Ložnice

[Spike]

Neferet je uvnitř! +křikne a pokračuje v marných pokusech vyrazit dveře. Kope do nich jako zběsilí, mláti a vzteklá se. Nemůže se dostat dovnit, aby jí pomohl, ale slyší že se tam něco děje. Něco nepěkného. Trochu ho sklidní Angelova dlaň na rameni, dodá mu soustředění.+

[Angel]

Nech toho! +sevře mu rameno a okřikne ho+ Uděláme to společně! +rozkáže. Je rád že ho Spike bez protestů poslechne. Společně se rozeběhnou proti dveřím, narazí do nich bokem a v tu chvilku panty povolí a dveře se vevrátí dovnitř do rozházené místnosti. Skoro spadne na zem, jak zakopne o kliku vyražených dveří, ale udrží rovnováhu. Kouká na tu spoušť a nevěří vlastním očím+

[Neferet]

+nevnímá, nevnímá nic jiného než chlapce v zrcadle, nic jiného než jeho oči tak blízko jejích, jeho ledové ruce na svých tvářích. měla by mít strach, měla by mít mnohem, mnohem větší strach. ne že by neměla, ale v tu chvíli pocítí něco, neumí to pojmenovat. ale trvá to jen vteřinku, než se jí srdce opět sevře hrůzou a snaží se zběsile bít. a ty oči. trhne sebou, když se ovze hlasitá rána dopadajících dveří a chlapec před ní zmizí. trhavě se nadechne a zasípe. stočí se na bok, opře dlanemi o zem a začne lapat po dechu. třese se po celém těle, zřejmě bude v šoku, taky kdo by se jí divil. roztřeseně si ztrhne košili z krku a odhodí ji od sebe a dál lape po dechu, nejspíš za tu chvilku zapomněla jak se dýchá+

[Spike]

+Vrhne se k Neferet jako první. Jak už to tak od doby co Angel odešel bývá o něco víc se o Neferet stará právě Spike. Přidřebne k ní a sevře jí ramena, přitáhne si ji blíž, aby viděl jestli není zraněná. Kromě rudého otisku na hrdle nemá žádné viditelné zranění+ Co se tu sakra stalo? +rozhlédne se kolem sebe+ Magie? +koukne na Nef+

[Angel]

+Popojde do místnosti, těsně ke klečísímu páru, vyhýbá se při tom poházeným věcem+ Jsi vpořádku? +zeptá se a také přidřepne. Mrazí ho v zádech, brní ho ruce, jakoby tu bylo v místnosti něco zlého a známého zároveň.+

[Neferet]

+přitiskne se ke Spikeovi, přímo se ztratí v jeho náručí a snaží se co nejrychleji dostat ze šoku a uklidnit se, nějakou dobu to trvá, než se přestane třást, zažila spoustu útoků, ale tenhle jí vyděsil nejvíc+ Já...nevím. +zasípe+ Prostě se najednou zabouchli dveře a všechno začalo lítat vzduchem. Nemohla jsem ven. +mumlá roztřeseně+ Ne moje. +zakroutí hlavou, pohmatu najde Angelovu ruku a i když je pořád schovaná u Spikea stiskne ruku i jemu+ Budu. +tak nějak slíbí+ Viděli jste ho? +zeptá se myslíc na mladého chlapce+

[Spike]

+Podívá se po Angelovi, pak zase shlédne k Neferet+ Faj. Proč mám dojem že to je stejný jako ten roztřískanej monitor? +zeptá se jen tak do eteru, ne jednoho z nich konkrétně+ Koho? +rozhlédne se kolem dokola+ Tady nikdo není pudlíčku. Ty si někoho viděla? +vyptává se+

[Angel]

+Opětuje jí stisk ruky a nasadí uklidńující úsněv, zároveň je i on sám nervozní. Jak to tak vypadá, nikdy nebude mít ani chvíli klidu+ Pokud tomu tak je, pak to muselo přijít s námi. Jestli je to duch, mlže být připoutaný k nějakému předmětu +zamyslí se co si sebou přinesli za věc ke které by mohl být duch připoutaný+ Junior +řekne nakonec, jelikož je to jediné nové věc kterou sebou mají+ Ty si někoho viděla?

[Neferet]

To by vysvětlovalo, proč to šlo zrovna po mě. Nemá mě rád. +řekne trošku trpčeji, ale kdo by se Juniorovi divil, ona jeho taky nemá zrovna v lásce+ Chlapce. +zvedne hlavu ke Spikeově tváři+ Byl tu chlapec. Mohlo mu být tak deset, jedenáct? Dlouhé vlasy stáhnutý do culíku. A oblečení jakoby z jiné doby. +popíše chlapce, jak jen nejlíp jí to jde+ Byl v zrcadle a pak... +zamračí se+ ...vzal moji tvář do dlaní. Měl tak strašně studené ruce a pak prostě zmizel. +podívá se na Angela, jakoby se chtěla ujistit, že ho skutečně neviděl. podívá se mu do tváře a stuhne, když mu pohlédne do očí. ty oči už viděla, ale byli mnohem, mnohem mladší+ Měl tvoje oči. +vydechne+

[Spike]

Hej! +ohradí se rpoti Angelovu nařčení+ Junior je jednoduše jen zvíře, není to žádnej duch nebo něco podobnýho. Navíc, nespadnul ten blbej hrnet dřív než sem ho přinesl domů? +snaží se obhajovat svého osminohého mazlíčka zuby nehty+ Děcko? Kluka? +podivuje se+ že bysme si sebou přitáhli ducha majlího dítěte a navíc +rozhlédne se+ vzteklího. Takoví nejsou moc častý, děti se spíš bojej... +při neferetině poznámce se obrátí na Angela a upřeně se mu zahledí do očí+