Mariusova ložnice

[Neferet]

+trpělivě sedí a dál mluví, věštinou opakuje to, že je v bezpečí a že se o něj postarají, že všechno bude v pořádku, i jí to vlastně trochu uklidňuje. sleduje ho jak začne zkoumat sám sebe+ To bylo očividně tvoje oko. +okomentuje dloubnutí do oka, napne se, aby mu zabránila si dloubnout do druhého či do toho samého, jen tak pro jistotu+ No zapomněli jsme tě oholit a ostříhat. +řekne omluvně+ Ale i mě napadlo, že by tě to mohlo vyděsit, kdybys nepoznal sám sebe. +mele nesmysli, ale hlavně, že mluv a trpělivě sedí a vyčkává+ Nechceš ubrousek na otření? +nabídne i když ví že jí neodpoví+

[Spike]

+Nejvíc ho zaujmou vlasy a vlastně vousy taky. Vůbec se mu to nelíbí. Začne pofňukávat a za obojí se dost intenzivně tahá, tak moc ze si vytrhne několik velkých chuchvalců jak z brady tak z hlavy. Když byl ještě normální přes veškerou jeho nepořádnost si na svůj vzhled potrpěl. Nikdy ho nemohl člověk vidět bez učesaných vlasů nebo naopak odrostlé barvy. Skutečné strniště taky nikdy neměla+

[Neferet]

Spikeu! +napomene ho, když se začne tahat za vlasy i vousy+ Ššššš... +uchopí ho jemně za zápěstí+ Ostříháme to, slibuju... +jemně ho chce donutit, aby se pustil+ Ale tohle nesmíš dělat.... rozumíš... +sice ví, že nerozumí, ale snažit se musí+ Tak se pusť ano? +přisune se k němu kousek blíž, až mu zavadí o ruku vlasy a hořečně přemýšlí, jak ho ostříhat a oholit, anižby mu ublížila+

[Spike]

+Lekne se když se ho Neferet dotkne, takže uskočí kousek stranou a přitáhne si zase nohy k tělu. Hledí na ni očima vyděšeného, slepého zvířete, co nemůže vidět útočníka. Skulí se na bok, dál se objímá, oči pevně zavře a začne něco broukat+

[Neferet]

Klid, klid....šššš... +odtáhne se od něj dál+ Nechci ti ublížit. +opakuje a opře se nedaleko o stěnu, sledujíc ho ustaranýma smutnýma očima. poslouchá ho, když si uvědomí, že se melodie, kterou si brouká opakuje, zaposlouchá se až si opře hlavu o stěnu a po chvíli začne broukat s ním+

[Spike]

+Otevře oči, sice ji nevidí, ale kouká jenim směrem. Je potichu, poslouchá ji. Pak se zvedne na všechny čtyři, doleze k ní a skoro jí vleze na klín. Úplně sám a bezestrachu. Zavrtá si jí hlavu do břicha+ Máma +zamumlá docela zřetelně. Asi si Neferet spletl z vlastní matkou+

[Neferet]

+překvapeně ho sleduje, jak se k ní přesune a přitulí se k ní, bez jakéhokoliv strachu. hlasitě zapoliká, když ho slyší mumlat+ Ne... ne... já... nejsem... já jsem Neferet... +skoro se zakoktá, ale nakonec si povzdechne, když to tak vezme, tak je to pořád lepší, než kdyby se jí bál+ Spikeu. +povzdechne si opět a jemně ho pohladí po vlasech a začne opět broukat, zdá se, že ho to uklidňuje, začne se mu probírat vousy a přemýšlí jak mu je oholit a jestli by se nechal+

[Spike]

+Nechává se od ní poklidně hladit, probírat vousy a vlasy, prostě se zdá že se uklidnil a přestal se jí bát. On byl vždycky statečný kluk. Zavře si oči, schoulený jí částečně na klíně, a celí znehybní, jakoby umřel. Dokonce ani nedýchá, prostě jen leží. Možná spí+

[Neferet]

+brouká a sleduje ho s něžným výrazem na tváři, je ráda, že se jí zdá se nebojí, dokonce to vypadá, že spí. přesune se a vtáhne si ho do náručí, opatrně se s ním zvedne a přenese ho na postel, kde ho opatrně uloží. stále brouká, pořád jednu a tu samou melodii, brouká i když od něj odchází do přilehlé koupelny, kde si vezme břitvu a do misky nalije vodu, potom popadne pěnu na holení a s broukáním se vrací zpět, věci odloží na stolek a vleze si k němu do postele, aby si ho přitáhla na hrud, vedle sebe na postel položí misku a břitvu, doufá, že se toho moc nelekne, když si na ruku nastříká trochu pěny a nanese mu jí na tvář. potom se chopí břitvy a začne ho pomalu a opatrně holit, dává si dobrý pozor, aby ho nepořezala+

[Spike]

+ve slutečnosti nespí, jen nechce nic dělat, ani se hýbat. Jak se ho dotýká bžitva pootevře rty a začne rychle dýchat. Má s toho trochu strach, ubližovali mu i ostrými kovovími věcmi, ale i tak se nehýbe a ni nebrání. Dokonce už ani neutíká. Pamatuje si dost na to, aby pochopil že ho Neferet holí na tvářích a to je to co chce+