Mariusova ložnice

[Angel]

+Tma pro něho není problém, naopak mu zdejší prostředí přijde přirozenější než to venku za dveřmi. Magii ho lehce zasvědí na kůži, když projde dveřmi a ustoupí stranou, aby mohla vejít i Buffy. V nose ho píchá pach krve, kterou asi někdo rozlil a upíří pach, který mu tak hrozně moc chyběl, až ho teď z toho píchá v hrdle smutkem. Nepromluví, en čeká na Spikeovu reakci.+

[Buffy]

Potichu vejde za nimi a zůstane stát u dveří. Rozhlédne se po pokoji, až nakonec pohledem spočine na hromádce dek, pod kterou tuší Spika. To, že se takhle schovává před světem jí k němu nepasuje tolik, až se jí z toho sevře hrdlo. Udělá tři malé kroky směrem k němu a nakonec se zastaví vedle Angela. Spiku? Hlesne tak tiše, že to může opravdu slyšet jen upír.

[Spike]

+Nejdřív se ozve začichání, docela hlasité, protože si uvědomuje že v pokoji není jenom Neferet a pak vyleze zpod dek. Sleduje Angela a Buffy kteří stojí u dveří, ale nepohne se jejich směrem. Něco mu, stejně jako u Neferet, říká že ty dva zná, velice dobře zná, ale nedokáže si přesně uvědomit jak je zná. Pohlédne dlouze na Buffy, sleduje její tvář jakoby si chtěla něco vybavit, což se taky stane. Je to nepříjemné, prudká vlna vzpomínek. Na její pěsti na svém obličeji, na její tělo v jeho náruči a na něj samotného, jak se rozpadá v prach. Zakňourá a přitiskne si ruce ke spánkům, které stiskne, jakoby se ty vzpomínky snažil vytlačit ven z hlavy+

[Neferet]

+narovná se, když se začne Spike projevovat a vylézat ven zpod dek. usměje se na něj a odloží věci na stoleček, aby do misky nalila krev. bezděky těká pohledem z těch dvou na Spikea a zpět doufajíc, že se mu nepřitíží. mírně se zamračí, když se zdá že ho nejvíce zaujala Buffy, ale nechá ho. trhne sebou, když najednou zakňourá, na tváři se jí mihne úlek a strach, než zmizí, když těkne pohledem mezi ním a Buffy+ Spikeu? +osloví ho měkce a opatrně se posadí vedle něj, aby ho nevylekala+ To je dobré. Bude to dobré. +zabrouká tiše snažíc se ho uklidnit. natáhne ruku, aby se ho dotkla, ale zastaví se těsně nad jeho kůží. nechce ho vylekat, chce mu pomoct, ale neví jak+

[Angel]

+Sleduje jak Spikea zaujala Buffy. Ani se tomu nediví, vzhledem k tomu, kolik důležitých věcí v jeho životě je s ní spjatých. Protože se kvůli ní vrátil do Sunnydalle dostal čip, zamiloval se do ní, popřel svou upíři podstatu a šal si najít duši. Proto, aby nemusel zemřít ona, sám sebe obětoval. Navíc, to co dělá si pamatuje z vlastní zkušenosti+ Nech ho být +řekne k Neferet+ On si vzpomíná, tak... Bude to dobré +to je částečně míněné i na Spikea+

[Buffy]

Ztěžka polkne, když ji Spike evidentně pozná a nejspíš se mu vybaví spousta vzpomínek na minulost. Tiše doufá, že ty hezké převáží. Spikeu... To nic není... Všechno je v pořádku. Tady jsi v bezpečí a nikdo ti neublíží. Tiše k němu promlouvá, ale neudělá další krok k němu. Jen se snaží ho hlasem co nejvíce postrčit k příjemným vzpomínkám. Už nikdy. Slibuju. Hlesne tiše a přece jen udělá jeden krok k posteli. Klesne k zemi a posadí se před ní, aby měla tvář ve stejné výšce s jeho, ale zároveň mimo přímý dosah.

[Spike]

+Sundá ruce z tváře, obejme si vlastní tělo a těká pohledem mezi obličeji žen které se k němu sklání. Na upíra stojícího u dveří se nedívá, vlastně mu nevěnuje žádnou pozornost, jakoby tam nebyl. Natáhne ruku k Neferetině tváři, dotkne se jí a mezi obočím se mu udělá vráska+ Neferet a +ruku přesune k Buffyině tváři+ Buffy +má hlavě neskutečný maglajz ale už spojuje jména s tvářemi a ví co pro něho kdo znamená. Ony dvě jsou důležité+

[Neferet]

+stočí pohled k Angelovi a zamračí se na něj. nelíbí se jí, že jí chce říkat co má dělat, ale vzápětí se uklidní, potřepe nad tím hlavou a stáhne ruku od Spikea, doufajíc, že Angel ví co dělá, i když se jí to dvakrát nezamlouvá. stejně tak se jí nezamlouvá, že se do toho Buffy plete. tak nějak nepochybuje o tom, že to myslí dobře, ale chce se na ní obořit. sice jí chvilku trvá, než najde výmluvu, už jen proto že její přítomnost pomohla Spikeovi si vzpomenout. což se jí taky nezamlouvá, to že na něj má takový vliv, ale nakonec si něco najde a stočí k ní pohled, aby jí mohla sprdnout, když zaznamená pohyb. stočí pozornost ke Spikeovi sleduje ho s mírně rozšířenýma očima, který vypadají proti bledému obličeji neskutečně velké a hnědé. trošku překvapeně zamrká, když jí položí dlaň na tvář a bezděky přivře oči. má dojem, že jí srdce přestalo na chvíli bít, když jí řekne jménem ani jí nevadí, že Buffy poznal také+ Ano, lásko... +zašeptá než jemně přikývne a stočí pohled k Angelovi. oči jí září nadšením, láskou a štěstím z toho, že jí poznal. že si skutečně začíná vzpomínat+ Vzpomíná si. +oznámí mu tiše a velice důležitě a šťastně něco co je víc jak zřejmé. má takovou radost a přímo září štěstím, které chce předat i druhému upírovi+

[Buffy]

Rty jí zvlní šťastný úsměv a musí několikrát rychle zamrkat, aby zahnala slzy, které se jí tlačí do očí a doufá, že si toho nikdo nevšiml. I jí se v hlavě honí spousta vzpomínek na dobu, kdy ho milovala. A jak sama v hloubi duše ví, nikdy ho docela milovat nepřestala. Ano...jsem to já, Spikeu. Souhlasí tiše, se slabým úsměvem na rtech.

[Angel]

+Na něho druhý upír intenzivně nereaguje a on se tomu ani nediví. Něco takového, že by ho mladší muž miloval, si nikdy nenalhával. Jejich vztah není postavený na hlubokých citech. Přesto je to podivně skličující že jeho zřejmě nepoznal, nebo pokud ano, tak ho nechce kontaktovat. Zároveň je i rád+ Jo, vidím +přikývne. Připadá si tu jako páté kolo u vozu, tak se stáhne víc do kouta, složí ruce na hrudi a nasadí nepřístupný výraz, kterým obvykle zakrývá uraženost+