Dojo

[Postrach]

*taky přejede pohledem po kresbě na čepeli* přesně tak...proto ho i mám. Je to dobrá zbraň.*odmlčí se* bojuju s tou zbraní, s jakou je zrovna třeba. Nebo i bez ní.*pokrčí rameny* Střelba...byl jsem na ni zvyklý celý život, je mým denním nástrojem, dalo by se říct. Šerm byl..spíše koníček. Ale ne s tímto.*otáčí mečem zamyšleně v ruce, tak, že se čepel vyhýbá nechráněné kůži* teď je šerm součástí...možná i proto, že je to docela tichý způsob...ne vždy je dobré upozornit nepřítele dopředu, že jdeš.*opětuje její pohled s mrazivým výrazem* Ne. Nejsem žádný vrah upírů. *odpoví ji zdvořile a jen právě v tom tónu je schované něco...nehezkého* I když by to, na co se ptáš, někteří rádi asi viděli. Ale to se nikdy nestane.*do hlasu mu pronikne vzdor a znechucení, ale není to mířené na ni...podívá se na ni a trochu zatřese hlavou* jen se za posledních let hodně věcí v mém životě změnilo. Jednou z nich je přítomnost upírů a jiných nadpřirozených věcí. Proto občas i glocka nabíjím stříbrem. Je to nutnost. *zadívá se na ni a nevesele se usměje* ale nemusíš mít strach. Nikdy nemířím na ty, kteří nejsou mým pracovním zájmem. Ty, kteří jsou na druhou stranu....*lehce pokrčí rameny a než odvrátí oči, mihne se v nich na sekundu dokončení věty... že ty neváhá popravit. S tím zaklapne meč s tichým svistem zpátky do pochvy.*

[Styx]

Střelba, šerm... jsi všestranný a perfektně vycvičený k zabíjení. Smrtonosná zbraň. Jako smrtijed +prohodí jen tak mimochodem, nepředpokládá, že Postrach bude vědět, kdo to smrtijed je+ Všimla jsem si při tom tvém baletu s mečem, že jsi použil i nějaké chvaty z bojového umění. Čemu konkrétně se věnuješ? +jeho mrazivý pohled ji trochu vyděsí a rychle přemýšlí, jestli neřekla něco nevhodného+ Omlouvám se, nemyslela jsem tím, že jsi vrah upírů, jen to tak z tvé řeči vyznělo, proto jsem se zeptala. Ale viděl jsi, že mě to samotnou překvapilo, že? +zasměje se, ale tvář jí hned zvážní+ Nikdy bych se nechtěla stát tvým pracovním zájmem. Nebo tvým nepřítelem +zachvěje se mimoděk+ Kdo je vlastně tvůj nepřítel? +pozoruje meč, zasouvající se do pochvy a zatváří se téměř, jakoby jí to bylo líto. Pohlédne mu zpytavě do očí+ Konec?

[Postrach]

*jen mírně zatřese hlavou* vycvičený k přežití. Ne k zabíjení. To je jen nezbytná součást...A rozhodně ne smrtijed. Jednak je to opačná strana, než za jakou obvykle bojuji já, a pak, jsem sám sobě pánem. U nás nemáme vůdce a podřízené, každý má stejné možnosti a práva. Ale taky povinnosti a odpovědnost za případné chyby.*ehm, opravdu si to myslí, když si vzal bystrozorku a paktuje se s pánem zla, že neví? on dokonce na začátku měl dost s nima problém, s Amonem a Salazarem...* ale do téhle záležitosti se Amonovi nepletu. *pokrčí rameny* máme dohodu...starám se jen o svůj "svět". *dál to nerozebírá* budu se opakovat, ale od každého něco..především kung fu...ale i jiné styly. Zase výběr čistě praktický, co je potřeba...*koukne na ni* konec s meči..pokud nemáš nějaký dotaz nebo přání ještě něco vidět...k těm bojovým uměním...máme tady i takovou..zenovou zahradu, kde se docela dobře trénuje a medituje...není sice zatím přístupná veřejnosti...ale jestli sis všimla, míjeli jsme ji. Můžu tě nechat nahlédnout..budeš první návštěvník..*usměje se*A pokud by tě zajímalo něco přímo z boje beze zbraně...

[Styx]

+zamrká očima, jak slyší, že strana zla je pro něj právě ta „druhá“, o které před chvilkou mluvil v souvislosti s popravou. Ztěžka polkne a radši se o tom přesvědčí, než by došlo někdy v budoucnu k nedorozumění+ Pochopila jsem to správně, že Smrtijedi jsou tví nepřátelé? Nebo si spíš každý hrajete na svém písečku a snažíte se navzájem ignorovat? +tomu by nasvědčovala i poznámka o jeho světě, přesto chce mít jistotu, že není jejím nepřítelem. Usilovně přemýšlí nad tím, jestli Postrach vůbec ví, co ona je zač. Vzhledem k tomu, jak je k ním milý, je si téměř jistá, že neví o ní nic+ Myslím, že o chladných zbraních jsi mi podal vyčerpávající výklad +zatváří se spokojeně+ Ano, všimla jsem si ji hned, jak jsme šli kolem. Nešla přehlédnout +uculí se vesele+ Sice vím, že účelem zenové zahrady je meditace a uklidnění mysli, ale nikdy jsem v žádné nebyla +pokrčí trochu zklamaně rameny+ Och, vážně bych mohla? +oči se jí najednou rozsvítí jako pochodně, když jí Postrach do jedné pozve+ Že zajímá? Pche... přímo se těším, že mi něco z bojového umění osobně předvedeš +tajemně se na něj usměje a je si jista, že tohle bude něco+

