Pokoj č.8

[Wenai Lafayette]

+sedí na gauči a hraje nějaký videohry a cpe se u toho brambůrkama+ No? Dále! +křikne a hraje dál+

[Kim Jasper]

+Otevře dveře a i když má náladu pod psa, jak uvidí Wenai musí se uculit.+ Nazdar kočko. +řekne a vejde dovnitř.+

[Wenai Lafayette]

Počky, počky... ááá tak. +ještě někoho zastřelí a vypne hru, pak se zvedne, přijde k ní a obejme ji+ Ahoj! +usměje se na ni+ Tak co? Zpátky z výletu?

[Kim Jasper]

+Jak k ní Wenai dojde, všimne si její rozmláceného obličeje. Mimovolně trochu ucouvne a vytřeští na ni oči.+ Co se ti stalo? +prstama jí jemně přejede po nosu a tváří se velice vážně.+

[Wenai Lafayette]

+spustí ruce a olízne si rty+ Já jsem se vybourala v autě, nějak jsem to neubrzdila a skončila jsem v jednom patníku. Minicooper má pomačkanej nos a nějak nemůžu sehnat automechanika, asi má dovolenou. +pokrčí rameny+

[Kim Jasper]

+Chvíli tak nějak na ni jen zírá, no pak se vzpamatuje.+ A si v pořádku? +chytne ji obličej opatrně do obou rukou a otáčí jej ze strany na stranu, aby si prohlídla ty modřiny co má.+ Bolí tě to moc? +palcem přejede jemně po jedné z nich.+

[Wenai Lafayette]

+zase ji obejme+ Nebolí. +natáhne se k ní a dá jí pusu+ A kde jsi vůbec byla. Teda, ne že bych chtěla vyzvídat, ale jsem poněkud zvědavá. +culí se+

[Kim Jasper]

+Konečně ji taky obejme, ale pořád velice opatrně, aby jí náhodou víc neublížila. Polibek jí opětuje a přidá k němu ještě jeden, na modřinu na její tváři. Pak se s malým úsměv na rtech odtáhne, ale jenom tak, aby jí viděla do očí a v těch jejich se mihne záblesk vzteku a úsměv zmizí. Pokroutí hlavou.+ V podstatě to není nějak zvlášť velký tajemství. Jeden kámo-... tedy, známý, se dostal do lochu, tak jsem ho odsaď byla tahat. Žádná slast. +dodá naštvaně.+ A ten kretén na mě pak ještě začal řvát, co mi to tolik trvalo. +párkrát se nadechne, aby se opět uklidnila, protože když si na to vzpomene, pořád jí pěkně stoupá tlak.+ Nechceš skočit na café? Opravdu bych si jedno dala. +koukne na ni téměř zoufale.+

[Wenai Lafayette]

Aha. +pokýve hlavou, jako, že ji chápe+ To je teda pěknej debil. +vezme si žebradlo a vyjde z pokoje+ Jasně, na kafe klidně. Kam půjdem? +usměje se na ni+

[Kim Jasper]

+Pokrčí rameny.+ Aspoň mu už nic nedlužím. +Otevře jí dveře, aby to nemusela dělat tou zraněnou rukou, kterou si teď všimla.+ Kde je to nejblíž? Třeba i sem do hotelu. +koukne na ni, když zavře dveře jestli souhlasí.+