Restaurace

[Nesmrtelný]

Vlastně... někdy je osud víc než vyzpytatelný, zvláště pokud jsem tím Pánem osudu já +tváří se tak že to myslím vážně a myslím. Ve světě odkud pochází skutečně je pánem osudu mnoha lidí i nelidí+ Nechávám si posílat jídlo na pokoj, ale ano, jedl jsem tu už všechno a to včetně ryb, které jsou na mém jídelníčku asi na nejnižší příčce v oblíbených masech +zase jídelníček zavře, on už má vybráno, je to rychlík+ Ze sobeckých důvodů vřele doporučuji Spéris of Dublin +usměje se+ Chci vidět jak si budeš neslušně olizovat prsty od omáčky, protože žebra jinak než rukama pořádně neobereš +přikývne+ Jsi překrásná. Doufám ale že víš že nezáleží na tvém oblečení ani na tvém vzhledu. Moje city se nezmění.

[Samantha Wood]

Jsi opravdu zajímavý společník. +prohlíží si jídelníček+ To by se ti líbilo, sledovat jak zápasím s žebírkama +směje se+ Ale zní to lákavě +přemýšlí a pořád listuje+ Asi si dám nějaký salát +prohlíží nabídku+ Jůů mají kuřecí. Tak já mám taky už vybráno. Ty nerad ryby? Já jsem na tom podobně, sním je,ale že bych je vyhledávala to se říct nedá+vrátí se k jeho předchozí poznámce+ To je celkem známá věc a je pravdivá. Ale myslím, že atraktivní vzhled je pro muže příjemný bonus. To bez debat +rozhlédne se aby našla číšníka+

[Zaměstnanec]

+ladně připluje k jejich stolu+ Madam, Pane, máte vybráno? +zeptá se zdvořile+

[Nesmrtelný]

Salátem se nenajíš skřivánku, to není jídlo pro lidi, ale pro domácí zvířata. Nehledě na to kolik masa do něho dají +ne, opravdu se jí nezdá že v jeho hlase zazněl trochu otcovský ton+ Ale budiž, ještě bys mi pak vyčítala kila navíc, protože jsem tě zlákal k nezdravé stravě +teď si z ní už trochu utahuje+ Nejde o to že bych je nerad, losos je výborný, ale pokud si mám vybrat mezi hovězím a rybou, pak volím hovězí +vzhlédne k číšníkovi a mírně přikývne+ Začnu zelňačkou Tyrone a pokračovat budu Irish pub s jakoukoliv přílohou kterou mi doporučíte +vezme to v jednom vrzu takovým tím nadřazeným hlasem bohatých lidí, přesto ho číšníci světa mají rád - dává tučné spropitné:-)+

[Zaměstnanec]

+Jenom přikyvuje, a registruje objednávku, počká až si objedná i slečna a pak zmizí v kuchyni. Po nějaké chvíli jim to začne servírovat, jídlo je chutově vynikající. Pak se opět vzdálí+

(já už vám tu nebudu šmírovat berte to jako že tam pořád je číšník a dělá vše oč ho požádáte, jsme přece špičková luxusní restaurace a náš zákazník náš pán. Enjoy it)

[Samantha Wood]

No to je možná pravda, ale víš jak těžký je se pořád líbit? A hlavně to dělám pro sebe, abych se líbila sama sobě a myslím, že mě nezlákáš k tomu nezdravému jídlu. Tak třeba příště+lehce se pousměje nad jeho tonem. U číšníka si objedná salát a polévku si dá stejnou jako Nesmrtelný+ Máš někde nějakou rodinu? Nemyslím partnerku, ale třeba sestru nebo bratra. +zeptá se náhle a doufá, že ho ta otázka nerozesmutní+

[Nesmrtelný]

Pamatuji si na baroko, tehdy mít pár kilo navíc, zejména v těch správných partiích bylo víc než žádoucí. Dnes žasnu kolik triků ženy vymýšlí jen proto aby vypadala štíhlejší. Někdy bych ten hon za krásou chtěl pochopit +říká ten co nestárne, je svalnatý a netloustne. Tomu se to mluví šťastlivci+ Měl jsem rodinu samozřejmě... kdysi... před lety +odmlčí se a sklouzne pohledem někam za Sam a do minulosti, pak se zase vrátí a pousměje se na ni+ Z jejich kostí za ty roky nezbylo víc než prach +řekne docela nemolosrdně, ne že by je neměl rád a nevzpomínal na ně, ale je to pro něj tak snažší+

[Samantha Wood]

Baroko bylo hezkým obdobím, alespon podle mě+postupně ochutnává to co jim číšník přinesl+ Promin, nechtěla jsem vyzvídat+řekne a jemně ho pohladí po hřbetu ruky a přidá k tomu povzbudiví ůsměv+ Jakpak se ti teda líbí tahle doba? A co třeba nějaké záliby? Vím toho o tobě pořád tak málo+poznamená a dál zlehka přejíždí konečky prstů po jeho ruce+

[Nesmrtelný]

To záleželo na tom jaké společenské třídě si se nacházela. Pokud si byla bohatá, pak to bylo krásné období. Přepych, zlato, diamanty, krajky a účesy které nelze přehlédnout +napije se vody s cukrem, kterou si jako obvykle objednal+ Když si byla chudá... +nechá sugestivě doznít+ Nevyzvídáš, nevadí mi to, je to už velmi, velmi dlouho. Čas rány léčí, protože člověk pomalu zapomíná. Často když se v noci probudím, otevřu si oknu a nadechnu si, napadne mě "Jak voněl vzduch před sto lety?". Už si na to pomalu přestávám pamatovat +vezme jí za ruku, zvedne ji ke rtům a políbí+ Ach skřivánku můj život je nezajímaví, to spíše ten tvůj stojí za mluvení, ale budiž +přikývne+ Mám rád lov, rád čtu, rád si rozjasňuji vzpomínky starými věcmi.

[Samantha Wood]

Jak jen to děláš, že si vedle tebe vždy připadám jako neopeřené ptáče? +upije ze sklenky+ S tímčasem máš snad pravdu+trochu posmutní a zamyslí se.Pak se jí tvář zase rozjasní+ A voňel jinak? Musím nesouhlasit. Já nemám oproti tobě co vyprávět. Můj život byl v porovnání s tebou velice krátký. +něžně se na něj usměje a poté co jí políbí ruku, pohladí ho po tváři. Trochu se zastaví u tenké růžové linky+ Doufám, že né všechna tvoje zábava končí takhle, když bych s tebou trávila čas. Já se tak rychle nehojím a i ty jizvy by mi zůstaly. +nalije si novou sklenku červeného, které si určitě v průběhu objednala+