od Kim Jasper » ned kvě 08, 2011 10:13 pm
+Jak jí Wenai pohladí po ruce, ztuhne, úsměv jí z tváře vymizí, jakoby najednou hned nevěděla, co dělat. Srdce se jí v okamžiku hlasitě rozbuší, no neucukne, ani když se Wenainy rty otřou o ty její. Vzpomene si, že přestala dýchat, nadechne se a současně z ní spadne i to napětí a ona se konečně vzpamatuje. Než by jí však její polibek mohla oplatit, Wenai se najednou zvedne, až má strach, že sebou praští o zem a začne couvat.+ Wenai, počkej. +postaví se, no Wenai je už z pokoje pryč. I tak vyjde ven, že se pokusí ji dohnat a najednou ji tam uvidí. Tiše k ní podejde, položí jí jemně ruku na rameno a otočí si ji k sobě.+ To nejseš. +šeptne tiše.+