Bar - balkon

[Nesmrtelný]

Ne, to bylo tehdy kdy jsem si hrál na archeologa. Moc zajímavá práce, protože člověk může sledovat jak se ostatní snaží určit k čemu to či ono asi sloužilo a žasnou nad věcmi které pro mě byli normální +usměje se vesele, když si na to vzpomene+ Obchodníci měli těžký život, zvláště byli-li to židé. S těmi většina náboženství ani vladařů neměla moc slitování, pokud nepřinášeli dostatek peněz +nedá se poznat jestli mu na to záleží nebo ne+ Já se myslím nejraději chlubím krásnou ženou jako jsi ty.

[Samantha Wood]

Archeologa?* vydechne užasle* Koukám, že jsi měl zajímavý život. Archeologie je těžká věda.*řekne uznale* Ale ty jsi měl asi ty nejlepší učitele vid? Spoustu tich lidí jsi určitě znal osobně. *pokýve hlavou aniž by si to uvědomila* Hlásíš se k nějakému náboženství? Já osobně žádné z nich nezavrhuju, ale většinou si žiju podle vlastního vědomí a svědomí *trochu se začervená nad jeho komplimentem* To určitě říkáš každé ženě, kterou někam doprovázíš* trochu rozpačitě se usměje* Myslím, že na tom plese bude krásy k obdivování dost.

[Nesmrtelný]

To si ani nemyslím +zakroutí hlavou+ Když víš kde hledat a co tam najdeš a navíc když to dokážeš určit a do správného období zařadit jediným pohledem jen z paměti, tak je to docela jednoduché. Zbytek, jako katalogizování, se nechá na asistentech. Jen to chce mít dobrého padělátora diplomů, což já vždy měl +svěřuje se se svými "tajemstvími"+ Nejlepším učitelem je život, ale ano, když jsem byl malí měl jsem dobré učitele +připustí+ Nehlásím se k žádnému, podle mě je to jen doktrína mocných určená k ovládání mas +pousměje se+ Copak tebe nezajímá co bude po smrti? Nevztahuje svou mysl k žádné naději posmrtného života, nebo existence něčeho co ovládá tvůj osud? +vyptává se+ Bohužel v poslední době jsem měl až zoufala málo příležitostí nějaké ženě něco takového říct.

[Samantha Wood]

To ano,ale ty sji to všechno sám zažil, to je to kouzlo*pousměje se* Myslím, že to co bude následovat po životě zajímá každého. Já radši žiju přítomností. Tím co se děje teď a tady*rozhodí rukama,aby obsáhla gestem celou dobu* To jsi se asi pohyboval v té nesprávné společnosti* usmívá se* Ale klidně pokračuj, hezky se to poslouchá*přizná se a mile se usměje*

[Nesmrtelný]

Neodrazuje tě to? Můj věk... +odmlčí se a chvilku na ni hledí docela bez výrazu v tváři+ Kolik vlastně myslíš že je mi let? +zeptá se pak docela logicky+ Možná je to rozumný přístup nestarat se o to co bude až se tělo rozpadne a jednoduše žít. Myslíš že to je rozumný přístup? +usměje se+ Teď už se v ní ale naštěstí pohybuji.

(Já už bych to pomalu ukončila. Abychom nevyčerpali všechny témata k rozhovoru a tak. )

[Samantha Wood]

Nevím proč by mě to mělo odrazovat.Člověk je tak starý na kolik se cítí+řekne a mrkne na něj+ No neodvažuju se ani hádat, ale když jsi mluvil o archeologii a že jsi to všechno de fakto znal z té doby...+netroufá si ani hádat+ Hlavně si myslím, že to tady a ted mi dva určitě nevyřešíme+ řekne a usměje se+ No je už celkem pozdě+řekne a zamaskuje zívnutí rukou+ asi se vypravím alespon něco naspat na ten zítřejší ples. Přeju ti dobrou noc a doufám, že ten tvůj doprovod na ples platí. +řekne a zvedne se, u baru zaplatí a ještě mu naposled zamává a mizí+

(jistě a děkuju za doprovod na představení)

[Nesmrtelný]

+se skoro rozpustilím úsměvem přikývne+ Nejsi první kdo se neodvažuje. Legrační, dřív to tak nebylo +kývne souhlasně hlavou+ Omlouvám se, někdy moc filosofuji a příliš se do toho ponořím. Jak jsem říkal, prokletí stáří +vstane, vezme jí za ruku a políbí+ Bylo mi ctí tu s tebou posedět a můj doprovod samozřejmě platí +nechá ji odejít, i když jí chtěl odvést alespoň ven. Když už je pryč, taky zaplatí a odejde+

(není zač, moje lenost to pořádně roztahala.)

[Styx]

*uchechtne se* a to je to, co mi zrovna nepříjde moc uklidňující...*poznamená* ne, nemyslím, že by tady někdo byl v nebezpečí..*rozhlídne se* vyloženě...*připustí* ale jeden nikdy neví, co se zvrtne...přidává to na atmosféře...*zavíří prsty ve vzduchu a nadechne se* je to jako omamný parfém...ale bez vůně...chm...*podívá se na ni* prostě jsem neodolal...*přimhouří oči*

Remus: Máš pravdu, i když majiteli se dá snad i věřit, pokud se vůbec dá věřit upírovi. Ale nikdy není zaručeno, že někdo z podřízených nezačne zlobit. Tolik potravy pod jednou střechou... to je příliš velké pokušení +o Aubreym a jeho talentu na průsery se mu radši ani nezmíní, lepší nevědět+ Tak neodolal? Čemu? +uculí se zvědavě a pak mu pošeptá do ouška+ Nepůjdeme už pomalu domů? Jsem trochu unavená +chytne ho pod paží, aby se mohla přitulit+ Doufám, že mi budeš dělat doprovod na sobotním plesu +usměje se+

[Remus Lupin]

Styx:no, no..*kýve si hlavou* věřit možná i bych věděl, ne že by ti to ve výsledku pomohlo...*uculí se a dopije* jo, taky bych šel...*zaplatí útratu a vydají se k šatně* no..vidět to na vlastní oči...nenechat tě v tomhle hnízdě samotnou...*mile se usměje na procházejícího číšníka, který se na to "hnízdo" zatváří kysele..*to víš, že příjdu, takovou událost si nemůžu nechat ujít..to bych byl společenský znemožněn...jen, asi příjdu o něco později, musím ještě něco v práci...odchytit..*a vyjdou do šatny a ven*

[Styx]

+přisedne si k baru a objedná si colu s citronem. Žádný alkohol, chce mít na dnešní večer dokonale čistou hlavu. Popíjí a čeká na Nejvyššího, tak nějak cítí, že o ní moc dobře ví+