Soukromé pokoje J-C

[Jean-Claude]

*mírně pokrčí rameny* chuť jídla..tu ještě zprostředkovaně...ale samotnné jídlo....bohužel...*jen se rozesměje*tady vidíš, že modrá krev se šlechtou nebo královstvím vůbec nemusí souviset....ne, nejsem z žádného urozeného rodu...alespoň jako člověk jsem nebyl...upíří stav, to je trochu něco jiného...tam je to všechno spíše o tobě samotné, než o tom, jaké jsi měla rodiče...pohlavky..*uchechtne se a jak ji pozoruje, tak je rád, že zvolil krajové menu*ne..viditelně ne..ale pokud by tě někdo přeměnil jako důchodkyni, budeš vypadat jako upír - důchodkyně..*uculí se a chvíli ji pozoruje, jak mu hezky podstrčila otázku* ne jak..ale proč...*odpovídí ji otázkou a dobře se u toho baví*

[Styx]

Takže vlastní pílí jsi se dopracoval z kluka z chudých poměrů ke kvalitnímu vzdělání a vychování, jaké se nosilo ve vyšší společnosti, a hlavně k bohatství a moci. Měl jsi ostatně na to dostatek času... za ty roky... +uculí se+ Stejně by mě zajímalo, jak dlouho už jsi Vyšším +pokrčí přemýšlivě čelo+ Och, je opravdu výhodnější být, když už, tak proměněn v mládí a být navždy mladý a krásný. Nechtěla bych být navěky scvrklá stařena, byť nesmrtelná. To bych se snad radši nechala zavřít do rakve +zažertuje a pak se nakloní dopředu a přehodnotí svou otázku+ Tak tedy... proč?

[Jean-Claude]

*mírně zavrtí hlavou* vzdělání a podobně jsem získal ještě za života...ale ono to, co bylo tehdy považováno za mírně pobuřující až nevychované, dnes je normální, takže těžko posoudit úplně...*pokrčí rameny* už je to nějaká doba...i když někteří jsou asi stále překvapení...dlouhou dobu jsem skrýval, co zvládnu a kolik moci mám...pořád to vlastně dělám...snadněji tě pak podcení..*pousměje se škodolibě* ono jak možná víš, Vyšším se stejně buď staneš nebo ne...není to o věku...někdo může mí třeba půl tisíciletí, jako tady náš Aubrey, a i když víš, že jeho moc je obrovská, nikdy se nepřehoupne na..jak se říká dnes, na vyšší level Vyššího.. naproti tomu Theresa ten potenciál má...i když je jí něco přes sto a oproti Aubreymu je samozřejmě slabší...*přimhouří oči* přesně pro to, co jsi právě řekla...pro svůj vzhled, který je pro linii, ze které původně pocházím, jakýmsi znakem...mimo jiné...říká se, že Bellina linie je schopná při přeměně přidat fyzické krásy nebo ji vylepšit...ale to nedokážu posoudit...neexistují žádné mé malby z té doby a já osobně si to už..nepamatuju...ale myslím, že tohohle jsem byl "ušetřen"...*pokrčí nepatrně rameny* ale stejně jsou to jen drobnosti, zvýraznění už tak hezkého rysu...jako třeba ..Asherovy vlasy...ty prý získaly svůj kovově zlatý odstín...

[Styx]

Myslím, že vzdělání, které jsi získal ještě během života, by dnes už zdaleka nebylo dostačující. Takže předpokládám, že se přizpůsobuješ každé době a vzděláváš se pořád +polosytá odloží tácek s jídlem, aby to nevypadalo, že ho tam přišla vyjíst+ To je milé, že mi tady prozrazuješ tajemství tvé moci, ale… není to nebezpečné? Pro mne? +zasměje se, myslí to samozřejmě žertem, jen si vzpomněla na úsloví Když ti to prozradím, budu tě muset zabít+ Nejde mi na rozum, jak může někdo pochybovat o tvé síle a moci. Co je žene postavit se ti? Touha svrhnout tě a převzít tvou vládu? +trochu ztiší hlas, aby ji nezaslechly nepovolané uši+ Kdyby se Aubreymu povedlo přehoupnout se do vyššího levelu, byla by to tragédie. Zavládl by chaos. Nevím sice, proč sis tak jistý, že se to nestane, ale musím ti věřit +opět se vrátí k tématu fyzické krásy+ Takže tvoje nepřehlédnutelná přitažlivost rozhodla, že si tě tvůj stvořitel vyhlídl pro věčný život? Vlastně by to bylo nespravedlivé, kdyby takový… půvabný vzhled byl pomíjivý a jen pro jednu generaci lidí +ušklíbne se+ Ale proč musí být upír ve vaší linii nadpozemsky krásný a přitažlivý… aby mohl okouzlit nevinné oběti? +sebere odvahu zeptat se přímo, jinak by se to asi nikdy nedozvěděla+ Předpokládala jsem dobře, že Asher pochází ze stejné linie.

