Ložnice

[Spike]

+Vytáhne z jednoho šuplíku Neferetiny ne úplně sexi kalhoty, pravděpodobně nějaký ten model co nosila než potkala jeho s Angelem a zamává s ním ve vzduchu+ Jasněže našel +začne si jimi točit na prstě+ Hele +vezme si pásek+ tohle je pánskej pásek. Na nějakýho rozložitýho chlapa +dodá když si ho zkusí kolem pasu a nemá dost direk. Zvedne k ní pohled+ Vypadáš jako ježek po zásahu proudem! +začne se smát jejím rozježeným vlasům+ Čí je? +šlehne páskem do vzduchu+

[Neferet]

+zvedne obočí ještě výš, když Spike vytáhne její kalhotky a zdá se tím být nadšený, ale když s nimi začne točit ve vzduchu, tak mu je sebere a schová zpět+ To jsem ráda, ale moje spodní prádlo není na hraní. +zavře šuplík+ Málo direk? +zeptá se, když si Spike zkouší pásek kolem pasu a nezapne si ho+ Pfff... +zašklebí se a sáhne si na vlasy+ Jdu do vany. +řekne místo odpovědi na jeho otázku a vyrazí ke dveřím, ale nakonec se v nich zastaví a otočí se na něj+ Je Tonyho. +odpoví nakonec, ale dřív než se stačí zeptat kde ho vzala, tak zmizí v koupelně+

[Spike]

+Odhodí pásek, protože se stejně bude do vany svlékat. Znovu si popotáhne padající kalhoty a s nadávkami se vydá za Nef. Hodlá ji vyzpovídat jak se pásek nějakého cizího chlapa, navíc takového co už viděl a měl dojem že mají s Nef blízko, dostal do její ložnice. Joo kdyby to byl Angelův pásek, to by pochopil, ale takhle...+

[Neferet]

+vejde dovnitř a nechá pootevříno, kdyby se k ní chtěl Spike přidat. povzdechne si a na chvíli se opře o zeď, ruku si položí na břicho a několikrát se zhluboka nadechne. neměla se rozčilovat ani prudce pohybovat, jinak by jí rána nezačala tak pekelně bolet+

[Angel]

+Neviděn, neslyšen vejde do místnosti, pokud by se to tak dalo říct. Žene ho vztek, frustrace, bolest a strach. Dveře se za ním zabouchnou, zásuvky se pozotvírají a vyletí z nich věci. Knihy, oblečení i samotné šuplíky. Z toalety se sesypou zřídkakdy používaná líčidla. Oblečení co vyletělo a spadlo na zem se vznese a začne létat po pokoji+

[Neferet]

+zhluboka dýchá aby trošku potlačila bolest, když se zničeho nic zabouchnou dveře. trhne hlavou a zkusí vzít za kliku, ale zdá se, že je zamčeno. trhne sebou, když pár věcí dopadne na zem a otočí se, aby viděla jak se otvírají zásuvky a vše začne lítat kolem. otočí se zpět ke dveřím a začne trhat za kliku, aby se dostala ven, ale nemůže je zaboha otevřít+ Zatraceně. +zakleje a chvíli mlátí dlaněmi o dřevo dveří, než je zkusí znovu otevřít+ Spikeu! Angele! +zakřičí cloumajíc dveřmi, přikrčí se, aby se vyhnula knížce, která vzápětí narazí do dřeva a přesune se ke zdi. se široce otevřenýma očima sleduje dění v pokoji a hořečně přemýšlí co se to krucinál děje. nikde nikoho nevidí a to jí děsí ze všeho nejvíc. vyhne se šuplíku, ale do boku jí praští kniha. rukama si chrání hlavu a přikrčí se, rozhlíží se jestli by se mohla někde schovat, ale nemá kde+ Co se to sakra děje?

[Angel]

+Něco jí chytne za nohu a strhne na zem. Smýkne s ní po podlaze jako z hračkou a nechá jí ležet uprostřed místnosti. Než se Neferet podaří vstát, jedna z košil létajících kolem ní vzdechem se jí omotá kolem krku v pomalu se utahující smyčce. V zrcadle je v ten okamžik jasně vidět malí chlapec s tmavě hnědými vlasy vlnící se mu kolem obličejíčku podobnému malému andílkovi a vzadu je má stažené do ohonu. Je oblečený do starého oblečení, tak z poloviny osumnáctého století. Kolem zápěstí rukou které svírají konce košile se vlní krajky dokonale bílé košile+

[Spike]

+Courá se od Angelova pokoje směrem k Neferetinu, když usliší třísknutí dveří následované Neferetiným křikem o pomoc. Rozeběhne se k jejímuu pokoji, začne trhat za kliku, ale dveře se ani nepohnou+ Neferet! Neferet! +řve a zběsile tluče do dveří. Chvíli to zkouší, než to vzdá s lomcováním klikou a pokusí se dveře rozkopnout, jenže to nejde. Jakoby na jejich druhé straně byla betonová zeď+ Angeli! +zavolá na druhého upíra aby mu přišel pomoct+

[Neferet]

+překvapeně vykřikne, když jí něco chytne za nohu a vzápětí se ocitne na podlaze uprostřed místnosti. slyší Spikea za dveřmi, ale zároveň jí hučí v uších+ Spikeu! +vykřikne ve chvíli kdy se jí kolem krku omotá košile. zahákne za ní prsty a snaží se jí vší silou odtrhnout, ale nejde to, jakoby jí něco pevně drželo pohromadě. začne sebou zmítat a chrčet, trhá hlavou a všelijak se kroutí. oči jí sklouznou k zrcadlu a v tu chvíli jí připadá jakoby se vše zastavilo, i když se jí košile snaží dál škrtit. hledí na malého chlapce, na andílka. připadá jí povědomý, i když si je jistá, že ho nikdy neviděla, ale ty oči. ty oči jí připadají tak povědomé+ Kdo... si? +zachrčí a znovu sebou zazmítá, pomalu jí začínají docházet síly+

[Angel]

+Snad za to může ton jejího hlasu, nebo prostoto toho dotazu, ale košile na Neferetině krku se přestane stahovat. Chlapec pozvedne očí, takže hledí pomocí odrazu zrcadla přímo do Neferetiných očí. Věci vznášející se vzduchem popadají na zem, tu třeskne rozbité sklo lahvičky z parfemem, jinde zaduní kniha a někde to kovově třískne, jak dopadne na zem dýka. Ledové ruce sevřou Neferetin obličej. Najednou nestojí chlapec za jejími zády, ale před ní a svírá jí obličej v dlaních. Hledí na ni a ona na něj. Jak se soustředí na ni, koncentrace povolí a dveře se uvolní. V ten okamžik vpadnou dovnit oba muži, ve stejnou chvíli pak chlapec zmizí jakoby nikdy neexistoval+