Knihovna

[Spike]

+Znechuceně se na Mariuse zaškaredí+ Hele plešoune mě nemusíšříkat co dělat a co nedělat s knihama +odfrkne si. Nikdo ho nebude poučovat, on je dost chytrý sám odsebe. Jestli si Marius myslí že si může klidně číst a přitom nekomunikovat se Spikem, tak se mílí. Mladý upír se zvedne azačne se courat po knihovně. Vytahuje různé tytuli, nakukuje do knih a zase je vrací+ Takže co ty seš vlastně zač? Určitě si upír, ale ne takovej jako já +dojde ke křeslu, opře se o jeho opěradlo a začne se na něm tak nějak houpat+ Co tam píšou? Je tam něco o lítajícím nábutku nebo škrtících košilích? +vyzvídá jako malé détě+

[Marius]

+jen nad ním zvedne obočí, jasně říkajíc, že mu nevěří ani slovo+ Jsem Neferetin strážce. +řekne prostě, ale v tom jednoduchém slovu "strážce" zazní větší smysl, než jen to že je bodygard+ Ne, rozhodně nejsem jako ty. +zvedne k němu oči od řádků+ Jsem Rigén, ale pochybuju, že ti to něco řekne. +pokrčí nad tím rameny i když znělo docela hrdě, když upřesnil kdo je+ V podstatě, jo... +zamračí se na svitek, který zrovna drží v rukách+ Většina těch záznamá je v podstatě o jedný tý samý paranolmální síle. +kupodivu mu i odpoví+ A ty si vůbec kdo? +zeptá se jakoby nic a není zřejmé jestli ho to skutečně zajímá+

[Spike]

Heh? +zeptá se neurčitě na to co říkal že je. Dál se prohrabuje v knihách+ Fakt? +obrátí se k němu s knihou v ruce+ o jaký? +zajímá se. Nad jeho dotazem se zářiě usměje+ Já jsem William Krvaví, jeden s nejobávanějších upírů poslednich pěti století. Zabil sem dvě přemožitelky a hromadu lovců upírů +chlubí se+

[Marius]

+protočí oči nad jeho vyjadřovacíma schopnostma+ Co ti Neferet řekla o našem světě? O tom co je? +zajímá se, i když mu je jasné, že mu neřekla zhola nic+ Poltrgaist. +přeloží název z jedný knihy+ Říká ti to něco? +zvedne k němu pohled. poslouchá jeho představení a zvedne lehce obočí+ Tak to už vůbec nechápu, co na tobě vidí. +zakroutí nad tím hlavou, skutečně nechápe co jeho Neferet tak změnilo, že tady trpí dva upíry z nichž minimálně jeden je výkonej zabiják, ale když se tak nad tím zamyslí, on sám taky nemá zrovna čistý štít+

[Spike]

+pokračí rameny, dělá že ho to vlastně ani nezajímá+ Nic moc. Nemluví o tom co je a já se neptám. Stejně to nemá cenu, když ti něco ženská nechce říct, tak to neřekne ani kdyby si ji natahoval na skřipec. Fakt. Skoušel jsem to +ušklíbne se při vzpomínce na Drusillu+ Zato když to vědět nechceš, tak ti to poví hned několikrát +přijde k němu blíž a nakloní se mu přes rameno aby taky viděl do knížky, třeba je tam nějaká ilustrace+ To je mentální otisk nějaký týraný ženský nebo děcka +není hloupej aby to nevěděl+ Hele ale jako mi Neferet netýráme! +brání se předem+ Nikdy jsme jí neudělali nic, co by nechtěla. Naopak, staráme se o ni. Vždyť víš že nedokáže přejít po rovný ploše anižby spadla.

[Marius]

+zvedne k němu opět oči a změří si ho pohledem+ I když nechci, musim s tebou souhlasit. +řekne nakonec a opět se zahledí do knihy+ Kdybyste jí týrali, dávno by s vámi nebyla. +mávne nad tím pomyslně rukou, ale tahle možnost, že jí ubližují ho drásá, musí si s ní promluvit a to co nejdřív+ Ano, někdy má svý dny. +usměje se a za tím úsměvem se skrývá víc, než jen přátelské pochopení+ Ale z nějakého důvodu je přesvědčená, že tady je tohle. +poklepe na stránku+ Podle všeho stačí i nevyrovnaný člověk, hodně vzteku a magie.

[Spike]

Hmmm +zamručí, promne si zamyšleně zápěstí+ O mě lidi říkaj že sem vzteklej, sice tedy nevím proč. Tvrděj že rozřezat barák i s obyvateli je projev vzteku +zasměje se+ Psychiatr mi říkal že to má co dělat s mou fixací na matku. No prostě ty Frojdovský keci +polemizuje zřejmě o tom že by mohl být původcem on a moc velké starosti mu to nedělá+

[Marius]

+sleduje Spikea a nedá se říct na co myslí, ale ten chlap se mu začíná z nějakého důvodu líbit+ U váš chodíte k psychiatrovi? +zvedne lehce obočí+ Nebo si ho měl náhodou k večeři?

[Spike]

+Pokývá vážně hlavou+ Měl jsem ho k večeři a před tím sem si nechal udělat psychoanalizu. Prej se vážně vyšinutej +zamrká dlouhýma řasama nad očima parvy studánky+ Nevim proč to říkal, myslim že jsem vážně jenom upír. Nejlepší na tom bylo, že ten chlap příšerně chlastal +zdělí mu důvěrně+

[Marius]

+rozesměje se, což o něj není dvakrát zvykem, ale skutečně ho to pobavilo+ Jak příšerně? Byl si z tý krve aspoň den mimo? +zajímá se nakono nezaujatě, ten upír se mu vážně začíná zamlouvat, ale nahlas by to nikdy neřekl+