Bar - balkon

[Rebecca Altamirano]

(Lani, to je přesně vono Pokud dostanu příležitost provětrat zbraně, budu jen ráda:D)

Rozesměje se. Zjevně se naše zkušenosti se zmíněnou nálevnou moc neliší. Ok, jdem. Jo klidně, sice bych to zvládla taky, ale ať jsme jednotní. Usměje se. Ale jdeme ven. Jednak se přímo odtud přemisťovat nedá... Že ona může už nedodá. a jednak mám v šatně...hmm...zbraně. Zatváří se kysele a zamíří příslušným směrem.

[Rebecca Altamirano]

(jéé už máme putyku a dokonce v Districktu, tak ho můžem zajít pokřtít:D)

[Nesmrtelný]

Sam: No s ní to bylo hodně těžké, jiné politické názory, jiné náboženství... prostě bylo myslím už příliš mnoho rozdílů na to, aby je láska dokázala překonat +dopije sklenku vína a objedná si vodu s cukrem+ Mám rád koně, psy a šelmy všeobecně, ale nutně je k životu nepotřebuji. Nemám tendenci vodit si je do postele a pořád se s nimi mazlit. Když kůň tak k jízdě, když pes tak k lovu. Ostatní zvířata spíš v klecích na dívání +trochu nakloní hlavu na stranu+ A co ty?

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: *pozoruje ho,když mluví o své bývalé ženě a vypadá to, že mu je to tak trochu líto, že jí už nemá* Já ze všech zvířat nejvíce zbožnuju hady*řekne a po očku na něj kouká, co na to asi řekne* Koně a psy mám taky ráda, ale nesnáším kočky. Takový ty co se staly jen domácím mazlíčkem a už neumějí ani chytit myš. Na koni jsem se vždycky chtěla naučit jezdit, ale nějak nebyl čas. Ale co jsem mladá a příležitostí ještě bude.*řekne a usměje se* Já jsem toho názoru že do postele patří maximálně tak přítel, jinou havět bych tam nesnesla. Moje zvířátka vždy měli svůj pelíšek*řekne a vzpomíná* Ale to už je všechno dávno. Teď žádné nemám*řekne trochu smutně,ale smířeně*

[Nesmrtelný]

Hady? Poněkud nebezpečný koníček, když si vezmu kolik jich je jedovatých nebo dost velkých aby člověka zaškrtili jako myš +podotkne docela zlehka, jakoby to vlastně nic pro něj neznamenalo+ Kočky jsou průvodci mrtvých v mnoho kulturách. Ve své obratnosti a se svými sedmi životy vedou zbloudilé duše k jejich určenému cíli. Mě kočky nevadí, ale já trochu vadím jim, myslím že nemají rádi fakt že mou cestu nedokážou dovést k cíli +opět to nezní nijak vzrušeně+ Na koni tě z radostí naučím jezdit. Jsem si jist že ti to půjde výborně. A zvíře +usměje se docela něžně+ ti bude snadné pořídit.

(Já tu dnes večer budu i kdybych si měla přišpendlit víčka k obočí abych neusnula )

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: Oni jsou to hrozně nepoochopený zvířata. Když se k nim člověk umí chovat, jsou úžasný. ale ano, přiznávám, že to není zrovna běžné domácí zvíře *řekne a pokrčí rameny* Stejně tak, jako každý člověk je jedinečný. Kočky mi přišly vždy takové neupřímné. Nevím, je to jen můj pocit *prohrábne si rukou vlasy,trochu znervozní,protože neví jak se má k tomu jeho problému postavit. Raději ho nekomentuje* Vážně? To by jsi pro mě udělal?*řekne a oči se jí rozzáří nadšením a vzrušením* Tohle si budu pomatovat. Jen aby jsi si to pak nerozmyslel, až zjistíš, že mi to třeba nejde. *řekne naoko vážně* Se zvířátkem to bude trochu složitější*řekne a přemýšlením se jí zkrabatí čelo* Nevím, jestli to je na Mýtince povolené. Přece jenom mám pronajatý jen pokoj. Možná, když se mi tu bude líbit, *mrkne na něj* si tu časem pořídím něco většího a vlastního*řekne a trochu se zasní*

