Pokoj č.12

[Richard Prewett]

+Vesele se zasměje, načež ho opět rozbolí hlava.+ Ksakru! Asi bych si měl vzít nějaké prášky. +přitlačí si studenou plechovku coly na čelo.+ Alkohol je fajn na chvilkové zapomínání, ale ta bolest pak... +Usměje se, když se i Wenai usmívá.+ Takže ta černovláska, co máte v kapele? +vyzvídá.+ Musím se přiznat, že mě trochu překvapilo, když jsem vás viděl. Myslel jsem, že se ti líbí muži. +řekne, no nemyslí to nijak zle, spíš ho to opravdu zajímá.+ I ta změna stylu... +sjede ji pohledem od hlavy k patě a pokroutí hlavou.+ Když jsem odjížděl, učila ses hrát na kytaru a najednou jsi slavná. Z princezny nám tuším vyrostla královna. +culí se a říká to pomalu s hrdostí v hlase, jakoby to byla jeho zásluha.+ Ty jsi mi také chyběla, princezno. +usměje se a je na něm vidět, že to myslí vážně.+ Víš co? Co kdybychom jsme si zašli dolů na kávu a já ti manželství vylíčím tak, že se nikdy nebudeš chtít vdávat? +mrkne na ni. I když se ale tváří vesele, v jeho hlase je poznat malý odstínek trpkosti, jak mluví o manželství.+

[Wenai Lafayette]

Jo, to je přesně ona, jmenuje se Kim a tak nějak... mě přiměla porušit jednu mou zásadu a to nikdy s nikým nechodit. Vydírala mě. +řekne, jako by to myslela vážně+ No jo a to je moje kapela. +nadme se pýchou+ A já jsem královna všech cvoků. +zasměje se+ Jo jasně, kafe bych si dala, taky jsem to včera trochu.... +pohladí si žaludek+ Půjdeš v tomhle? +koukne na jeho boxerky+

[Richard Prewett]

Opravdu? +pokroutí nesouhlasně hlavou.+ Takhle podle by ses vydírat neměla nechat. +řekne naoko vážně, ale koutkem mu cuká, protože jí to asi moc nevěří, no pokračuje.+ Já bych se rozhodně... +najednou se zarazí.+ ...no jo, já mám taky co říkat.+ povzdechne si.+ Hm? +nechápavé na ni koukne, pak koukne na své boxerky a při představě, že by si to do hotelové restaurace opravdu namířil takhle se musí rošťácky uculit jako malý kluk, který má za lubem nějakou čertovinu.+ Takhle jsem do společnosti už dávno nešel. Že bych si to předci jenom zkusil? I když myslím, že by mě ten váš recepční velice rád nechal vykopnout. +ztiší hlas, nakloní se k jejímu uchu a řekne.+ Myslím, že mě nemá rád.+ tváří se při tom, jakoby jí říkal bůhví jaké tajemství.+ pak se trochu nejistě postaví, ale ustojí to. Z postele si vezme rifle, oblíkne je a pak si přes hlavu natáhne triko s krátkým rukávem.+ Smím prosit, princezno? +nabídne jí rámě jako pravý gentleman.+

[Wenai Lafayette]

Ale mohl bys. +zasměje se+ On by tě nevykopnul, kdyby jsi šel se mnou. Má z královny cvoků strach. Já ho poučím, yb byl k tobě milejší. +mrkne na něj a chytne se ho za ruku+ Je mi potěšením, sladký princi. Půjdeme? +vykročí s ním ke dveřím+ Tak už začni vyprávět, já hořím zvědavostí.

[Richard Prewett]

To asi ne, ale možná by si na mě pak počkal. +ušklíbne se lišácky, jakoby to právě chtěl.+ Jistě, královno, jak si jen budeš přát, protože já jsem tím největším cvokem, tudíž tvým nejpoddanějším, nejoddanějším poddaným. +řekne slavnostně, culí se u toho, vystrouhal by jí i poklonu, kdyby se nebál, že u toho skončí na zemi. Ale místo toho jí jemně, ale citelně sevře ruku o něco víc a jeho úsměv se trochu změní, jakoby vzpomínka na staré časy, ale během chvilky je to zas pryč. Otevře jim dveře a vykročí s ní po chodbě.+ Pořád jsi tak nedočkavá... +zasměje se.+ Tak... +zmáčkne tlačítko na výtahu.+ Když jsem odsud odjel, ještě jsem se chvíli coural po světě, no nakonec jsem se musel vrátit domů. +jeho úsměv pohasne.+ Víš jak jsem ti kdysi říkal o té mé potenciální snoubence, kterou jsem... ehm... poctil výplachem žaludku? +podívá se na ni, jestli si to pamatuje.+

[Wenai Lafayette]

Ok. +jde s ním do jeho pokoje+ Tak do sprchy, krasavče. +mrkne na něj+ Co? +vytřeští oči, když se zeptá a pak se začne smát+ Ty si nedáš pokoj, co? Ty to prostě budeš zkoušet tak dlouho, dokud neřeknu jo a pak nás oba moje holka zabije. +sekne sebou na sedačku a zapálí si cigáro a mávne na něj, ať jde do sprchy+

[Richard Prewett]

+Musí se zasmát a při tom se pořád tak rošťácky uculuje.+ Ty mi nedopřeješ ani to potěšení to zkoušet. +zavrtí hlavou, no pořád se usmívá.+ Jo, jo...už jdu. +řekne nakonec a zapadne do koupelny, kde je asi deset minut. Po těch deseti minutách odsaď vyjde jenom v krátkém ručníku kolem pasu a je i čerstvě oholený.+ Promiň. +řekne, když přejede pokojem kolem gauče, na kterém Wenai sedí a zamíří do skříně pro věci.+ Tohle není žádná provokace, jen jsem si říkal, že kdybych šel do toho kina nahý, asi bys s tím nesouhlasila. +usměje se na ni s nějakým tím oblečením v náručí a opět zapadne do koupelny.+

[Wenai Lafayette]

+vzhlédne od časopisu, co četla, když byl ve sprše a pískne na něj, takovým tím provokativním způsobem+ Co? Já? +zazubí se+ Ty děláš, jako kdyby jsi mě neznal, Richarde. Aspoň by byla sranda.+uculí se na něj a sleduje ho celou cestu, dokud zase nezapadne v koupelně+

[Richard Prewett]

+Vyleze z koupelny skáčíc na jedné noze a na druhou si natahuje ponožku.+ No to záleží od situace. Za jiných okolností možná, ale teď, když jsem se tě neúspěšně pokusil svést bychom se na tom asi ani jeden moc nebavili. +podotkne s úsměvem.+ Víš co? Rád bych poznal tu tvou přítelkyni. +řekne, když si navlíkne i druhou ponožku a nazuje boty,+

[Wenai Lafayette]

No to víš. +usměje se na něj a vstane+ Musíš se víc snažit, mladíče. +vydá se ke dveřím a cestou se k němu otočí+ Tak co, můžeme? +pak se na něj podezřívavě koukne+ Proč ji chceš poznat? Že ty ji chceš ukecat do trojky? +zabodne mu ukazováček doprostřed hrudi a koukne mu zblízka do očí, jako by ho chtěla odhalit+