Pokoj č.12

[Richard Prewett]

+Když se kolem něj Wenai sevře, netrvá to dlouho, co se i jeho těla zmocní orgasmus umocněn tím, že je to už pravděpodobně naposledy. Přitiskne se k ní tělem ještě intenzívněji, tvář zaboří do jejich vlasů a namáhavě oddechuje. Pak se zvedne na loktech a zlíbne jí tu kapičku krve. Podívá se jí do očí, ale tak nějak teď neví, co říct, jen se na ni dívá se slabým úsměvem na tváři.+

[Wenai Lafayette]

+když se jí zklidní dech usměje se na něj a natáhne se pro polibek, pak si povzdechne a stáhne si z krku koženou šňůrku se stříbrným drakem+ Na, vem si to. +pověsí mu to na krk+ To máš, aby jsi na mě tak snadno nezapomněl. +znovu se usměje, ale trošku smutně+

[Richard Prewett]

+Vezme draka mezi prsty a chvíli si jej prohlíží. Pak ho pustí, opět koukne na Wenai, usměje se a dlouze ji políbí.+ Nemyslím, že na tebe někdy zapomenu, ale děkuji. +opět se usměje, teď ale takovým smutným úsměvem, pomalu z ní vyklouzne, narovná se a sedne si vedle ní.+ Co ti dám já, abys na mě nezapomněla? +zeptá je, jakoby mu mohla dát odpověď.+

[Wenai Lafayette]

No... +obejme ho zezadu a přitiskne se k němu+ Nejlepší by bylo, kdybys mi dal celýho sebe, to bych pak určitě nikdy nezapomněla. +zašeptá mu do vlasů+

[Richard Prewett]

+Položí si ruce na ty její, kterými ho objímá, pootočí se a líbne ji na čelo.+ Kdyby to tak bylo možné. +povzdechne si.+ Ale jsem vázan rodinnou přísahou, musím se vrátit. +Chvíli na ni zamyšleně hledí.+ Co kdybych ti nechal....své auto. Řídit už umíš a já si ho domů stejně vzít nemůžu.

[Wenai Lafayette]

+vykulí na něj nevěřícně oči+ Auto? Ale ty to auto miluješ. Teda ne že bych ho nechtěla, je boží. Vážně?

[Richard Prewett]

+Otočí se v sedě proti ní a stáhne si ji na klín, obejme ji kolem zad.+ Vážně. +přikývne odhodlaně.+ Vím, že u tebe bude v dobrých rukou.

[Wenai Lafayette]

+obejme ho a ponoří obličej do jeho vlasů+ Richarde. +zašeptá potichu a smutně+ Bude se mi stýskat.

[Richard Prewett]

+Pohladí ji po vlasech, bradu si jí opře o rameno, líbne jí něžně na krk, další polibek těsně pod linii vlasů a na ušní lalůček.+ Mě taky, Wenai. Opravdu. +šeptne jí do ucha a pevněji ji obejme.+

[Wenai Lafayette]

A kdy... +povzdechne si+ A kdy musíš odjet? +pořád ho drží v pevném obětí, jako by ho nikdy neplánovala pustit, tvář má opřenou o jeho rameno+