( člověk potřebuje taky spát, mě nevadí, že se Nesmrtelný objeví čas od času )

[Nesmrtelný]

Zažil jsem už podivnější domácí mazlíčky +podotkne neutrálně+ Například lidi, to je skutečně neobvyklí mazlíček pro dnešní dobu, i když dřív velmi oblíbený +s úsměvem zakroutí hlavou+ Pokud koně člověk miluje, ano milují jeho. Jsou to citlivá zvířata, s vlastní duší. Pro dřívější vojáky nebo poutníky hodně znamenala, vlastně pro sebe znamenali navzájem vše. Představ si to +zahledí se do minulosti+ do nekonečně se táhnoucí pláň, kde tvým jediným společníkem je kůň a tvůj meč. Nelze se zastavit, nelze se vrátit, jen jít stále dál. To pak člověk dá svou největší věrnost ne králi či vládci, ale právě tomu koni +zase se vrátí do přítomnosti+ Nevím jestli tam smějí mít hosté zvířata, ale slyšel jsem že už je tam kdejaká havěť, včetně ježka, nebo něčeho takového +přejde k její poslední poznámce+ A co by sis pořídila? Velký byt, dům, nebo rovnou zámeček?

(Heh, nemáš pravdu, tady se o mě všeobecně ví, že nepotřebuji spát. )

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: *se zaujetím poslouchá jeho vyprávění. Ráda by řekla, že to musí být úžasné, mít tolik zážitků ke srovnání, ale už vypozorovala, že je hodně citlivý na tohle téma* Sám jsi takhle cestoval? Jen ty a kůň? Oba odkázáni jeden na druhého? *neodolá se a zvědavě se zeptá* ano o nějaké havěti jsem taky už slyšela, ale se zvířátkem asi ještě počkám. Nejprve se tu musím zabydlet já sama* řekne a usměje se* V Itálii jsme měli venkovské sídlo, takové to stavení ve svahu a kolem vinice *řekne a zasní se* No ale já bych dala přednost většímu bytu nebo menšímu domku. Nepotřebuju moc ke spokojenosti. *řekne, usměje se a upije ze sklenky* Čemu dáváš přednost ty? Velkoleposti a přepychu nebo jednoduchosti?*zeptá se se zájmem*

( Já vždycky říkám: Já spáenk nepotřebuju, on potřebuje mě )

[Nesmrtelný]

Párkrát +připustí velmi ochotně, tohle má rád mluvit o dobrodružstvích jeho života+ Někdy to bylo hodně drsné, zejména když se cestovalo po okraji pouště. Výpravy do Egypta, myslím ty novodobé s počátku minulého století. Lidé začali objevovat to co už dávno znali. Temný středověk a křesťanství se na lidstvu hodně podepsalo +pokývá hlavou+ Já měl v Římě dům, velký a přepychoví. Samí mramor, vitrážová okna a obrovský bazén v zahradě +vzpomene si na svoje nedávné ubytování, než přišel sem+ To je u mě myslím podle nálady. Záleží na to jestli chci ohromovat lidi, nebo mít klid. Srub v lese mi často bohatě postačí.

[Samantha Wood]

To je úchvatný* řekne a přemýšlí o dobách dávno minulých* To nebylo tehdy, když jsi pracoval jako obchodník vid? Obchodníci mívají lehčí život. Alespoň panuje takový názor. *zamyslí se* Jaký světadíl ti nejvíce přirostl k srdci? Já bych za nic na světě tenhle nevyměnila* usmívá se a prohlíží si toho zvláštního člověka, kterého tu poznala* Takový přepych *vydechne* No každý se občas rád vytáhne před lidma, já také nebudu vyjímka.*věnuje mu jeden ze svých širokých úsměvů*