od Syriana Spinnel » sob bře 24, 2012 11:01 pm
Spí tvrdým hlubokým spánkem, klidně oddychuje a její unavené tělo se regeneruje. Zdá se jí o lesu, v němž si jako malá hrávala. Syr běží po zeleném měkém mechu, ale krajina kolem se mění v zasněžený hluboký temný les, ve kterém se neozývají žádné zvuky přírody. Syr se otáčí dokola a u jednoho ze stromů zahlídne smečku vlků. Na nic nečeká a rozběhne se mezi stromy. Slyší hlasité vrčení a vytí, zvuky praskání ztvrdlého sněhu a pak dlouhé táhlé zakňučení, což ji donutí se zastavit a ohlédnout. Vidí jednoho jediného vlka, který bojuje proti všem těm ostatním, kteří na něj doráží a kousají ho do nohou, čumáku a krku. Jeden z nich, velký stříbrný ho kousne tak silně, že mu překousne kost a černý vlk zaˇknučí bolestí. Syriana přestane utíkat a padne na kolena Nééé, ne ne ne ne ne! Gabrieli ne! Běží k vlkovi, ale několik z vlků ji zaženou zpět s vyceněnými tesáky Nééé, prosííím nechte ho. Nééééé né, ne ne! Syr kříčí nahlas ze spánku a zmítá se na posteli
Nil mortifii sine lucre
HERE WE STAND