[Jean-Claude]

*jen se zasměje* ale non, nevykládám ti tady přece žádná hrůzná tajemství...ani nic konkrétního...tak se nemusíš obávat o krček...*sjede si zmíněný pohledem* ne všichni mě mají nějak extra v lásce..taky jsem docela na ráně, když jsem musel vystoupit veřejně za náš druh.. a vždycky se najde někdo, kdo si myslí, že by vládce zvládl dělat líp...aby mohl, musí mě vyzvat..*poznamená s nevinným úsměvem* v tom mi věř. A to bych musel hodně zvážit, co s ním..není moc obvyklé, aby si vládce držel ve své skupině Vyššího..oni jediní mohou totiž zabrat post vládce..ne řadový upír...*pak se opět rozesměje, až se jí z toho roztančí motýlci v břiše, když jí ten smích klouže po kůži* to je složité...hlavně je to vrtoch zakladatelky ...Belle Morte...jak poetické, že...a pak to samozřejmě má co dělat i se schopnostmi mé linie..nebo přinejmenším bývalé linie...*uvědomí si, síla zvyku* přesně tak..pochází...*kývne*

[Styx]

Ne, hrůzná tajemství ne... ale svoji taktiku k oklamání nepřítele ano +ušklíbne se na něj vesele+ Ale neměj strach, nemíním ji zneužít a vyzvat tě. Mám svůj krk docela ráda +mrkne na něj se smíchem+ Takže jenom Vyšší může po tobě převzít post? Zajímavé... a co kdyby tě porazil nějaký obzvlášť silný, ale řadový upír... mohl by se stát vládcem, i když nemá dostatečné společenské postavení?... čistě teoreticky +zdůrazní, aby si nemyslel, že by si dovolila zapochybovat o jeho výhře+ Opravdu přiléhavé jméno +kývne+ Budiž jí ale ke cti ten vrtoch. Díky tomu jsou upíři ztělesněním krásy a smyslnosti. A proč to nepřiznat... dobře se na ně kouká. A proto si nemůžu nikdy nechat ujít žádné vystoupení +zakření se+ Který z upírů je ještě z vaší linie? Připadá mi, že všichni. Ještě jsem nepotkala upíra, který by nebyl symbolem dokonalosti +začne se nenápadně rozkoukávat po místnosti, jako by něco hledala, přesýpací hodiny, nebo něco podobného+ Není už pozdě? Jak vlastně poznáš, že se ti už čas naplnil a venku začíná svítat?

[Jean-Claude]

Každý se přece snaží něčím oklamat nepřítele...to není taktika, jen fakt...a pak, slíbila si mi mlčenlivost..a tu dodržíš....*vysloví to poslední tak, že o ní nepochybuje.. a pak zavrtí hlavou* to nemůže...obyčejný řadový upír, jak jsi řekla, prostě nemá dost...energie a chybí mu i jiné výhody a možnosti, které Vyšší má. Proto to není možné...Nejen pro to, že je to jedno z upířích pravidel..která jsou...spletitá, jednoduše řečeno.Hm...každý upír se může pro smrtelníka udělat dokonalým..ale jaký je ve skutečnosti, když si na nic nehraje...*pousměje se* nikdo...jen Robert, ale toho počítám spíš už pod svou vlastní linii, jejímž zakladatelem jsem se nedávno stal...Aubrey ani Theresa ke mě pokrevně nepatří.*přimhouří oči na okamžik* čas se krátí, to ano...a nepotřebuji hodiny ani nic podobného...cítím slunce, když stoupá na východě k obzoru...*na chvíli se odmlčí* je to takový..trochu děsivý pocit..pořád, i po těch letech..ale neboj, nenechám tě tady tak dlouho..není to nic, co bys chtěla vidět...

[Styx]

Neboj se, mám pořád na paměti svůj slib, že nebudu mluvit o tom, co jsem tady viděla a slyšela. Hluboce tě respektuji +ujistí ho+ Vážím si toho, že mi s takovou ochotou odpovídáš na mé všetečné otázky. Vždycky jsem si myslela, že jsi tajnůstkář, který neprozradí smrtelníkovi nic o sobě, upírech, své práci. Díky tobě však už teď pohlížím na upíry zcela jinak, než před nedávnem. Přiznávám bez mučení, neměla jsem předtím o vás moc valné mínění +protočí provinile oči+Tys ale změnil můj názor +rychle dodá+ A ty... si na něco hraješ? Právě teď? Děláš se přede mnou dokonalejším, než jsi... anebo je tohle tvoje pravá tvář +opatrně volí slova, moc dobře ví, s kým má tu čest+ Ó, tak ty máš svoji vlastní linii? Vyhlédneš si krásné lidi a přeměňuješ je v upíry? +uculí se, tak nějak tuší, že to zase tak jednoduché nebude+ Cítíš slunce i tady v podzemí? (předpokládám, že Slasti jsou dole) Sem se ale slunce ani denní světlo nikdy nedostane. Tak proč musíte chodit před východem slunce... spát? +doufá, že ji za ty její zvědavé otázky nezakousne, aby měl jednou provždy od ní klid:)+ Netušila jsem, že i upír se může něčeho děsit +skutečně jí zamrazí při jeho slovech+ Ale máš pravdu, ten pohled by mi asi nestál za to. Radši si tě chci pamatovat takového, jaký jsi teď +zadívá se na něj, jestli uvidí nějaké počínající změny, nejistotu, nervozitu, a tak+ Takže pokud už cítíš slunce... měla bych už jít.

