž k chlápkovi a zadívá se mu do očí. Ale nene, věř mi, že my nehnijeme...a buď rád, že ne, není to zážitek, za který bys platil. Zašeptá a nehezky se usměje. Víš, ale já se přece jen chci dozvědět víc, než jsi byl ochoten nám svěřit... Zadívá se mu upřeně do očí a v mysli vysloví Legilimens...
Vzápětí už vidí jeho vzpomínky jako na dlani, modlení v nevelkém kostele, desítky bratrů..Vzpomínky jsou poněkud nezřetelné, ale jedna se docela vyostří. Sedí v kanceláři s nějakým mužem, má ostře řezané rysy, v očích chladný, fantický svit, ale je vidět, že v hlavě to má všechno v pořádku, žádný cvok. Prošedivělé vlasy, věk spíš k padesátce.
Přeruší spojení s jeho myslí a spokojeně se usměje. No výborně, jméno sice nemáme, ale to je vlastně jen detail...pokud nás poctí návštěvou tvůj šéfik,poznám ho. Pohladí ho po tváři, ale pak se zatváří štitivě. Teď už je nám vážně k ničemu... Mrkne na Aubreyho, jakože má volnou zábavu:P Hmm, to máš tedy pravdu...kdybys chtěl nějaký..hračky, stačí říct. Něco málo tu u sebe mám. Nabídne mu přátelsky, pak ji ale něco napadne. Vlastně počkej ještě... Přistoupí k chlápkovi a než stačí mrknout, řízne ho do pravé tváře. Setře krev tupou hranou nože a přičichne k ní. Nakonec se jí opatrně dotkne. Dobrý, na tuhle vychytávku ještě nepřišly. Ušklíbne se. Takže pokud je libo fanatickou svačinku... Mávne rukou v pozvánce k večeři a zasměje se.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...