Zákulisí

[Aubrey]

Se mnou?*zatváří se dotčeně* Je vždycky sranda...*ušklíbne se*taková, že někteří z toho ke konci i brečí...když mají čím...*usměje se víc a fanatik začne na zemi cvakat zuby*jo, přímo královsky...*souhlasí a jen si opovržlivě odfrkne jak to tak poslouchá*čím dál líp...*poznamená si, když zjistí, s kým mají tu "čest"*

[Rebecca Altamirano]

No vida, tak se konečně dostáváme k jádru pudla...Tedy spíš k jádru cvoka. Ušklíbne se. Hmm, že? Má tu správnou...životní jiskru. Blýskne jí v očích a labužnicky k obsahu sklenky přivoní, jakoby degustovala nejlepší víno. Hmm, to by mě taky zajímalo... Kolik takových cvoků se tu potuluje... Upře na něj vyčkávavý pohled a znovu se trochu napije.

(omluvuju se, že mi to teď tak trvalo,ale zase se mi nějak ku.ví komp:-/// Tak doufám, že neexne definitivně )

[Lidé Především]

tiskovku, to určitě...*odplivne si a trhne sebou, když zaslechne jméno organizace z JC úst*nikdo, jen já...myslím*dojde mu, že když nevěděl některé info o místní vldáci, klidně toho nemusí vědět víc* ale i kdyby tady byli...*pokrčí rameny na zemi a sykne bolestí, rozkašle se a vyplivne krev* tak se na tom nic nezmění....chybí? jak chybí?*nechápe, pak mu to pomalu dojde* to...vy jste se zbavili Paula?*zařve a vrhne se po JC nebo to aspoň zkusí* za tohle skončíte v pekle!

[Aubrey]

*zatváří se nespokojeně*on mluví..pár kopanců a on je horší než trubadůr...*tváří se nespokojeně, že hračka tak snadno spolupracuje, o to s větším potěšením mu přišlápne kotník zpátky k zemi, když se pokusí vrhnout na JC, v kloubu suše praskne* no to je aspoň zvuk...*zamumle si*

[Jean-Claude]

(ajaj, už zase? nějak se kácí poslední dobou často, ne? )

Oui, majitel si uměl užívat života..*odvětí s úsměvem Beccy a nespokojeně si povzdechne, že další užitečné informace už od špiona nepříchazejí* asi máme příliš malou rybu...*poznamená a ani se nehne, když fanatik vyskočí, jen povytáhne obočí a nakonec ustopí na stranu, aby na něj nespadl a nezamazal mu košili, když mu Aubrey zlomí kotník*

[Rebecca Altamirano]

(no jo, začíná se to fakt nějak sypat...holt už má svůj věk, hlavně základní deska:-// bojím se, že problém je právě tam...)

Nespokojeně se zamračí a koukne na J-C. Jo, tak se mi zdá. Vypadá to, že umějí posílat jen samé žabaře, co mají plnou hubu keců, ale co můžou, to podělají...Že? Koukne s ironickým úšklebkem na fanatika. V pekle? Zvonivě se zasměje. Máš vážně špatné informace... My do pekla nechodíme víš...A víš čím to zřejmě bude? Skrčí se k němu a zadívá se mu zblízka do očí. Protože nemáme tu podstatnou součástku, která tam dolů putuje...víš, co myslím, můj Svatý příteli? Zavrká sladce. A tyhle blbiny si odpusť, nestojí to za to, věř mi. Poradí mu přátelsky. Takže co? Dozvíme se ještě něco užitečného, nebo můžem exkurzi ukončit? Koukne na něj zkoumavě.

[Jean-Claude]

(no, to by byl pruse-švih, kdyby to byla ona...:/)

No, prozatím neposlali nikoho, kdo by nám mohl říct něco přínosného...*nespokojeně se podívá na válejícího se chlapa na podlaze*myslím, že tady jsme skončili...*nakloní se nad něj*Nevyhrožuj peklem, mon ami, to už mám dávno za sebou...otázka zní, jak se bude líbit tobě...*poznamená nevzrušeně a zase se narovná* myslím, že je na čase prohlídku pro našeho hosta..ukončit.*kývne*Postarejte se o něj...*podívá se z Beccy na Aubreyho a ton, jakým tu žádost vysloví nezní vůbec hezky* Jen žádný svinčík, aby se nám nevsákl do beden se zbožím od monsieur Amona. To bych byl nerad.*mávne rukama štítivě* Hezký zbytek večera.*rozloučí se s jejich hostem* Ma belle, stav se za mnou pak v kanceláři.*mrkne ještě na Beccy a je pryč*

[Lidé Především]

*polkne*jste zatraceni...*vydechne, když mu v mozečku sepne, co tím myslela, pak se chvíli snaží vykroutit si hlavu, jak se rozhlíží, co bude* ukončit..zbytek..co? ne...to NE! To přece...pomstí mě! to si vypijete! vy hnjící mrt-*dál se nedostane*

[Aubrey]

*jen mu zasvítí v očích nedočkavým svitem a jen čeká, až JC odejde, chlápka přidusí, aby jim tam neřval*víš..opravdu si občas něco*významně se na něj podívá* vypiju...*a chytí chlapa pod krkem pevněji, aby se mu nezmítal, schválně se ho nesnaží odchytit pohledem, aby byl pěkně při smyslech*ale taky mám určitý kvalitativní standard a netřepím si zuby o každého pobudu...

[Rebecca Altamirano]

(to mi povídej, je mi z toho docela ouzko:(( )

Hmm, to ano...myslím, že po chvíli tady s Aubreym se budeš modlit, aby tě už konečně zabil. Usměje se mile. Pak pohlédne na J-C. Jistě, Jean-Claude. Usměje se a pak zas obrátí pozornost k Aubreymu, kterému už svítí oči nad povolenou zábavou. Dojde blíž k chlápkovi a zadívá se mu do očí. Ale nene, věř mi, že my nehnijeme...a buď rád, že ne, není to zážitek, za který bys platil. Zašeptá a nehezky se usměje. Víš, ale já se přece jen chci dozvědět víc, než jsi byl ochoten nám svěřit... Zadívá se mu upřeně do očí a v mysli vysloví Legilimens...

Vzápětí už vidí jeho vzpomínky jako na dlani, modlení v nevelkém kostele, desítky bratrů..Vzpomínky jsou poněkud nezřetelné, ale jedna se docela vyostří. Sedí v kanceláři s nějakým mužem, má ostře řezané rysy, v očích chladný, fantický svit, ale je vidět, že v hlavě to má všechno v pořádku, žádný cvok. Prošedivělé vlasy, věk spíš k padesátce.

Přeruší spojení s jeho myslí a spokojeně se usměje. No výborně, jméno sice nemáme, ale to je vlastně jen detail...pokud nás poctí návštěvou tvůj šéfik,poznám ho. Pohladí ho po tváři, ale pak se zatváří štitivě. Teď už je nám vážně k ničemu... Mrkne na Aubreyho, jakože má volnou zábavu:P Hmm, to máš tedy pravdu...kdybys chtěl nějaký..hračky, stačí říct. Něco málo tu u sebe mám. Nabídne mu přátelsky, pak ji ale něco napadne. Vlastně počkej ještě... Přistoupí k chlápkovi a než stačí mrknout, řízne ho do pravé tváře. Setře krev tupou hranou nože a přičichne k ní. Nakonec se jí opatrně dotkne. Dobrý, na tuhle vychytávku ještě nepřišly. Ušklíbne se. Takže pokud je libo fanatickou svačinku... Mávne rukou v pozvánce k večeři a zasměje se.