[Jean-Claude]

*směje se* ano..to o mě často říkají...tajnůstkář...asi jsem... ale taky se snažím být příjemný hostitel..a to bych nebyl, pokud bychom si nemohli popovídat...*pokrčí nepatrně rameny* tak to jsem potěšen, že jsem dokázal změnit tvůj názor...i když ..docela chápu, pokud někdo nemá úplně ...hezké mínění o našem druhu..pořád jsme predátoři..v lovném žebříčku nad smrtelníkem...a někteří toho holt zneužívají...*tváří se, jako by on nikdy nic takového nevyved, ale oči ho malinko zrazují* zeptal bych se, co si myslíš, ale...nebylo by to fér...*jediným elegantním pohybem se zvedne z hlubokého křesla a v mžiku oka se usadí na kraji konferenčního stolku před ní..vypadá pořád stejně, jen zmizne ta matná záře moci, kterou kolem sebe jaksi nevědomky šíří a na hrudi v mírně rozhalené košili se vyloupne jizva po kříži, koukne na ni* ne..teď mě vidíš, jaký skutečně jsem..opravdu, žádné triky...*mírně se usměje, aby mu neprobleskly zoubky, jen bledá kůže dává tušit, že není obyčejný smrtelník* mám..ale jinou..každá linie má svá specifika..a ne, nepřeměňuji. od doby, co jsem Vládce jsem nikoho neproměnil. A nehodlám to udělat.*zvážní* oui, kdekoliv, kde jsem..najde si mě.*chvíli mlčí, pak pokračuje* ne před východem..ale o východu..slunce nám vezme život..magii, která nás oživuje..*pousměje se poněkud smutně* v podstatě, každé ráno umíráme...to je daň za to, že tady mohu být tak dlouho...ale probudit se později ještě za dne zvládnu..pokud je to nutné...nebo by mě někdo vyrušil...to ale nedoporučuji..obranné reflexy jsou potvůrky..*mrkne na ni* ještě mám nějakou chvíli..ale náš společný čas se krátí...*přikývne*

[Styx]

Jsi skvělý hostitel. Tohle doufám o tobě můžu šířit +zasměje se pobaveně+ Já vím, někdy jsem až moc zvídavá. Nepatřím k lidem, co sedí v koutě a mlčky na tebe zírají jako na vzácný obraz v muzeu. Proto jsem si vybrala právě tebe, abych si o upírech a Slastech doplnila nepřesné, nebo zkreslené informace +ušklíbne se šibalsky+ Musím dodat, že to bylo opravdu správné rozhodnutí. Zbavila jsem se té strnulosti králíčka, choulícího se strachy před dravcem. Protože ty opravdu nekoušeš +rozesměje se tomu, jak to vyznělo, ale pak trochu zvážní+ Slyšela jsem, že umíš přivolávat a ovládat vlkodlaky. Co s nimi… děláš? +ve tváři se jí zračí napětí, co uslyší za odpověď a znásobí se nepatrným leknutím, když se JC najednou objeví přímo před ní, aniž by postřehla jeho pohyb+ Tady není o překvapení nouze +usměje se trošku nervózně a zrak jí sklouzne na jeho odhalenou hruď. Hlasitě polkne knedlík, který se jí usadil v krku a nemůže odtrhnout zrak od vypáleného kříže. Mimoděk jí vystřelí ruka nahoru, jako by se chtěla té obrovské jizvy dotknout, ale včas se vzpamatuje a rychle stáhne ruku zpátky. Pak zvedne hlavu a zadívá se mu pozorně do tváře+ Vypadáš… lidsky +zašeptá, jako by se bála, aby svým hlasem nezlomila to zvláštní kouzlo, ve kterém tady před ní stojí mocný upír, zcela „nahý“, bez pláště své obrovské moci+ Jean-Claude… jsem poctěna, žes mi ukázal i svoji skutečnou tvář, kterou asi moc často neukazuješ +hlas se jí nepatrně chvěje+ Musím ale říct, že i bez všech těch iluzí a triků vypadáš na svůj věk... opravdu dobře +odlehčí smíchem to napjaté ovzduší, způsobené momentem překvapení+ Takže slunce má na vás takovou sílu, i kdybyste byli třeba deset metrů pod zemí +pozvedne udiveně obočí+ Hm… opravdu vysoká daň… každé ráno umírat... Nic není zadarmo +pokrčí zamyšleně rameny+ To je škoda, že se nám čas krátí, cítím se tady s tebou moc fajn. Což bych nikdy předtím neřekla +ušklíbne se vesele+ Hlavně mi dej vědět včas, až to na tebe… přijde +trošičku se snaží zlehčit ten blížící se konec+

(kruci, to je zase úplná povídka:D)