od Styx » pon úno 28, 2011 8:38 pm
+pousměje se jeho poznámce+ Čekala jsem to, protože to vkusné zařízení v celých Slastech nese nezaměnitelnou pečeť jejich majitele. Jednoduchá elegance. Takže jsem předpokládala, že kancelář nebude výjimkou +usměje se na něj šibalsky a dotkne se jemné černé kůže nejbližší sedačky a zlehounka po ní přejede bříšky prstů+ Myslela jsem ale, že zařízení ve tvé pracovně bude... stylovější. Že si potrpíš na starožitný nábytek. Nevím, jak jsem na to přišla +pokrčí bezstarostně rameny+ Tento moderní se tady ale dokonale hodí. A že ses tady držel při zemi? +rozesměje se+ Tak to si ani neumím představit, jak potom vypadá tvoje apartmá +jak JC vzpomene jídlo, žaludek se jí ohlásí hlasitým zakručením+ Eh... omlouvám se +zrůžoví+ Možná jen něco malého... přece jen nejsem zvyklá v noci moc jíst +když ji Jean-Claude pozve k sobě, překvapeně blýskne po něm očima, jestli to myslí vážně a v hlavě jí to začne šrotit. Probleskne jí myslí důležité pravidlo při kontaktu s upíry Nikdy nevěř upírovi, obzvlášť Nejvyššímu a mimoděk si sáhne na krk. Nic mi přece nehrozí, přesvědčuje sama sebe, jsem jeho host a Jean-Claude by přece nepoškodil dobré svého jméno podniku tím, že by v něm zmizela jedna zvědavka, a kromě toho už určitě večeřel, utěšuje se (to jen řeší takové drobné dilema, jakože se rozhoduje správně:D) Pohlédne na Jeana-Claudea a chvíli zvažuje jeho nabídku+ Tohle nemohu odmítnout +usměje se na něj nakonec oslnivě+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)