od Rebecca Altamirano » ned led 23, 2011 6:38 pm
Memory: Neubrání se úsměvu nad její překvapenou otázkou. No jo, vážně. Pokrčí rameny, jakoby to bylo běžné. No co jsem poznala, tak vadilo. Případně byla možná druhá varianta, kterou považuju snad za ještě horší. A to uctívače. Zatváří se jakoby spolkla afrického jeskynního pavouka. Jsou zábavní tak deset minut, pak mám většinou chuť utrhnout jim hlavu. Ušklíbne se. Máš pravdu..ale nehodlám to už hrotit, prostě tomu nechám volný průběh a uvidím, co se semele. Usměje se. V Guns pohoda, naštěstí. Obchody jdou, zjišťuju, že nejsem sama, kdo má poněkud nezdravý vztah k zbraním všeho druhu. Naštěstí. Zasměje se. A vlastně...Man mě informovala, že tvůj bratr rozšířil náš tým. Usměje se. No však přijď, až budeš mít čas a klidně vezmi nového přítele, třeba by si rád zastřílel, nebo tak. Nabídne s úsměvem.
Ares: No dávám přednost...hmm...osobnímu přístupu ke každému. Usměje se nehezky. Tak nějak bych neměla klidný spaní, kdyby za mě dělal špinavou práci někdo jiný... Lepší když to osobně pošlu do pekla já, aspoň se nemusím obávat, kdy se to vrátí...i když...taky to není nikdy úplně jistý. Zatváří se kysele, když si vzpomene na jednoho otravného démona.
Tss, no jistě, že takové problémy nemáš. Nejspíš takový přízemní a lidský city jako je láska, vůbec neuznáváš, co? Přimhouří mírně nasraně oči. Pak ale jen mávne rukou a napije se. Jo, tak to díky za radu. Bohužel tenhle drobný požadavek splňují většinou jen upíři a démoni. Obojí obvykle zabíjím, takže mi kdovíjakou náklonost neprojevují. Ušklíbne se ironicky. A ve zdejších vodách jsou buď zadaní, nebo vyšinutí. Nevím, co je větší komplikace. Cuknou jí trochu koutky.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...