[Postrach]

Spíš se každý staráme o svoje a neřešíme, co dělá ten druhý...tedy ignoruju veškeré aktivity Amona a jeho..zaměstnanců..*odpoví jí* mí nepřátelé jsou lidi, kteří se provinili nějakým zločinem, zpravidla docela nehezkým, ve kterém figuruje kopa mrtvých, kopa drog nebo velký byznys s lidmi, teoreticky jako příklad..*osvětlí* a kteří se jakýmsi způsobem vyhnuli spravedlivému trestu. Mi se ale vyhne málokdo z nich...*znovu ten nehezký pohled proběhne za jinak klidnou tváří, která nic neprozrazuje, jen si ji chvíli mlčky prohlíží, ale nepohne se mu ani sval ve tváři, který by prozradil, co a jestli a kolik toho ví nebo ne.* Nebyla? tak to musíme napravit...*musí se usmát, jak jí zasvítí očka* tak těšíš?*rozesměje se* že tebe přitahuje někdy až nezdravě nebezpečí...*prohodí, odloží meč a přejde s ní ke spojovacím dveřím, které jsou docela nenápadně schovány a vede ji vedle do zahrady* je to spíš takové pokračování dojo, jen v ryze japonském stylu...v budoucnu by snad měla přibýt i klasická zahrada..tedy něco víc zeleného...přiznám se, že do toho moc nevidím, zahradníkem se necítím být.

*projdou ochozem kolem kamenné zahrady s bambusem...

...až k samotné místnosti, jíž ve středu dominuje kamenný bazének s vodou*



(a tady i malé videjko:)
http://www.studiogpu.com/showcase/japanese_dojo/

[Styx]

(lách ta zenová zahrada by si zasloužila samostatné tématko, kam by se chodilo zabojovat si a meditovat:))

[Manori]

no..přemýšlím právě nad tím...tak vydrž, založíme asi...)

(dále tedy tam:))

[Ares]

Následuje Beccu a při tom ji poslouchá. Pokud to nebude znamenat, že ti budu dělat cvičný terč.. ušklíbne se...proč ne. Já si ve skutečnosti nemyslím, že zacházet s pistolemi je snadné, no nikdy jsem neměl možnost, ani zájem to zkoušet. Podívá se zamyšleně na ni. Možná bys mi mohla dát pár lekcí, co říkáš? usměje se. Ale popravdě o bojovém umění jsem netušil...nu...jsem velice zvědav. Opře se o dveře dojo s překříženýma rukama a konečně si Beccu pořádně prohlédne. Víš, že ti ta černá velice sluší? řekne s úsměvem a zábleskem v očích.

[Rebecca Altamirano]

Ne to nebude, neboj. Mrkne na něj. Navíc to, co ti chci předvést se nejlépe předvádí při vyšším počtu protivníků, pokud možno tři a více. Usměje se. No upřímně, střílet je docela snadné, prostě zamíříš a vypálíš. Mačkat spoušť se naučíš mnohem rychleji než obratně zacházet s katanou, nebo mečem. Ano, je velmi ukecaná, jak má možnost vyprávět o tom co miluje a nedejbože, když může někoho poučovat Takže když ji tak náhle zalichotí a ještě přidá jeden ze svých spalujících pohledů, trošku ji polije horko a usměje se. Hmm...díky. Podívá se mu do očí. No, černá barva je moje nejoblíbenější, málokdy se objevuju v jiné. Pousměje se slabě a rychle posbírá sebejistotu.

Tak...nejdřív trocha teorie, to nikoho nezabije. Takže... Gun Kata. Je to styl souboje, založený na tom, že průběh každé přestřelky je statisticky předvídatelný. A úspěch jedince záleží na tom, jak dobře si zapamatuje jednotlivé situace souboje, protože střelba nezávisí na běžném způsobu, zamířit-vypálit, ale spíš na nahrubo_ukázat pistolí-drtit_spoušť. A pokud k tomu ještě přidáme upíří schopnosti, jako je rychlost, zvýšená citlivost všech smyslů a schopnost našich svalů plně kompenzovat zpětné rázy, je to vpravdě efektivní a jak uvidíš, i efektní způsob boje. Usměje se na něj. A teď mi snad odpustíš pár kouzel, protože tu jednak nemám tolik zaměstnanců a i kdybych měla, nemohla bych střílet. Takže... Mávne rukou a na jednom konci místnosti se trochu vyvýší podium. Tak támhle odtud budeš mít skvělý rozhled po celé místnosti. Ukáže k podiu. A teď moji protivníci... Znovu, ale jen krátce mávne rukou a kolem ní se objeví rozestavění střelci. Tohle bude jen krátká přestřelka. Vysvětlí ještě a pak už se plně soustředí na muže kolem ní. A pro upřesnění...tohle není skutečný, je to...dá se říct jen projekce z mé mysli...čili není to skutečný teď, ale kdysi se to stalo. Vysvětlí s úsměvem. Prostě tu situaci znovu přehraju, ale už mě nemůže ohrozit. A ani tebe nemůže zasáhnout zbloudilá kulka.



(omg, jako bysme o těch mega dlouhých příspěvcích nemluvily btw. v týhle scéně přímo ona vlastně vůbec nevystřelí, oni se ti chlapci postřílí navzájem, ale líbí se mi, že je to přehledný a perfektně vyniknou ty její pohyby,který jsou stejný, ať už střílí, jen se vyhýbá nebo i používá katanu:) )

[Bruno Duvenblejt]

Tiše vleze dovnitř a nenápadně, že ho nikdo nezahlédne, si zaleze někam do koutku a sleduje souboj.