Romania - Bucuresti

[Gabriel]

Kriticky se rozhlédne, ale když se Syr tváří spokojeně, vezme pokoj na milost taky. Jsem rád, že se ti líbí. Usměje se. Jasně, hned to bude. Telefonem zavolá dolů na recepci a než se Syr vysprchuje, je jídlo tam. Může tam najít všechno, co má ráda. Prosím tě nech toho omlouvání a nejdřív se najez. Potom budem řešit to ostatní. Koukne na ni přísně, ale s určitou něhou v očích. Jak tam sedí na té posteli, vypadá jak ztracené kotě. A ještě zmoklé:) Přišoupne jí vozík s jídelm k posteli, aby nemusela vztávat a sám si sedne ke stolu kousek dál, aby měla na jídlo klid.

[Syriana Spinnel]

+Poslechne jeho příkazu, i když se jí moc nelíbí, jak lehce se jím nechá k čemukoliv přemluvit+ U bohů já jsem snad nejdela celé věky. +naloží si steak, celý ho pomaže tatarkou, a zakusuje to okurkou, když ho spořádá celý zdlachmí čokoládový pohár a pustí se do něj. Když zvládne i ten, spokojeně si oddychne, Opře se na polštář, pokrčí jednu nohu v koleni a přeloží si ji přes druhou nataženou. Zapálí si cigaretu, je jí celkem jedno jestli se to smí nebo ne, když má takové konexe:)+ Naučíš mě řídit auto, prosím? +je docela jasný, že k tomu co chce dělat, to bude muset umět+

[Gabriel]

S nepatrným úsměvem pozoruje, jak jí chutná. Když zkončí a vznese první prosbu, pozvedne obočí. Jasně, že naučím, jen nevím, proč jsem si myslel, že to umíš. Myslím ale, že bude stačit, když začneme až zítra. Musíš si odpočinout, vypadáš vyčerpaně. Starostlivě se na ni zadívá. Zítra ráno pro tebe přijedu ve vhodném autíčku. Nemyslím, že by bylo rozumné, učit tě řídit ve ferrari. Ušklíbne se pobaveně.

[Syriana Spinnel]

No, možná sis to myslel proto, že umím jezdit na motorce +zakření se na něj, ale už fakt unaveně.+ Náhodou učit se jezdit ve ferrari by bylo tak stylové! +Culí se.+ Ale tak máš pravdu jako skoro vždy, něco míň rychlého by pro začátek asi bylo vhodnější. Ale nenabourala jsem ti nějaké plány nebo tak něco? +Zajímá se starostlive a zívne přitom jak lvíče.+ Tak jo, vzdávám se a jdu do peřin. Ale ráno mě vzbud i kdybych spala jak mimino jasný? +Koukne na něj přísně.+ A vyptej si taky klíč kdybych náhodou byla ve sprše tak ať nestojíš na chodbě. +Přejde k němu a líbne ho na čelo+, tak ráno vlku. A děkuju +dodá po chvilce+

[Gabriel]

Možná až budeš mít pár lekcí za sebou... V rámci zcitlivění řízení to bude jako dělaný. Pousměje se. Ovšem, že ne, nejsem zas tak zaneprázdněný, abych si nemohl udělat čas na...kamarádku. Usměje se na ni, když k němu přijde. Slabě ji pohladí po tváři a vstane. Budu se těšit, Čarodějko. Otevře dveře a ještě se otočí. Dobrou noc. Usměje se, zavře za sebou a po chvíli už může slyšet jen dunění motoru odjíždějícího ferrari.

[Syriana Spinnel]

To je fan, tak to ber jako takovou dovolenou +culí se a jak se vytratí, zavře za ním dveře, zaleze si do pelíšku, zapálí si a z posledních sil zavolá do hotelu a chvilku se vykecává s Björnem. Pak už se jí oči zavírají samy a ona se ponoří do snů, ve kterých se střídají Viktorova, Gabrielova, Björnova a Dariova tvář jako sled šílených událostí, jeden obličej se rozmazává v druhý, aby nakonec z něj zbyl ten Dariusův, který se na ni šklebí tím svým pekelným úsměvem a v uších slyší jeho smích, jako tříštící se led.+

[Syriana Spinnel]

+Probudí se se srdcem bušícím jí do hrudi a celý politá studeným potem. Skrze závěsy sem prosvítá temné ránní svítání a Syr si připadá ještě víc unavená, než toho večera. Naštvana sama na sebe zavrčí a jde do koupelny, kde si čistí zuby skoro půl hodiny, je to takový její očistný rituál, hodí na sebe tepláky a huňatou mikinu, na zápěstí si dá pro jistotu nože, stáhne si vlasy do vysokého culíku, kapucu na hlavu a po zadním schodišti se vytratí z hotelu a rozběhne se po ulici směrem k parku. Když uběhne asi dva kilásky tak se zastaví na lavičce+ Kur-va, musím přestat tak hulit +popadá dech a protahuje si při tom svoje tělíčko strečinkem. Pak se rozběhne zase dál a zdá se, že s dalším a dalším metrem je to pro ni snažší. Do hotelu doběhne, až když je venku světlo, ale ani intenzivním mučením svého těla nevyhnala z hlavy vtíravý pocit. Vzpomene si na Dariovu tvář ve snu a oklepe se. Schody vybíhá po dvou. V pokoji vypije šťávu z čerstvých pomerančů a místo toho, aby se šetřila, začne dělat sklapovačky jak šílená+

[Gabriel]

Tiše vejde dovnitř, aniž by ho slyšela a chvilku ji s úsměvem pozoruje. To je nějaký nový druh mučení? Otáže se zvědavě a v očích mu pobaveně jiskří. Jak ses vyspala, Čarodějko? Usměje se, přejde k ní a pomůže jí vstát. Připravená na své auto-zasvěcení? Cuknou mu koutky. Venku stojí tvůj nový parťák... Ukáže z okna, kde stojí zaparkovaný autíčko. Snad si budete rozumět. Mrkne na ni.

[Syriana Spinnel]

+Bolí ji každičký sval na břichu a zádech, ještě si říká, ještě jeden, už jenom jeden, ale je přerušena+ Víš tohle tvé tiché zjevování mě vážně občas děsí... +na tváři má ale úsměv a chytne se ho za nabízenou ruku+ Díky za optání ale spaní bylo... +vzpomene si na ten hnusný pocit a skoro jako by slyšela třeskot ledu a smích+ no nic moc... +zhrne to nakonec+ No mučení, kdo by řekl že jsem masochista +kření se+ ale znáš to, kdo běhat s vlkem.... +culí se a přejde k oknu, podívá se ven, pak na Gabriela, pak zase ven a nakonec zase na Garbiela+ Chápu to dobře, že... že jsi mi koupil auto? +zeptá se překvapeně a je z toho trochu vykulená+ To přece nemůžu přijmout... +očima zase sjede ke lvíčkovi na parkovišti a už na první pohled se do něj zamilovala+

[Gabriel]

Nic moc? Špatný sny? Zadívá se na ni pátravě. No jo, jasně, musíš trénovat, abys mi stačila. Zasměje se. Spokojeně pozoruje její překvapení a i to odmítnutí čekal, tak se na ni jen přísně zamračí. Nemůžeš. Kývne souhlasně. Ty totiž musíš. Dodá po chvilce a usměje se. Takže šup šup, jdeme trénovat. Popožene ji s úsměvem, aby neměla čas řešit morální dilemata s přijímáním dárků.