Na cestách - Francie, Londýn, Finsko, L. A., Malaga, Napoli

[Okolí]

Tuomi: jasně zlato, rum je rum, ale jsme Fini, a jakožto takovým je naší povinností pít tuhle kolikrátže destilovanou finskou vodku. +mrkne na ni+ hej pssst +rychle jí zadělá pusu rukou+ víš jak dlouho se bráním tomu, abych nemusel zpívat a ty to tady na mě normálně práskneš! +pak na ni po očku koukne+ ty jsi stejně zvláštní +zamumlá si spíš pro sebe+ hele a jsi slabá povaha se sklony k depresím, nebo tě to nerozhazuje, jako ten můj sexy zjev +nejdřív chtěl říct sice zpěv, ale nějak se překecl+

Jukko: hele kotě, ne že bys nehledala správně, ale to co teď chytáš do ruky není tvrdá krabička cigaret a ani tabatěrka +sykne na ni a Marco se může dorvat smíchy+ Hééj pojd taky hledat chvilku ke mě +směje se až mu tečou z očí slzy+

[Syriana Spinnel]

Emppu: +Podívá se na něj jak se mu oči začínají rozjíždět každé jinam+ jo kocoure, tak to beru +protože už má s tím pitím nějaký zkušenosti+ hele ale né že tu zkolabuješ bo tak něco. Nechci mít na svědomí rozpad kapeli kvůli úmrtí kytaristy +vezme mu flašku a radši se pořádně napije, v krku ji pálí a málem jí vysyčí oči, ale ustojí to. Pak se koukne na Wenai, jak si hraje na slepou bábu a Beccu, která uklofla Tuomiho+ no tak kocoure, nejspíš jsme mimo dění.+mrkne na něj+ jůů nauč mě nějaký parádní rif +zaprosí a snaží se z pod něj vyhrabat+

[Wenai Lafayette]

Jukko: Vážně? +potěšeně se uculí a jde zase chvilku hledat u Marca, a pěkně ho osahává+

[Okolí]

Jukko- Wenai: Kotě, kdybys hledala ještě chvíli, tak bych ti nejspíš musel dát na holou, chcéš?
Marco-Wenai: +rozhodí ruce a nechává se ochmatávat, je ho celkem kus, ale taková ošahávání si nechá líbit, všechny ostatní hned chcou ošukat, ale takhle už se dloho nebavil+ Víš Tuomi, začínám mít toho tvýho kámoše Billa celkem rád +houkne na něj+

[Rebecca Altamirano]

Emppu-Syr: Jo tak riff by jsi chtěla...no...to je skromné přání, to bych ti mohl splnit, ale nejdřív mě omluv... Vstane a dost vratkým krokem dojde do koupelny, kde si pustí na hlavu ledovou vodu. Po pěti minutách konečně trochu prozře a zas začne aspoň vidět. Vrátí se k ní, po cestě sebere svou milou fialovou kytaru a usedne k ní. Tak...máš nějaké speciální přání, diblíku? Uculí se na něj. Od něj ta přezdívka fakt sedí.

Becca-Tuomi: eee...na mě musíš pomalu a ne tak vzletně, jsem jen prostá u..směvavá dívka. Málem se dost trapně prokecla, ale je naštěstí taky pohotová a ukecaná. Vím, že bráníš a taky vím, že představa znovu zpívat před vyprodaným stadionem se u tebe rovná noční můře. Uculí se pobaveně. Mnooo...slabá povaha ne, deprese má občas každý, ale docela mě to rozhazuje... Nedodá však už co, možná proto, že sama při pohledu na něj a z jeho blízkosti už neví, co vlastně chtěla říct. Tss, tak zvláštní jo... Loupne po něm okem, ale jen naoko naštvaně.

[Wenai Lafayette]

Jukko: Na holou? Jsem snad nějaký zlobivý pískle? +kření se a sundá si šátek+

Marco. Bill je super. +usměje se a udělá psí oči+ Dej mi cígo.

[Syriana Spinnel]

Syr-Empu: Hej ty podvádíš! +zahartusí na něj, když se vrátí s mokrou hlavou+ to je, to je nefér +a když jí řekne diblíku tak se skoro zadusí vodkou, co zrovna pije+ tak ale to jsi přehnal +vrhne se na něj celou svou váhou a výškou, povalí ho na zem, uctivě na chvíli odloží kytaru a začne ho lechtat a tváří se přímo smrtonostně+ já nejsem žádný diblík! jsi skoro stejně vysoký jak já ty ty prcku! +tváří se vítězně+

Marco-Wenai: och no když tak pěkně prosíš +vytáhne z obalu na kytaru zašitý malborka+ a můžeš si je klidně nechat +mrkne na ni a hodí si její nohy do klína, takže je jasný, že ji hned tak nepustí+
Jukko-Wenai: pískle nejsi, ale svatě rozhodně taky nevypadáš +otlapkne jí bříško+

Tuomi-Becca: jako zvláštní +nemyslel to zle+ tajemná +pohladí ji po vlasech+ temná, záhadná, někdy v depresích, někdy v nebi, nebezpečná, ale křehká, zasněná, toužící +každé slovo vysloví tišeji a tišeji+ krásná

[Wenai Lafayette]

Marco: Díky. +usměje se na něj a hned si jednu strčí do pusy a čeká, kterej jí zapálí+ Já sem dycky měla slabost pro vikingy... +řekne nevinně+

Jukko: Já? Já jsem nevinnost sama. +sepne ruce a podívá se k nebi a na obličeji vykreslí svatouškovskej výraz, jako že se modlí+ A můj zadek je svatá půda. +zakření se+

[Syriana Spinnel]

Marco-Wenai: No zlato, máš dobrý vkus +zakření se na Jukka, který tentokrát utřel nos a připálí ji, sobě taky.+ Vědělas že vikingové měli velký klády? +řekne jen tak během řeči, pak něco řekne Jukkovi finsky a ten se začne zase smát+

[Rebecca Altamirano]

Emppu-Syr: Já a podvádět? Udiveně na ni koukne. Kdepak, jen vyrovnávám síly, protože ty tuhle příšernost, zjevně piješ běžně. Zazubí se na ni, ale vzápětí je smeten nejspíš tornádem nebo něčím podobně ničivým. Dobře, dobře vzdávám se, nech mě ještě prosím žít aspoň tak dlouho, abych ti mohl něco zahrát. Kroutí se jak hádě, aby uhnul lechátní. Upře na ní nevinná modrá kukadla a tuší, že to zabere.

Becca-Tuomas: Dívá se na něj se zvědavým a trochu "nad věcí" úsměvem, ale jak slyší ta slova, tak nějak začíná být nejistější a nejistější, až pro jistotu uhne pohledem a trochu roztřeseně se nadechne. No sakra... Utrousí tiše a znovu sebere odvahu se na něj podívat. Znáš mě sotva půl dne, tak kdy sis mohl těchhle věcí všimnout? Hmm? Podívá se mu do očí a doufá, že se v nich neutopí. Umíš snad číst myšlenky? Řekne tiše, na rtech nepatrný úsměv.