Soukromé pokoje J-C

[Jean-Claude]

*opětuje mu pohled aniž by hnul brvou na pohovce* jen aby ti tu manikůru nechtěla ukázat v praxi...*poznamená s úsměvem, jak ji vidí koutkem oka se nespokojeně tvářit* anténka?*zašilhá na drobounké háčky*

[Manori]

*přimhouří oči, když se patřičný efekt nedostaví* jo..manikůru...chm...obávám, se, že takový ostrý předmět bys pod nehty nechtěl...*pootočí drobnou hlavicí dýky a úzké kulaté ostří se rozskočí na tři samostatné bodce..drobné háčky, které je držely pohromadě trčí z každého ven jako zahnutý žraločí zub, s podobnou vlastností - v těle by se každé ostří zachytlo a nechtělo vytáhnout, leda s přilehlým kusem masa*

[Asher]

Posadí se na pohovoce a natáhne se blíž, aby na tu věcičku líp viděl. No vida... beru zpět své předchozí poznámky. S tímhle bych se ani já nechtěl seznámit nijak intimně. Poznamená s respektem. Zdá se, že naše lištička je pořádně smrtící. Mrkne na ni zčásti pobaveně, ale z části ji začíná vnímat v trochu jiném světle. Co myslíš, mon ami? Podívá se na J-C. Neměli bysme se jí začít bát? Nepatrně mu cuknou koutky.

[Jean-Claude]

Hm...říkám, že podceňovat čaroděje se nevyplácí...*zvedne se z pohovky a přejde si k nim* obzvlášť...*sedne si na kraj konferenčního stolku a vezme ji z rukou naježenou dýku* když se ohání nazuřenými předměty...*zase ji složí a vrátí ji do vlasů, kriticky se na ni podívá, poupraví nějaký pramen a pak se teprv zatváří spokojeně*

[Manori]

Hm, to opravdu nechtěl...v případě potřeby se ostří dá otrávit...*zamrká vesele, načež jí dýku zabaví J-C*chmch...no, to nevyplácí *zašilhá mu na ruku kterou ji vrací dýku na místo*obzvlášť, pokud jsou to bystrozorští...*pousměje se* není nás mnoho a nevysedáváme jen za stolem plným papírů...*zamyslí se a dodá*no, né dobrovolně...*poopraví se*